Vodárenská věž Děvín

Vodárenská věž Děvín (a s ní související čerpací stanice Děvín) je stavba pražské vodohospodářské infrastruktury.[1] Účelem technologické stavby není (na rozdíl od klasických vodárenských věží) akumulace pitné vody v rezervoáru, ale tlumení tlakových vodních rázů vznikajících v přívodním řadu želivské vody z vodojemu v Jesenici u Prahy.[1] Vodárenská věž Děvín se nachází na pražském kopci Děvín (310 m n. m.)[2] nad levým břehem řeky Vltavy v lokalitě nazývané Dívčí hrady;[pozn. 1] v katastru Prahy 5,[4] na rozhraní Hlubočep a Radlic.[5][2][pozn. 2]

Vodárenská věž Děvín
Vodárenská věž Děvín po rekonstrukci (jaro 2021)
Vodárenská věž Děvín po rekonstrukci (jaro 2021)
Účel stavby

vodárenský objekt; telekomunikační objekt

Základní informace
ArchitektiIng. arch. Karel Hubáček; Ing. Zdeněk Patermann
Výstavba19761977
Cenapřestavba za 100 milionů korun
Přestavba20192020
Materiályocel, beton, sklo
StavitelVítkovické železárny Klementa Gottwalda; Hutní montáže Ostrava; Vodní stavby Praha
StavebníkPražská vodohospodářská společnost
Současný majitelPražské vodovody a kanalizace (PVK)
Technické parametry
Architektonická50 m
Poloha
AdresaDívčí hrady, Praha 5, ČeskoČesko Česko
Pohoříkopec Děvín na Pražské plošině
Nadmořská výška310 m n. m.
Souřadnice
Vodárenská věž Děvín
Vodárenská věž Děvín
Vodárenská věž Děvín na mapě Prahy
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Projekt vodárenské věže byl zadán na začátku 70. let 20. století projekční kanceláři v národnímu podniku Stavoprojekt v Liberci.[3] Z několika verzí architektonických řešení byla vybrána nakonec ta nejjednodušší.[3]

Ing. arch. Karel Hubáček a český statik a konstruktér Ing. Zdeněk Patermann vyprojektovali stavbu vyrovnávací vodárenské věže Děvín v roce 1976.[5][pozn. 3] Stavba tohoto sice jen užitkového objektu (ale s vysokou architektonickou hodnotou) byla dokončena v roce 1977.[5]

Stavba věže ve druhé polovině 70. let 20. století v reálně–socialistickém Československu byla poznamenána incidentem, který způsobil jeden ze tří dodavatelů stavby – Vítkovické železárny Klementa Gottwalda.[3] S odůvodněním, že plní důležitější zakázky pro tehdejší Sovětský svaz, odmítly železárny dodat na stavbu věže požadovaný materiál.[3] Situaci vyřešil až zásah stranických a vládních činitelů, železárna dodala přednostně na stavbu věže příslušné tuny oceli a hrozba, že obyvatelé rozestavěných sídlišť na jihozápadním okraji Prahy zůstanou bez pitné vody, byla zažehnána.[3] Kromě Vítkovických železáren Klementa Gottwalda se na stavbě ještě podílely podniky Hutní montáže Ostrava (ocelové konstrukce) a Vodní stavby Praha.[3][1] Posledně jmenované (Vodní stavby Praha) realizovali stavbu čerpací stanice Děvín a všech dalších nutných vodárenských zařízení.[3]

Popis vodárenské věžeEditovat

Vlastní vodárenská věž je tvořena třemi 50 metrů vysokými, paralelně vertikálně umístěnými a vzájemně spolu do trojúhelníka spojenými ocelovými válci (tubusy, každý s průměrem 1,8 metru).[3] Ocelové tubusy jsou z vnějšku oplášťovány modrým a žlutým plechem[3] a prohnutými stěnami z profilového skla,[5] které chrání vnitřní schodiště (sloužící k výstupu na věž).[3] Spojnice tubusů jakož i jejich samotné vrcholy mají (oproti dolnímu, modrému „tělu“ věže) bílou barvu a vytvářejí siluetu světlého písmene „H“ (odkaz na příjmení architekta Hubáčka).[5] [pozn. 4]

Účel stavbyEditovat

Koncepce věže vyplynula jako řešení při plánování vodárenského systému napojeného na vodní zdroj Želivka.[3] Vyšší nadmořská výška vodojemů v Jesenici u Prahy umožnila gravitační dopravu pitné vody pro Prahu pomocí shybky pod Vltavou až na její levý břeh.[3] Vodárenská věž Děvin je součástí vodovodních řadů zásobujících dnes (rok 2021) rozlehlá pražská sídliště (Jihozápadní Město) a plní funkci vyrovnávací věže,[5] která tlumí vodní rázy vznikající v hlavním přivaděči DN 1200.[3] Čerpadla věže Děvín přečerpávají vodu z potrubí od vodojemu v Jesenici u Prahy (sem je přiváděna voda pro Prahu z vodní nádrže Švihov (vodárenské nádrže Želivka)).[5][pozn. 5]

Opravy, rekonstrukce, modernizaceEditovat

Rozsáhlou rekonstrukci čerpací stanice Děvín a vodárenské věže Děvín (vynucenou zastaralou technologií a vzrůstající četností čím dál náročnějších oprav[1]) plánovaly Pražské vodovody a kanalizace (PVK) na roky 2019 až 2020.[3][1][4] Investorem této akce (za více než 100 milionů korun) byla městem vlastněná[4] firma Pražská vodohospodářská společnost (PVS) – správce pražské vodohospodářské infrastruktury.[3][1][4] Věž i čerpací stanici mají až do roku 2028 pronajatu Pražské vodovody a kanalizace (PVK).[4][pozn. 6]

VěžEditovat

V rámci rekonstrukce prošla vodárenská věž Děvín kompletní sanací.[1] Byla opatřena novými antikorozními nátěry (hlavní tubusy, spojovací konstrukce, vnitřní schodiště).[1][4] Došlo k výměně narušeného opláštění věže i k výměně skleněných výplní.[1]

Čerpací staniceEditovat

Obnova čerpací stanice Děvín zahrnovala obnovu stavební části, strojní technologie a elektrického vybavení.[1][4] Strojovna, původně obložena jednoplášťově, byla zateplena sendvičovými obkladovými panely.[1][4] Vyšší účinnosti a efektivity čerpání bylo dosaženo osazením trojice nových čerpadel (každé s výkonem 600 litrů/sekundu; původní napájení jejich elektromotorů bylo z vysokého napětí 6 000 V převedeno na nízké napětí 690 V).[1][4] Změna napájecího napětí motorů čerpadel implikovala rekonstrukci trafostanice (je součástí čerpací stanice Děvín).[1] Původní transformátory s olejovým chlazením (potenciální nebezpečí ekologické havárie při porušení těsnosti pláště) byly nahrazeny ekologicky bezpečnějšími vzduchem chlazenými transformátory.[1] Potrubí (původně z korodující uhlíkové oceli) bylo vyměněno za potrubí z nerezové oceli.[1] Výměny se dočkaly rovněž veškeré uzavírací a regulační armatury.[1]

Čerpací stanice (na rozdíl od stavu před rekonstrukcí) je bezobslužná s plně automatickým provozem a s on-line přenosem provozních údajů na centrální dispečink Pražských vodovodů a kanalizací (PVK).[1][4] Zásahy do provozu čerpací stanice je možno provádět „na dálku“ z dispečinku PVK a to prostřednictvím radiové sítě, určené k přenášení takovýchto výkonných a řídících povelů.[1][4]

Některé unikátní prvky původního technického vybavení čerpací stanice (jedno čerpací soustrojí,[4] některé technicky zajímavé řídící a regulační prvky[4]) byly po demontáži vyčleněny pro muzejní účely a byly dány k dispozici (do sbírek)[4] Národnímu technickému muzeu (NTM).[1]

Současný stavEditovat

Věž funguje ve spojitosti se třemi čerpadly (o celkovém výkonu 1 800 litrů/sekundu) a to pouze jako záložní, protože čerpací stanice Strážovská zajišťuje distribuci pitné vody (pro potřeby hlavne jihozápadního města) s nižší energetickou náročností a tedy efektivněji.[3] Děvínská čerpací stanice je udržována v pohotovostním režimu – za normálního stavu čerpá pouze dva dny v týdnu po čtyřech hodinách.[3]

Primární vodohospodářský účel vlastní věže (díky její dominantní poloze na kótě 310 m n. m.) je doplněn i radiokomunikačními funkcemi.[2] Věž využívají nejen veřejní operátoři, ale slouží rovněž pro potřeby zajištění přenosových cest radiové sítě provozovatele a správce vodohospodářského majetku hlavního města Prahy.[3] Telekomunikační zařízení firem jsou instalována v několika kontejnerech u paty věže, anténní systémy jsou pak umístěny v nejvyšším bodě vlastní věže.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Vodárenská věž Děvín se nachází na Dívčích Hradech.[3] Sem český kronikář Kosmas umístil sídlo Vlasty – vůdkyně odboje proti Přemyslovi; zde byl také umučen vladyka Ctirad.[3] Chráněné přírodní území v sousedství vodárenské věže se dnes (rok 2021) jmenuje Přírodní památka Ctirad.[3]
  2. Území je součástí přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí, vrchol spadá do národní přírodní rezervace Prokopské údolí.
  3. V roce 1963 navrhl Karel Hubáček svoji nejznámější stavbu hotel a televizní vysílač na Ještědu.[5] V roce 1964 si Hubáček přizval k výstavbě tohoto objektu i Zdeňka Patrmana.
  4. V současné době (jaro 2021) je ale vrchol vodárenské věže (se symbolickým „H“) obkroužen lešením zaplněným vesměs parabolickými směrovými mikrovlnnými anténami a dalšími technickými telekomunikačními prvky.[5]
  5. Z úpravny u vodní nádrže Švihov voda odtéká gravitačně štolovým přivaděčem Tunel Želivka o průměru 2,6 m, který je dlouhý 52 km (a je tak jedním z nejdelších tunelů světa) a končí v Jesenici.
  6. PVK je výrobce a distributor pitné vody po Praze, v gesci firmy je i odvádění a čištění pražských odpadních vod. Většinovým vlastníkem PVK je francouzská firma Veolia; hlavní město Praha v ní vlastní podíl 49 % akcií.[4]

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s Vodárenská věž Děvín i čerpací stanice prošly rozsáhlou rekonstrukcí [online]. Web Praha eu, 2021-03-09 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  2. a b c Věžový vodojem (Vodárenská věž Děvín; Praha - Radlice, Česko) [online]. Web Mapy cz [cit. 2021-05-06]. GPS souřadnice: 50.0526197N, 14.3993708E; 50°3'9.431"N, 14°23'57.735"E. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u Znáte pražskou vodárenskou věž Děvín? [online]. Web Naše voda cz, 2017-05-04 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i j k l m n o Vodárenská věž Děvín byla opravena za 100 milionů Kč [online]. Web Archiweb cz, 2021-03-09 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i ŠAFHAUSER, Roman; VLČEK, František. Prohlédněte si Prahu z vodárenské věže od slavného architekta Hubáčka [online]. Web Idnes cz, 2016-05-18 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodárenská věž Děvín na Wikimedia Commons