Otevřít hlavní menu

Vrba náhrobní (Salix x sepulcralis) je hybridní druh z rodu vrba, často pěstovaný v kultuře jako okrasná dřevina. Vznikl jako kříženec převislého kultivaru vrby bílé (Salix alba cv. 'Tristis' nebo 'Vitellina') a vrby babylónské (Salix babylonica). Je to v českých podmínkách nejčastěji vysazovaná "smuteční vrba".[1][2]

Jak číst taxoboxVrba náhrobní
alternativní popis obrázku chybí
Vrba náhrobní
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď vrbovité (Salicaceae)
Rod vrba (Salix)
Binomické jméno
Salix x sepulcralis
Simonk.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

PopisEditovat

 
Listy na podzim

Je to 15-20 metrů vysoký strom s nápadně převisajícími periferními větvemi a rozkladitou korunou. Letorosty jsou lysé, žlutě zbarvené, velmi dlouhé. Kopinaté špičaté listy jsou 8-10 cm dlouhé a 1,1-1,3 cm široké, na okraji pilovité, na lícní straně zelené, na rubu šedé; na stromě vytrvávají zelené dlouho do podzimu, prakticky do prvních mrazů. Drobné šídlovité palisty záhy opadávají.

V kultuře se vyskytují jedinci výhradně se samčími květy (někdy se však objevují i oboupohlavné jehnědy). Ty jsou uspořádány v úzkých, válcovitých, 3-4 cm dlouhých jehnědách umístěných na postranních větévkách a mají po dvou tyčinkách s pýřitými nitkami. Jejich podpůrné listeny jsou žlutozelené, řídce chlupaté, s jednou nektáriovou žlázkou. Strom kvete v dubnu až květnu, po olistění.[3][1]

PěstováníEditovat

Jako rychle rostoucí a atraktivně vyhlížející dřevina odolná proti napadení dřevokaznými houbami je vrba náhrobní velice často pěstována jako okrasný strom. Uplatňuje se zejména jako výrazná solitéra ve větších zahradách a parcích a v krajinářských úpravách. Pravděpodobně nejčastěji se pěstuje kultivar 'Chrysocoma' vyšlechtěný v Berlíně v roce 1888, s dlouhými, převislými, žlutými větvemi,[1] nebo kultivar 'Salamonii' s větvemi hnědavými až zelenkavými a méně převislými.

Ostatní "smuteční vrby"Editovat

Typický "smuteční" vzhled s převislými větvemi má řada dalších druhů a kultivarů vrb, především vrba babylónská. Jako jeden z prvních byl pravděpodobně pěstován její silně převisající kultivar 'Pendula', která se do Evropy dostal v polovině 18. století. Dalšími takovými jsou kultivary 'Babylon', 'Blanda' s větvemi jen mírně převislými, nebo 'Elegantissima' s větvemi delšími a více převislými.[4][5] V českých, potažmo středoevropských podmínkách jsou však choulostivé, často namrzají a nejsou tedy zdaleka pěstovány tak často jako vrba náhrobní.

Rozšířen je též kultivar 'Tristis' vrby bílé (někdy bývá pokládán za synonymní taxon se Salix x sepulcralis, vyskytují se ale jen samičí exempláři[3]) nebo další kříženec vrba obloukovitá (Salix ×pendulina Wender, syn. Salix × blanda = S. babylonica × S. fragilis) se šedavými, lámavými letorosty.

ReferenceEditovat

  1. a b c SALIX ×SEPULCRALIS Simonk. – vrba náhrobní / vŕba cintorínska | BOTANY.cz. botany.cz [online]. [cit. 2018-09-16]. Dostupné online. 
  2. Ivan Musil, Jana Möllerováː Listnaté dřeviny 1. Prahaː ČZU 2005, s. 60
  3. a b Chmelař J. & Koblížek J. (1990): Salix L. – vrba. – In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds), Květena České republiky 2, p. 458–489, Academia, Praha.
  4. Santamour, F.S. & McArdle, A.J. (1988). Cultivars of Salix babylonica and other Weeping Willows. Journal of Arboriculture 14: 180-184
  5. Barnes, Burton V.; W.H. WAGNER JR. Michigan Trees: A guide to the trees of the Great Lakes region (revised and updated). Ann Arbor, Michigan: The University of Michigan Press, 2004. ISBN 978-0-472-08921-5. S. x + 448 pp.. (anglicky)