Vojtěch Ruffer

český římskokatolický duchovní, sídelní kanovník Vyšehradské kapituly a probošt

J.M. can. Vojtěch Ruffer (14. prosince 1790, Česká Skalice[1]15. června 1870, Vyšehrad[2]), byl český římskokatolický duchovní, od roku 1843 sídelní kanovník Vyšehradské kapituly a od roku 1858 její probošt.

Jeho Milost
Vojtěch Ruffer
Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě
Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě
Probošt Královské kolegiální kapituly na Vyšehradě
Vojtěch Ruffer
Vojtěch Ruffer
Církevřímskokatolická
PředchůdceJosef Alois Jüstel
NástupceVáclav Štulc
Svěcení
Kněžské svěcení1817
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • vikarista a katecheta na Vyšehradě (1817–1843)
  • sídelní kanovník vyšehradský (od roku 1843)
  • děkan vyšehradské kapituly (1850-1858)
  • probošt vyšehradský (1858-1870)
Osobní údaje
Datum narození14. prosince 1790
Místo narozeníČeská Skalice
České královstvíČeské království České království
Datum úmrtí15. června 1870 (ve věku 79 let) nebo 16. června 1870 (ve věku 79 let)
Místo úmrtíVyšehrad
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Vyznánířímskokatolické
Povolání
Církevní heraldika
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodák z České Skalice, Vojtěch Ruffer, žil od svých sedmnácti let v Praze a studoval zde nejprve gymnázium a později bohosloví v kněžském semináři. Během studií jej velmi podporoval vyšehradský kanovník, dr. Josef Dittrich. Po přijetí kněžského svěcení v roce 1817 pak Ruffer nastoupil na Vyšehrad, kde se staral o kapitulní archiv a zároveň v tehdy samostatném městě Vyšehrad vyučoval náboženství.

V roce 1843 přijal kanonikát ve Vyšehradské kapitule a zároveň úřad vyšehradského faráře. Roku 1850 se pak stal děkanem kapituly a o osm let později jejím proboštem. Podařilo se mu stabilizovat hospodaření kapituly. Rovněž započal do postupně uvolňovaných kanonikátů vyšehradských jmenovat české, vlastenecky orientované kněze a zároveň literáty. Hned v roce 1859 povolal na Vyšehrad Karla Aloise Vinařického, v roce 1860 Václava Štulce (svého pozdějšího nástupce v proboštském úřadu) a roku 1868 Josefa Ehrenbergera.

Vedle této činnosti inicioval Vojtěch Ruffer stavbu nové vyšehradské školy a začal se stavbou nových kanovnických domů. Zemřel 15. června 1870 a následujícího roku byl kapitulou zvolen do proboštského úřadu Václav Štulc, který na Rufferovo dílo navázal a rozvinul jej.

Bibliografie

editovat
  • Trh ďáblův a Kristův
  • Historie Vyšehradská, neb vypravování o hradu, o kapitole a městě Hory Vyšehradu u Prahy v Království Českém

Literatura

editovat
  • PUTNA, Martin C.: Česká katolická literatura 1848–1918. Praha, Torst 1998, s. 170.

Související články

editovat

Reference

editovat
  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1775-1823 v České Skalici, sign.21-6, ukn.1074, str.64. Dostupné online
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Petra a Pavla na pražském Vyšehradě

Externí odkazy

editovat