Vlastimil Klíma (právník)

právník, československý člen československého Národního shromáždění a politik

Vlastimil Klíma (10. prosince 1898 Praha[1]23. prosince 1987 tamtéž[1]) byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Národní sjednocení.

JUDr. Vlastimil Klíma
Vlastimil Klíma
Vlastimil Klíma

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1937 – 1939
Stranická příslušnost
Členství Národní sjednocení
SNJ
ČSNS

Narození 10. prosince 1898
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 23. prosince 1987 (ve věku 89 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Univerzita Karlova
Profese právník, advokát, politik a novinář
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Po maturitě, kterou složil 3. července 1917 na reálném gymnáziu v Křemencově ulici v Praze, studoval v letech 1917–1922 na Karlově univerzitě v Praze práva. V letech 1922–1939 byl jednatelem Ústředního spolku mlynářů, 1939–1940 generálním sekretářem Svazu mlynářů a současně v letech 1930–1950 měl se společníkem JUDr. Jindřichem Nechanským advokátní kancelář.[2]

Počátkem 30. let 20. století patřil mezi skupinu nových mládežnických aktivistů Československé národní demokracie, kteří nahradili dosavadní skupinu. Vnesli do strany větší důraz na nacionalismus. Po parlamentních volbách v roce 1935 byl zvolen za Národní sjednocení, do kterého národní demokraté vstoupili.[3] Mandát ovšem získal až dodatečně, v červnu 1937, jako náhradník poté, co zemřel poslanec Karel Kramář. Mandát si Klíma oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939,[4] přičemž v prosinci 1938 ještě přestoupil do poslaneckého klubu nově ustavené Strany národní jednoty.[5] V listopadu 1938 hlasoval na protest proti tomu, že nebyla povolena rozprava v plénu, proti ústavním změnám.[6]

V letech 1939–1940 patřil k vedoucím představitelům odbojové organizace Politické ústředí. V červnu 1940 zatčen, ale po několika týdnech pro nedostatek důkazů propuštěn. V roce 1943, kdy se uchýlil do sanatoria doc. Ladislava Filipa v Poděbradech, obnovil spojení s odbojem a organizoval sbírku na podporu rodin popravených a vězněných odbojářů.[7]

Po druhé světové válce se po zákazu obnovení národnědemokratické strany pokusil neúspěšně o vstup do lidové strany[8]; v letech 1945–1948 členem Československé strany národně socialistické a generálním tajemníkem mlynářské sekce Ústředního svazu československého průmyslu. Na podzim 1949 byl zařazen do pracovního tábora v Pardubicích, po necelém měsíci vyreklamován s pomocí ministra informací Václava Kopeckého. V září 1951 zatčen, v monstrprocesu s tzv. Zelenou internacionálou 26. dubna 1952 jako člen agrárnického spikleneckého centra (ačkoliv patřil za první republiky mezi odpůrce agrárníků) odsouzen na doživotí. V roce 1960 amnestován, od r. 1962 pracoval jako skladník v podniku Drobné zboží Praha; v roce 1964 došlo k obnovení procesu a v r. 1967 byl plně rehabilitován. Po zamítnutém pokusu o návrat do advokacie odešel v březnu 1968 do důchodu.[9]

Už ve vězení na konci padesátých let se věnoval psaní politických memoárů, v čemž po propuštění pokračoval i za spolupráce s historiky (Robert Kvaček, Karel Kučera, Jan Galandauer) až do své smrti.[10]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Archivovaná kopie. katalog.upce.cz [online]. [cit. 2013-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-30. 
  2. Klíma, v.: 1938: Měli jsme kapitulovat?. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Nakladatelství Lidové noviny, 2012. ISBN 978-80-7422-150-7. S. 289-90. (česky) 
  3. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 598. (česky) 
  4. Vlastimil Klíma [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-11]. Dostupné online. (česky) 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2014-12-08]. Dostupné online. (česky) 
  6. Klíma, V.: 1938: Měli jsme kapitulovat?. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Nakladatelství Lidové noviny, 2012. ISBN 978-80-7422-150-7. S. 214. (česky) 
  7. Klíma, V.: 1938: Měli jsme kapitulovat?. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Nakladatelství Lidové noviny, 2012. ISBN 978-80-7422-150-7. S. 292. (česky) 
  8. Drápala, M.: Na ztracené vartě Západu. Antologie české nesocialistické publicistiky z let 1945-1948.. Praha: Prostor, 2000. ISBN 80-7260-046-X. S. 37. (česky) 
  9. Klíma, V.: 1938: Měli jsme kapitulovat?. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Nakladatelství Lidové noviny, 2012. ISBN 978-80-7422-150-7. S. 293-94. (česky) 
  10. Klíma, V.: 1938: Měli jsme kapitulovat?. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Nakladatelství Lidové noviny, 2012. ISBN 978-80-7422-150-7. S. 297. (česky) 

LiteraturaEditovat

  • Skřipský, Marek. Role Národní myšlenky 1923-1939: příspěvek k dějinám demokratického nacionalismu. 1. vyd. Praha: Národní myšlenka, 2005. 34 s. Knihovna Národní myšlenky; sv. 1. ISBN 80-903582-0-9.

Externí odkazyEditovat