Votický tunel
Votický tunel je železniční tunel č. 506 na katastrálním území Srbice, část obce Votice, na železniční trati Praha – České Budějovice mezi stanicemi Olbramovice a Votice v km 117,500–118,090.[1][2] Je nejdelším hloubeným železničním tunelem v České republice.
| Votický tunel | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Provozní délka | 590 m |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 49°39′11,5″ s. š., 14°37′31,8″ v. d. |
  Votický tunel | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
V období od srpna 2009 do prosince 2013 byla provedena modernizace železniční trati v úseku Votice – Benešov u Prahy. Modernizace byla provedena v rámci optimalizace Čtvrtého tranzitního koridoru.[3] V rámci projektu byla jednokolejná trať rozšířena na dvoukolejnou a traťová rychlost zvýšena až na 160 km/h. Součástí stavby byly rozsáhlé přeložky trati a dále výstavba tří nových železničních mostů, rekonstrukce a sanace 17 mostů, postavení dvou nových silničních mostů, pěti nových dvoukolejných tunelů atd.[4]
Generální projektant byl SUDOP Praha, a. s., dodavatelem stavby Sdružení VoBen (složené z firem Eurovia CS, Subterra, a Viamont DSP).[5] Geotechnický dozor a monitoring prováděla firma SG Geotechnika.[6] Projektantem realizační dokumentace tunelu byla firma IKP Consulting Engineers s.r.o.
Stavba byla zahájena koncem roku 2009. Výstavbu tunelu provedla firma Hochtief.[7][5] Dne 25. listopadu 2011 projel tunelem první vlak, kterým byl Os 8272.[8][9] Zprovoznění tunelů bylo provedeno v srpnu 2012.[10][11]
Geologie editovat
Tunely Olbramovický, Votický, Tomický I a II se nachází v Jihočeské vysočině, geomorfologické soustavě tvořené paleozoickými, hlubinnými a žilnými vyvřelinami. Z horninových typů jsou zastoupeny převážně drobnozrnné žilnaté granity a aplity a v části území porfyrické, středně zrnité, amfibol-biotitické žuly typu Čertova břemene a porfyrické, středně zrnité biotitické žuly s amfibolitem sedlčanského typu. Hloubení probíhalo v navětralých granitických horninách, které byly nepravidelně a všestranně rozpukané. Tunel nebyl ražen z důvodů nízkého nadloží (do devíti metrů).[12]
Tunel se nachází ve svahu vrchu Kopanina (592 m n. m.) v nadmořské výšce 480 m a je dlouhý 590 m.[13]
Popis editovat
Dvoukolejný tunel byl postaven pro železniční trať Praha – České Budějovice mezi stanicemi Olbramovice a Votice. Byl hlouben v roce 2011 ve směrovém oblouku o poloměru 1200 m.[14] Nachází se asi 100 m od Olbramovického tunelu.
Během výstavby tunelu došlo k několika změnám v projektování. Například došlo k snížení výškové úrovně trasy, což znamenalo prohloubení zářezu asi o jeden metr. Projekt počítal s využitím boků stavební jámy jako tuhé opory klenbové konstrukce ostění tunelu. V zářezu byly navrženy v první etáži boky jámy svislé do výšky 4,5 m a další ve strmějších poměrech. Při vlastní realizaci docházelo k vypadávání kamenných bloků ve tvaru klínů. Novým geologický průzkumem bylo zjištěno, že hornina je daleko více nestabilní a vyžaduje změnu v projektové dokumentaci.
V dubnu 2010 byly práce zastaveny. Ze dvou variant řešení byla vyzkoušena varianta s kotvením svahů kotvami délky 6 m a rychlotuhnoucí tmel, kdy kotva mohla být aktivována už po 24 až 30 hodinách. Kotvy byly umístěny v rastru 2,5 × 2,5 m v šachovnicovém uspořádání a svah byl ještě zajištěn vysokopevnostní sítí, která měla zachytit vypadající horninu. Nová varianta byla odzkoušena na třicetimetrovém zkušebním úseku. Po ověření a schválení metody pokračovaly stavební práce na osazení drenáže a stavbě betonových patek. Následovala montáž samonosné klenbové výztuže a betonáž pomocí oboustranné těžké tunelové formy (bednicího vozu). Votický tunel má 59 bloků o délce 10 m s prutovou výztuží o celkové hmotnosti 18 t/blok.[10] Hloubený tunel je proveden z betonu C25/30 XC2, XF1, který je odolný proti průsakům vody. V zimním období po provedení odbednění byl použit klimatizační vůz.[5]
Pro omezení trhacích prací, které pravděpodobně zhoršovaly stabilitu horniny, byla také použita skalní fréza Vermeer T1255 s motorem Caterpillar o výkonu 447 kW. Její využití bylo především v části výjezdového portálu a ve vyšších partiích stavební jámy.[12]
Hloubicí jáma měla rozměry na délku 590 m, hloubku až 20 m a šířku v úrovni povrchu až 30 m.[15] Odtěženo bylo 150 000 m³ horniny.[10] Vytěžená nadbytečná hornina byla použita k výstavbě nového železničního náspu v Heřmaničkách.[16] Tunel je klenbové konstrukce uložen na patkách, členěný na desetimetrové bloky s bezpečnostními výklenky po 20 m. Tloušťka ostění je 500 mm. Po zahrnutí tubusu je výška nadloží v rozmezí 2 až 8 m.[7] Objem zásypu nyl 84 000 m³.[14]
Mezi Olbramovickým a Votickým tunelem je umístěna zapanelovaná nástupní plocha pro jednotky IZS. Pod plochou je umístěna podzemní požární nádrž pro zavodnění suchovodů v tunelech.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Votický (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-10-03]. Dostupné online.
- ↑ a b MAŘÍK, Libor. Realizace tunelů Votice – Benešov [online]. Železniční koridory, 2012-05-25 [cit. 2020-09-26]. Kapitola Tunely Olbramovický, Tomický I. a Votický. Dostupné online.
- ↑ ŠPONAR, Radim. ASB Portal [online]. 2011-11-18 [cit. 2020-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Modernizace trati Votice - Benešov u Prahy. www.sudop.cz [online]. [cit. 2020-09-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c Tunely Votický, Olbramovický, Zahradnický a Tomický I a II. www.ita-aites.cz [online]. [cit. 2020-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Přestavba trati Votice – Benešov u Prahy na IV. železničním koridoru | SG Geotechnika a.s.. Přestavba trati Votice – Benešov u Prahy na IV. železničním koridoru | SG Geotechnika a.s. [online]. [cit. 2020-10-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Votice, Modernizace trati Votice – Benešov u Prahy, Votický tunel | HOCHTIEF. www.hochtief.cz [online]. [cit. 2020-10-03]. Dostupné online.
- ↑ MIREKK. Železniční koridory [online]. 2011-11-26 [cit. 2020-10-18]. Dostupné online.
- ↑ CHLUMEC, Karel. Mezi železničními stanicemi Votice a Olbramovice se otevřely nové tunelové přeložky. Region [online]. 2011-11-30 [cit. 2020-10-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c Votice - Votický tunel. www.mosty-tunely.cz [online]. [cit. 2020-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Tunely u Votic už jezdí vlaky. čt24 [online]. 30.11.2011 [cit. 2020-10-03]. Dostupné online.
- ↑ a b TATÍČKOVÁ, Eva; MAŘÍK, Libor. Votický tunel – první zkušenosti z výstavby. www.mosty.cz [online]. [cit. 2020-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Votický tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-10-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Provozované, realizované a plánované tunely na IV. železničním koridoru. www.ita-aites.cz [online]. 2020 [cit. 2023-05-04]. Dostupné online.
- ↑ Na trati z Benešova do Votic roste unikát, vlaky pojedou pěti tunely. iDNES.cz [online]. 2011-10-12 [cit. 2020-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Ražba prvního Tomického tunelu zahájena [online]. Železniční koridory, 2010-11-01 [cit. 2020-09-24]. Dostupné online.