Vodní elektrárna Lipno I
Vodní elektrárna Lipno I byla uvedena do provozu roku 1959 a nachází se v podzemí v blízkosti hráze vodní nádrže Lipno na Vltavě v Jihočeském kraji. Je vybavena dvěma Francisovými turbínami o výkonu po 60 MW. Energie je vedena kabely na povrch do transformátoru a rozvodny.
Vodní elektrárna Lipno I | |
---|---|
Stát | Česko |
Umístění | Vodní nádrž Lipno |
Stav | v provozu |
Začátek výstavby | 1940 |
Dokončení | 1959 |
Vlastník | ČEZ |
Vodní elektrárna | |
Turbína | Francisova, 2 × 60 MW |
Spád | 160 m |
Elektrická energie | |
Celkový výkon | 120 MW |
Souřadnice | 48°37′59,16″ s. š., 14°14′22,92″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
editovatPrůtok vody není dostatečný, aby bylo možné dlouhodobě udržovat vysokou výrobu energie, a proto je elektrárna používána jako špičková elektrárna, která pracuje hlavně v čase elektrické špičky, kdy se dobře uplatní její schopnost rychle (během 226 sekund) rozběhnout produkci energie a dodat krátkodobě vysoký výkon. Její nedílnou součástí je vodní elektrárna Lipno II.
Vlastní elektrárna je umístěna v podzemní kaverně v hloubce 160 m pod povrchem. Kaverna má rozměry 65 × 22 × 37 m, přístupná je šikmým tunelem o délce 200 m.[1]
Voda vtéká do vtokového objektu a dvěma 160m šachtami je přiváděna do elektrárny, kde proudí přes kulové uzávěry na turbíny. Odtud pokračuje do odpadního tunelu o šířce 8,4 m a výšce 7,8 m, který je dlouhý 3,6 km a ústí na začátku vyrovnávací nádrže Lipno II.[1]
Historie
editovatTato elektrárna byla uvedena do provozu poprvé 15. června 1959, kdy v 17:55 poprvé voda roztočila turbíny elektrárny.[2]
Po více než 50 letech mezi roky 2012 až 2014 získala elektrárna obě nové turbíny.[3] Jedna vyšla na 220 milionů korun.
Od roku 2016 probíhá historicky největší modernizace vodní elektrárny, která zvýší její účinnost o přibližně 4 %.[4]
Návrhy na rozšíření
editovatV 90. letech 20. století bylo uvažováno vybudovat přečerpávací elektrárnu s názvem Lipno III. Jako horní nádrž bylo navrhováno Lipno I a jako dolní Lipno II, alternativa počítala s Lipnem I jako dolní nádrží a nově zřízenou nádrží Kapličky.[5]
Jiným návrhem bylo vytvoření přečerpávací elektrárny Lipno–Dunaj tím, že by byly asi 27km tunelem propojeny stávající nádrže Lipno I a rakouský Aschach na Dunaji, který by byl dolní nádrží. Výkon takové elektrárny by byl 1000 MW.[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Vodní elektrárna Lipno [online]. Skupina ČEZ [cit. 2023-02-04]. Dostupné online.
- ↑ Stavba Lipenské přehrady [online]. ckrumlov.info [cit. 2017-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-30.
- ↑ Elektrárna Lipno mění obě turbíny. Po 55 letech. Českobudějovický deník. 2014-10-14. Dostupné online [cit. 2017-07-01].
- ↑ Oprava elektrárny Lipno zvýší její účinnost, bude stát 200 milionů korun. Budějcká Drbna [online]. [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.
- ↑ HOMMER, Jan. Vznik, provoz a další perspektiva využití vodního díla Lipno. [s.l.]: [s.n.], 2013. Dostupné online. S. 53.
- ↑ WAGNER, Vladimír. Vodní elektrárny ve světě i u nás. OSEL.cz [online]. 2018-08-22 [cit. 2023-02-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu vodní elektrárna Lipno I na Wikimedia Commons
- Stránka elektráren ČEZ