Otevřít hlavní menu

Vladimír Príkazský (* 30. června 1935 Praha) je český novinář a politik slovenské národnosti, za normalizace disident a signatář Charty 77, v roce 1990 československý ministr bez portfeje.

Vladimír Príkazský

Ministr bez portfeje ČSSR/ČSFR
Ve funkci:
13. února 1990 – 27. června 1990
Stranická příslušnost
Členství KSČ (-1970)
OF

Narození 30. června 1935 (84 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Univerzita Karlova
Profese spisovatel a novinář
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Vystudoval gymnázium ve Skalici. Humanitní obor na vysoké škole nemohl z politických důvodů studovat, protože byl vzdáleným příbuzným Vladimíra Clementise. Absolvoval dva roky na stavební fakultě, následně prodělal základní vojenskou službu a vyučil se horníkem. Psal pro Československý rozhlas, kam v roce 1958 nastoupil do redakce vysílání pro děti a mládež v Praze. Podílel se na rozhlasových pořadech Pionýrská jitřenka a Mikrofórum. Je autorem několika rozhlasových her pro děti a televizních inscenací. Absolvoval Fakultu osvěty a novinářství Univerzity Karlovy. V lednu 1969 se podílel na zpravodajském pokrytí událostí okolo smrti Jana Palacha. Byl členem KSČ, ale za normalizace z ní byl vyloučen a musel opustit svou profesi. Následoval i zákaz publikování a do roku 1989 pracoval jako řidič stavebních strojů v podniku Státní rybářství. Byl mezi prvními signatáři Charty 77. Publikoval samizdat. V podniku Státní rybářství Praha totiž pracovalo několik dalších politicky pronásledovaných (Věněk Šilhán, Rudolf Zukal aj.), kteří se postupně dohodli na vydávání neoficiálního sborníku Ekonomická revue. Na přelomu 70. a 80. let působil jako její výkonný redaktor.[1][2]

Do profesního i veřejného života se vrátil krátce po sametové revoluci. V lednu 1990 se stal ředitelem vydavatelství a nakladatelství Lidových novin v Praze.[1] 13. února 1990 byl jmenován ministrem bez portfeje ve vládě Mariána Čalfy. Portfolio si udržel do konce existence vlády, tedy do 27. června 1990.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Zpráva ČTK: Datum vydání: 13.2.1990, ID: E-001.
  2. Čech, Jan: Koreny transformačního myšlení v českém disentu před rokem 1989 [online]. vlada.cz [cit. 2013-01-31]. [ies.fsv.cuni.cz/default/file/download/id/8920 Dostupné online]. (česky) 
  3. Vláda Mariána Čalfy (10.12.1989-27.06.1990) [online]. vlada.cz [cit. 2013-01-31]. Dostupné online. (česky)