Otevřít hlavní menu
Státy podle formy vlády. Současné stranické diktatury jsou vyobrazeny hnědě

Vláda jedné strany je politické uspořádání, kde v čele společnosti stojí jediná politická strana, která společnost hegemonisticky ovládá. Příkladem je vedoucí úloha KSČ v Československu.[1] Ve státě může existovat více politických stran, ale jedna strana má dominantní postavení.

Komunistické režimyEditovat

Principiální ideologií, o kterou se opírá komunistický režim je socialismus. Sovětský svaz a jeho satelitní státy se někdy označují termínem komunistické státy, i když komunismus jako takový v nich nebyl nastolen nikdy, ani sami sebe takto nikdy neoznačovaly.[zdroj?] Své zřízení označovaly termínem socialismus a tvrdily, že komunismus hodlají nastolit v budoucnosti, po jeho vybudování.

První komunistickou zemí se stalo Sovětské Rusko, poté následovaly další budoucí země Sovětského svazu. Po druhé světové válce díky osvobození od nacistického Německa se dostali komunisté k moci ve státech střední, východní a jihovýchodní Evropy. Během studené války utvořily tyto země (kromě Jugoslávie) Východní blok. V té době také zvítězil socialismus v několika státech východní Asie a koncem 50. let na Kubě.

V 80. letech však Sovětský svaz se svými hospodářskými problémy se začal hroutit a s ním i zbytek východního bloku. Kolem roku 1990 všechny tyto režimy zanikly. V satelitech, pobaltských státech a na Ukrajině se dostala k moci demokracie, v ostatních postsovětských zemích jiná diktatura.[zdroj?]

Ve východní Asii existují komunistické režimy dodnes.

Seznam komunistických režimů:

Bývalé režimy:

Současné režimy:

Fašistická diktaturaEditovat

Nacistická diktaturaEditovat

Další diktaturyEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stranícka diktatúra na slovenské Wikipedii.

  1. čl. 4 Ústavy Československé socialistické republiky

LiteraturaEditovat

  • Giovanni Sartori: Teorie demokracie, Bratislava 1993
  • Blanka Říchová: Úvod do současné politologie, Praha 2002