Vodovodní štola Světluška
Vodovodní štola Světluška v Liboci v Praze se nachází v Oboře Hvězda, v blízkosti potůčku v údolí asi 200 metrů jihozápadně od letohrádku Hvězda na části pozemku parc.č. 1231. Je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.[1]
| Vodovodní štola Světluška | |
|---|---|
 čerpací stanice a vodojem | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1930 |
| Poloha | |
| Adresa | Obora Hvězda, Praha 6 - Liboc,  Česko |
| Souřadnice | 50°4′53,77″ s. š., 14°19′30,27″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 11407/1-2244 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Za vlády císaře Rudolfa II. byl roku 1603 vybudován vodovodní systém pro zásobování Pražského hradu pitnou vodou,[1] který navázal na starší stavbu z let 1540–1573. [2] Jeho součástí se roku 1930 stal architektonicky cenný vstupní objekt do štoly, který vznikl v době působení Josipa Plečnika na Hradě. Plečnikovo autorství však není doloženo - pro něj mluví typické motivy, jako je římsa, kruhová okna nebo režné zdivo.[1]
Popis editovat
Areál je složen z nadzemní části (vstupní objekt, Světlička) a rozsáhlé podzemní části jímací štoly a vodojemu. Součástí celého systému je pravděpodobně také objekt čerpací stanice, který stojí mimo areál obory na soukromém pozemku; tento objekt ani přesný rozsah podzemní sítě není v současné době přesně zachycen.[1]
- Věž
Věžová stavba má průměr 2,4 metru a stojí na kruhovém základě z režného cihelného zdiva, který je ukončen nízkou kuželovou a plechem pokrytou stříškou. Ke vstupu do věže vede kamenný stupeň, vstup je pravoúhlý, obdélný, původní jednokřídlé dřevěné dveře byly nahrazeny ocelovými.[1] Fasáda je členěna plochou římsou. Čtyři kruhová okénka ve špaletách s šambránami jsou vyplněna kovanou mříží z rozštěpených pásů. Pravoúhlá korunní římsa má vystupující okapničku z umělého kamene.[1]
- Štola
Vstup do štoly vede po točitém schodišti s pískovcovými stupni. Štola je stejně jako věž obezděna tvrdými režnými cihlami. Datace 1930 je provedena v bílém režném zdivu a vystupuje z červeného režného zdiva chodby.[1] Ve stěnách štoly ústí drenážní otvory pro prameny vody z terénu. Tuto vodu odvádí přibližně 9 centimetrů široký kanálek na kraji počvy k jímce, dál voda pokračuje k jímacím potrubím. Od věže vede štola na východ a na konci se větví; její celková délka je 293 metry.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e f g h Vodovodní štola Světluška. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000001610, rejstříkové číslo ÚSKP 11407/1-2244. [cit. 2023-03-11]. Dostupné online
- ↑ KLÍMA, Alois. Z dějin pražských vodáren a vodovodů. Zlatá Praha II.. 16. 4. 1909, roč. XXVI, čís. 30, s. 357–358. Dostupné online.
Literatura editovat
- JÁSEK, Jaroslav. Klenot města: historický vývoj pražského vodárenství. Vyd. 1. Praha: VR-atelier, 1997. 148 s. ISBN 80-238-1055-3. S. 15-27.
- JÁSEK, Jaroslav a kol. Vodárenství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Vyd. 1. Praha: Milpo media, 2000. 239 s. Z historie průmyslu. ISBN 80-86098-15-X.
- KLÍMA, Alois. Z dějin pražských vodáren a vodovodů. Zlatá Praha II.. 16. 4. 1909, roč. XXVI, čís. 30, s. 357–358. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu vodovodní přivaděč Světluška s čerpací stanicí a vodojemem na Wikimedia Commons - Vodovodní štola Světluška na Stream.cz
- Pramen Světlička (148). estudanky.eu, Aleš Dvořák, 08.04.2004. [cit. 2023-03-11]
- Pramen Světlička (148) na Zhola.com
