Vojmír Srdečný

poslední přeživší student odvlečený během nacistických represí proti studentům ze 17. listopadu 1939 do koncentračního tábora v Sachsenhausenu

Vojmír Dalibor Srdečný (6. října 1919 Albrechtice nad Orlicí14. srpna 2019) byl poslední přeživší student odvlečený během nacistických represí proti studentům ze 17. listopadu 1939 do koncentračního tábora v Sachsenhausenu.[1]

PhDr. Vojmír Srdečný
Narození6. října 1919
Albrechtice nad Orlicí nebo Albrechtice
Úmrtí14. srpna 2019 (ve věku 99 let) nebo 19. srpna 2019 (ve věku 99 let)
Povolánífyzioterapeut, vysokoškolský učitel, učitel a rehabilitační pracovník
ZaměstnavateléRehabilitační ústav Kladruby (1947–1949)
Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové (1964–1985)
OceněníStříbrná medaile předsedy Senátu (2018)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Vojmír Srdečný se narodil do velmi činné rodiny. Jeho otec pracoval v pojišťovně a v roce 1913 založil Sokol v Albrechticích a působil v ochotnickém divadle.[2] [3]

Srdečný byl v roce 1939 přijat do Ústavu pro vzdělávání profesorů tělesné výchovy v Praze a při studiu bydlel na Švehlově koleji. Na konci října 1939 se zúčastnil protinacistické demonstrace a 15. listopadu téhož roku tryzny za Jana Opletala.[3] Po pěti týdnech studia, 17. listopadu 1939, vtrhla na jeho kolej razie nacistů a stovky studentů včetně něho byly deportovány do koncentračního tábora v Sachsenhausenu. Dvě stovky studentů včetně Srdečného z tábora vyvázly po 1 roce, 1 měsíci a 1 dni a Srdečný se po propuštění vrátil v prosinci 1940 do Albrechtic. Dva roky působil jako praktikant v pojišťovně, potom byl nuceně nasazen v továrně Guss- und Metallgesellschaft v Holicích.[1]

Po druhé světové válce začal zpracovávat evidenci deportovaných studentů. Spolu s Vojtou Janečkem, který byl předsedou historické skupiny „17. listopad“, vytvořili databázi 1200 studentů, kteří byli zadrženi, vězněni a někteří z nich zavražděni.[4]

Srdečného celý život zajímala práce s tělesně hendikepovanými lidmi. V roce 1947 začal působit v Rehabilitačním ústavu v Kladrubech, kde se mu podařilo založit například Kladrubské hry pro tělesně postižené. O dva roky později odešel a uplatnil se jako rehabilitační pracovník ve státních lázních Velké Losiny, kde pomáhal léčit následky dětské obrny. V roce 1959 se opět vrátil do Rehabilitačního ústavu v Kladrubech.[5] Poté přes 20 let (1964–1985) působil jako odborný asistent na katedře tělesné výchovy na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové.

Podporoval sportování u hendikepovaných osob. Proto se velmi zasazoval o účast hendikepovaných sportovců na paralympiádě. Snahy o tuto účast prokázal už na začátku 60. let, ale úspěch se dostavil až v 70. letech 20. století. V roce 1980, kdy se konaly paralympijské hry v nizozemském Arnhemu, jel jako vedoucí výpravy.[3][6] Vojmír Srdečný se stal členem předsednictva Československého svazu tělesně postižených sportovců, který u nás vznikl v roce 1969.[6]

Byl autorem prvních učebnic současného pojetí zdravotní tělesné výchovy - například Tělesná výchova zdravotně oslabených.

Ocenění editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b ave. Zemřel Vojmír Srdečný, poslední přeživší ze Sachsenhausenu. ČT24.cz [online]. 2019-08-19 [cit. 2019-08-20]. Dostupné online. 
  2. Vojmír Srdečný (1919 - 2019). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. 
  3. a b c Vzpomínka na pana Vojmíra Srdečného, MŠMT ČR. www.msmt.cz [online]. [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. 
  4. Zemřel Vojmír Srdečný, poslední pamětník razie na studentských kolejích 17. listopadu 1939. Odvlekli ho do německého koncentráku. Plus [online]. 2019-09-08 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. 
  5. ČTK; redakce. Zemřel poslední přeživší ze Sachsenhausenu. Vojmíru Srdečnému bylo 99 let. iDNES.cz [online]. 2019-08-19 [cit. 2019-08-20]. Dostupné online. 
  6. a b ADMIN. Z české paralympijské historie: Průkopník Vojmír Srdečný a jeho Kladrubské hry [online]. 2020-05-07 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. 
  7. https://www.senat.cz/cinnost/pametni_medaile/index.php
  8. Hradec Králové rozdal výroční ceny. Nejvýznamnější událostí bylo odhalení památníku legionářům

Externí odkazy editovat