Viktor Stern
Viktor Stern, též Victor Stern (29. října 1885 Třešť[1][2] – 27. března 1958 Berlín[2] nebo Babelsberg), byl československý politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa, po druhé světové válce politik Německé demokratické republiky.
| Viktor Stern | |
|---|---|
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1925 – 1934 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | rakouská soc. dem. KPÖ USPD KPD KSČ SED |
| Narození | 29. října 1885 Třešť  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 27. března 1958 (ve věku 72 let) Berlín nebo Babelsberg  Východní Německo |
| Místo pohřbení | Zentralfriedhof Friedrichsfelde |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Profese | spisovatel, filozof, vysokoškolský učitel, novinář a politik |
| Ocenění | Stříbrný vlastenecký záslužný řád Řád rudého praporu Řád rudé hvězdy |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie editovat
Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě. Získal titul doktora práv. Působil jako právník, novinář a politik. Od roku 1904 byl členem rakouské sociální demokracie. Po roce 1918 vstoupil do Komunistické strany Rakouska a po přestěhování do Německa byl členem tamní USPD (účastnil se jejího sjezdu v Lipsku) a později v roce 1920 přešel s levicovým křídlem USPD do Komunistické strany Německa (KPD). V letech 1920–1921 byl šéfredaktorem listu Ruhrecho a byl aktivní v krajské organizaci KPD v Hamburku. Po roce 1923 se vrátil do Československa a stal se členem KSČ. Působil jako šéfredaktor listu Vorwärts v Liberci.[2]
Patřil mezi přední československé komunistické politiky židovského původu,[3] hlásící se k německé národnosti. Jeho otec byl rabínem ve městě Třešť.[4] Podle údajů k roku 1929 byl profesí redaktorem v Praze-Žižkově.[5]
V parlamentních volbách v roce 1925 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929.[6] Mandát ale pozbyl rozhodnutím volebního soudu roku 1934. Místo něj nastoupila do poslaneckého křesla Marie Valášková.[7] Důvodem odejmutí mandátu bylo porušení Zákona na ochranu republiky.[4]
Během druhé světové války pobýval v exilu v Moskvě. Pak přesídlil do Německé demokratické republiky, kde zastával stranické a akademické funkce (děkan stranické vysoké školy Parteihochschule Karl Marx).
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1306.
- ↑ a b c BALLING, Mads Olle. Von Reval bis Bukarest: statistisch-biographisches Handbuch der Parlamentarier der deutschen Minderheiten in Ostmittel- und Südosteuropa 1919-1945 [online]. Dokumentation Verlag, 1991 [cit. 2014-12-18]. S. 396. Dostupné online. (německy)
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 968.
- ↑ a b Komunistický poslanec dr. Štern. Národní listy. Duben 1934, roč. 74, čís. 74, s. 2. Dostupné online.
- ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-30]. Dostupné online.
- ↑ Viktor Stern [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-30]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-30]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Viktor Stern
- Viktor Stern v Národním shromáždění roku 1932
