Viktor Stern

český novinář

Viktor Stern, též Victor Stern (29. října 1885 Třešť[1][2]27. března 1958 Berlín[2] nebo Babelsberg), byl československý politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa, po druhé světové válce politik Německé demokratické republiky.

Viktor Stern

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1925 – 1934
Stranická příslušnost
Členství rakouská soc. dem.
KPÖ
USPD
KPD
KSČ
SED

Narození 29. října 1885
Třešť
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 27. března 1958
Berlín nebo Babelsberg
Východní NěmeckoVýchodní Německo Východní Německo
Místo pohřbení Zentralfriedhof Friedrichsfelde
Alma mater Vídeňská univerzita
Profese spisovatel, filozof, vysokoškolský učitel, novinář a politik
Ocenění Stříbrný vlastenecký záslužný řád
Řád rudého praporu
Řád rudé hvězdy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě. Získal titul doktora práv. Působil jako právník, novinář a politik. Od roku 1904 byl členem rakouské sociální demokracie. Po roce 1918 vstoupil do Komunistické strany Rakouska a po přestěhování do Německa byl členem tamní USPD (účastnil se jejího sjezdu v Lipsku) a později v roce 1920 přešel s levicovým křídlem USPD do Komunistické strany Německa (KPD). V letech 1920–1921 byl šéfredaktorem listu Ruhrecho a byl aktivní v krajské organizaci KPD v Hamburku. Po roce 1923 se vrátil do Československa a stal se členem KSČ. Působil jako šéfredaktor listu Vorwärts v Liberci.[2]

Patřil mezi přední československé komunistické politiky židovského původu,[3] hlásící se k německé národnosti. Jeho otec byl rabínem ve městě Třešť.[4] Podle údajů k roku 1929 byl profesí redaktorem v Praze-Žižkově.[5]

V parlamentních volbách v roce 1925 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929.[6] Mandát ale pozbyl rozhodnutím volebního soudu roku 1934. Místo něj nastoupila do poslaneckého křesla Marie Valášková.[7] Důvodem odejmutí mandátu bylo porušení Zákona na ochranu republiky.[4]

Během druhé světové války pobýval v exilu v Moskvě. Pak přesídlil do Německé demokratické republiky, kde zastával stranické a akademické funkce (děkan stranické vysoké školy Parteihochschule Karl Marx).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1306. (česky) 
  2. a b c BALLING, Mads Olle. Von Reval bis Bukarest: statistisch-biographisches Handbuch der Parlamentarier der deutschen Minderheiten in Ostmittel- und Südosteuropa 1919-1945 [online]. Dokumentation Verlag, 1991 [cit. 2014-12-18]. S. 396. Dostupné online. (německy) 
  3. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 968. (česky) 
  4. a b Komunistický poslanec dr. Štern. Národní listy. Duben 1934, roč. 74, čís. 74, s. 2. Dostupné online. 
  5. 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-30]. Dostupné online. (česky) 
  6. Viktor Stern [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-30]. Dostupné online. (česky) 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-30]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat