Wikipedie

Anna Kyjevská

Anna Kyjevská (rusky Анна Ярославна, francouzsky Anne de Kiev, 1024 ?– 1075/1089) byla francouzská královna, dcera kyjevského knížete Jaroslava I. a Ingegerdy Švédské. Ruský režisér Igor Maslennikov uvedl do kin roku 1978 film Jaroslavna: Královna Francie, věnovaný jejímu osudu.[1]

Anna Kyjevská
Malba Anny Kyjevské
Malba Anny Kyjevské
ManželJindřich I. Francouzský
Rudolf IV. z Vexinu
Narození1024 ?
Úmrtí1075/1089
PohřbenaKlášter Villiers
PotomciFilip I.
Robert
Hugo z Vermandois
Emma
DynastieRurikovci
OtecJaroslav I. Moudrý
MatkaIngegerda Švédská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Anna na fresce v katedrále sv. Sofie v Kyjevě

Francouzský král Jindřich ovdověl roku 1044, kdy jeho choť Matylda zemřela, aniž by zanechala králi dědice.[2]

Anna byla svým otcem původně nabízena jako vhodná partie pro císaře Jindřicha III.[3] Císař se však tehdy ucházel o Anežku z Poitou a byl to pravděpodobně právě císař, který obrátil zraky Jindřicha I. ke kyjevskému dvoru. V říjnu roku 1048 se oba státníci sešli v Ivois, kde uzavřeli smlouvu o přátelství[4] a právě tehdy vyslal francouzský král poselstvo do Kyjeva.[5] Důvodem k tomuto svazku s dcerou východního velkoknížete nebyla pouze snaha o početí následníka trůnu, ale také jistota, že vzhledem k vzdálenosti mezi oběma dvory nebudou mezi manžely žádná blízká pokrevní pouta a Jindřich se tak neproviní proti kanonickému právu.[6] Dvě Anniny sestry byly provdány za uherského a norského krále, kteří nebyli právě přátelsky naladěni vůči Říši a stejně tak polský kníže Kazimír I., který byl nevěstiným strýcem.[7]

Manželství bylo uzavřeno pravděpodobně o svatodušních svátcích roku 1051[2] a Anna dala králi tři syny. Uměla psát a měla na manžela pravděpodobně vliv – dochoval se dopis papeže Mikuláše II. pro královnu Annu, v němž ji nabádá, aby na nábožensky vlažného Jindřicha, který myslel především na politické cíle, působila a apeluje na její mužnou ctnost v ženské hrudi.[8] Nejstarší syn Filip dostal v kapetovském rodu nezvyklé jméno, byl pojmenován po apoštolu Filipovi, jehož uctívání bylo rozšířeno především na byzantské půdě, odkud pocházela královnina babička.[9]

Roku 1059 byl sedmiletý Filip za přítomnosti dvou papežských legátů v Remeši povýšen na otcova spolukrále. Jindřich I. zemřel již následujícího roku zhruba ve věku padesáti let a Filip se stal králem. Vzhledem k jeho nízkému věku byl zřejmě umírajícím otcem určen jako regent Filipův strýc, flanderský hrabě Balduin V.[10] Velký vliv na vládní záležitosti měla také královna vdova, dokud se nerozhodla pohoršit celý pařížský dvůr. Roku 1061[11] Anna vstoupila do nového manželského svazku s Rudolfem, hrabětem z Valois, který kvůli ní zapudil svou ženu. O tři roky později následovala exkomunikace.

Z následujících let se zachovaly pouhé střípky – roku 1065 byl vysvěcen kostel v Senlis a přilehlý klášter sv. Vincenta, který nechala Anna založit. Rudolf zemřel roku 1074, Anna mezi lety 1075–1089 a byla pravděpodobně pohřbena v opatství Villiers v La Ferté-Alais.

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ Jaroslavna: Královna Francie
  2. ↑ a b www.mittelalter-genealogie.de
  3. ↑ EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 104. 
  4. ↑ Francouzští králové, str. 103
  5. ↑ ENNENOVÁ, Edith. Ženy ve středověku. Praha: Argo, 2001. ISBN 80-7203-369-7. S. 76. 
  6. ↑ Ženy ve středověku, str. 76
  7. ↑ Francouzští králové, str. 104
  8. ↑ Francouzští králové, str. 106
  9. ↑ Francouzští králové, str. 110
  10. ↑ Francouzští králové, str. 111
  11. ↑ www.mittelalter-genealogie.de

LiteraturaEditovat

  • EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. 
  • PERNOUDOVÁ, Regine. Žena v době katedrál. Praha: Vyšehrad, 2002. 255 s. ISBN 80-7021-544-5. 
  • TREFFER, Gerd. Die französischen Königinnen : von Bertrada bis Maria Antoinette (8. - 18. Jahrhundert). Regensburg: Pustet, 1996. 322 s. ISBN 3-7917-1530-5. S. 81–83. (německy) 
  • WOLL, Carsten. Die Königinnen des hochmittelalterlichen Frankreich, 987-1237/38. Stuttgart: F. Steiner, 2002. 321 s. ISBN 3-515-08113-5. (německy) 
  • Antonin Ladinskij: Anna, královna francouzská 1973, česky LN 1980

Externí odkazyEditovat

Francouzská královna
Předchůdce:
Matylda Fríská 		1051 – 1060
Anna Kyjevská 		Nástupce:
Berta Holandská
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anna_Kyjevská&oldid=20782388“