Vincenc Svoboda

český spisovatel, překladatel a historik

Vincenc Svoboda (5. ledna 1887, Račerovice[1]30. června 1955, Praha) byl český spisovatel, překladatel a historik. Jeho manželkou byla spisovatelka Marie Bartošová.

Vincenc Svoboda
Narození5. ledna 1887
Račerovice
Úmrtí30. června 1955 (ve věku 68 let)
Praha
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníspisovatel, překladatel, historik, učitel, vydavatel, básník, filolog, literární historik, prozaik, publicista a bibliofil
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

editovat

Vincenc Svoboda se narodil v roce 1887 v Račerovicích nedaleko Třebíče do rodiny Františka Svobody a Marie rozené Fejtové. V roce 1907 odmaturoval na třebíčském gymnáziu. Následně nastoupil na filozofickou fakultu Karlovy Univerzity, kde mezi lety 1907 a 1911 studoval bohemistiku a germanistiku, germanistiku pak studoval v roce 1912 i v Jeně. V roce 1913 nastoupil na pozici profesora gymnázia v Třebíči a následně přešel v roce 1913 na reálku v Telči, tam pak pracoval do roku 1914, kdy přešel na pozici profesora gymnázia v Moravských Budějovicích. V roce 1915 však narukoval do armády a poměrně brzy byl v první světové válce v Rusku zajat a už v říjnu téhož roku vstoupil do Československých legií.[2][3]

Z první světové války se vrátil v roce 1920 a nastoupil do gymnázia v Praze, následně pak od roku 1921 učil na reálce v Karlíně, od roku 1936 do roku 1938 pak pracoval jako ředitel gymnázia v České Lípě, posléze byl z důvodu odtržení Sudet nucen odejít a krátce učil na gymnáziu v Libni. V roce 1938 se pak ale stal také ředitelem gymnázia v Truhlářské ulici v Praze, tam pracoval až do roku 1941, kdy byl nucen odejít jako někdejší legionář do důchodu. V roce 1945 se však vrátil do práce, ale hned následující rok odešel do důchodu.[4]

Byl jedním ze zakladatelů Spolku českých bibliofilů.[3]

Zpočátku se věnoval poezii a krátké próze, během první světové války psal i v ruském zajetí a následně během služby v legiích. Po skončení první světové války se začal věnovat překladu z ruštiny, následně i překladům z němčiny, angličtiny, církevní slovanštiny a polštiny. Překládal díla Pantelejmona Sergejeviče Romanova, Konstantina Vladimiroviče Dubrovského, Dmitrije Sergejeviče Merežkovského, Alexeje Konstantinoviče Tolstého, Antona Pavloviče Čechova a Micheila Džavachišviliho. Později překládal německá díla Alfreda Döblina, Josepha Rotha a B. Travena. Věnoval se také bibliofilii, kdy spolupracoval s Cyrilem Boudou, Karlem Dyrynkem, Methodem Kalábem a Janem Konůpkem.[3]

Reference

editovat
  1. Matriční zápis o narození a křtu
  2. Detail legionáře | Legie 100. legie100.com [online]. [cit. 2020-07-14]. Dostupné online. 
  3. a b c FORST, Vladimír; KRAITLOVÁ, Irena. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Vyd. 1. vyd. Praha: ACADEMIA Dostupné online. ISBN 80-200-0468-8, ISBN 978-80-200-0468-0. OCLC 14336447 S. 487. 
  4. Svoboda, Vincenc [online]. Praha: Městská knihovna v Praze [cit. 2021-08-03]. Dostupné online.