Vnitřní město (Bratislava)
Vnitřní město je část Bratislavy uvnitř bývalých městských hradeb, tj. původní vlastní město Bratislava.
| Vnitřní město | |
|---|---|
 Bratislavské Hlavní náměstí | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°8′37″ s. š., 17°6′30″ v. d. |
| Stát |  Slovensko |
  Vnitřní město | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název editovat
Označení „vnitřní město“ se používalo i jako oficiální administrativní označení, a to (přinejmenším) v 18. století a až do roku 1848. V roce 1848 bylo totiž k Bratislavě administrativně připojeno Podhradie a při této příležitosti bylo mimo jiné jedno předměstí přejmenováno na Nové Město a Vnitřní město (něm. Innere Stadt) přejmenováno na Staré město (něm. Altstadt; 1921–1930 nazývané I. okres Staré město, 1930–1949 I. okres). Pojem Staré město zahrnuje výrazně širší území než jen vnitřní město.
Poloha editovat
Vnitřní město nezahrnuje dunajské nábřeží (patřilo k předměstím), Podhradie (kam patří Vydrica a Zuckermandel) ani Bratislavský hrad, který byl oddělen od města vodním příkopem, který se nacházel zhruba v místech dnešní Staroměstské ulice.
V současnosti ho ohraničuje na západě Staroměstská, na severu Kapucínská ulice, Hurbanovo náměstí a Náměstí SNP, na východě Kamenné náměstí a na jihu Hviezdoslavovo náměstí a Gorkého ulice.
Charakteristika editovat
Je to historická část Bratislavy mezi historickými městskými hradbami s obrannými věžemi a baštami a mezi čtyřmi bývalými městskými branami, kterými byly Michalská brána, Laurinská brána, Rybářská brána a Vydrická brána. Dnes tvoří část městské části Staré Město a je to turisticky nejnavštěvovanější část města, obsahující četné kulturní a historické památky. Jeho rozloha je pouze okolo 0,2 km². Dodnes se zachoval původní půdorys, ulice a náměstí v téměř původní podobě. Sídlily zde významné instituce, bývalá uherská šlechta, byly zde korunováni králové a jistý čas zde zasedal Uherský sněm.
Ulice editovat
Následuje přehled ulic a náměstí a jejich historických názvů platných v roce 1900 (názvy se předtím i potom mnohokrát měnily). První úřední pojmenování ulic v Bratislavě se objevilo v roce 1879 (od roku 1890 povinně dvojjazyčné německé a maďarské), ale ulice byly pojmenovány už dříve. Maďarské názvy ulic se před rokem 1879 vyskytovaly velmi vzácně (zpravidla jen pro pár nejvýznamnějších ulic), jinak byly všechny názvy německé resp. dříve i latinské.
| Název | Historický název 1900 | |
|---|---|---|
| Německý | Maďarský | |
| Baštová | Basteigasse | Rekész utca |
| Bílá | Corvinusgasse | Corvinus utca |
| Farská | Pfarrgasse | plebán utca |
| Františkánská | Franziskanergasse | Barát utca |
| Kapitulská | Kapitelgasse | Káptalan utca |
| Klariská | Klarissergasse | Klarussa utca |
| Klobučnícka | Hutterergasse | (Kis) Kalapos utca |
| Kostolná | Rathhausgässchen | Városház utca |
| Laurinská ulice | Lorenzerthorghasse | Lőrinckapu utca |
| Michalská | Michaelergasse | Mihályutca |
| Na vršku | Berg (e) lgasse | domb utca |
| Nedbalova | Hummelgasse | Hummel utca |
| Panská | Langegasse, Herrengasse, Szilágyigasse (od 1901) | hosszú út, Szilágyi Dezső utca (od 1901) |
| Podjezd | Schwiebbogen | Boltív |
| Prepoštská | Pázmánygasse | Pázmány utca |
| Radniční | Rathausgasse | Városház utca |
| Sedlářská | Sattlergasse | Nyerges utca |
| Uršulínska | Ursulinengasse | Orsolya utca |
| Úzká | Zwingergasse | szukam utca |
| Ventúrska | Venturgasse | Ventur utca |
| Zámečnická | Rómergasse | Romero Florence utca |
| Zelená | Grünstüblgasse | Zöldszoba utca |
Náměstí editovat
| Název | Historický název | |
|---|---|---|
| Německý | Maďarský | |
| Františkánské náměstí | Franziskanerplatz | Ferenciek tér |
| Hlavní náměstí | Hauptplatz | fotr |
| Primaciálne náměstí | Batthyányplatz | Prime tér |
| Rudnayovo náměstí | Domplatz | Székesegyház tér |
| Chlebový trh (dnes část Náměstí SNP) | Brodplatz | kenyér piace |
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vnútorné mesto (Bratislava) na slovenské Wikipedii.
Literatura editovat
- Tivadar Ortvay: Ulice a náměstí Bratislavy - Staré Město, Albert Marenčin - Vydavatelství PT, 2006, 244 s. ISBN 80-89218-12-1
