Větkaŭský rajón

(přesměrováno z Vetkaŭský rajón)

Větkaŭský rajón (bělorusky Веткаўскі раён, ukrajinsky Вітківський район nebo Вєтковський район, rusky Ветковский район) je územně-správní jednotkou na východě Homelské oblasti v Bělorusku.

Větkaŭský rajón
Веткаўскі раён
Vetkaŭský rajón (červeně) na mapě Homelské oblasti
Vetkaŭský rajón (červeně) na mapě Homelské oblasti
Větkaŭský rajón – znak
znak
Větkaŭský rajón – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoVětka
Statusrajón
Souřadnice
Rozloha1 558,62 km²
Časové pásmoUTC+3
Obyvatelstvo
Počet obyvatel18 766 (2009)
Hustota zalidnění12 obyv./km²
JazykBěloruština – 60.31 %
a ruština – 38.5 %
Národnostní složeníBělorusové – 88,79 %,
Rusové – 8,5 %,
Ukrajinci – 1,53 %
ostatní – 1,67 %
Správa regionu
Nadřazený celekBělorusko
MěnaBěloruský rubl (BYR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Administrativním centrem rajónu je město Větka (bělorusky Ветка, rusky Ветка).

Geografie a klimaEditovat

Rozloha rajónu je necelých 1 559 km². Délka rajónu od severu k jihu je 65 km a od východu na západ 48 km.

Na severu hraničí s Čačerským rajónem, na západě s Buda-Kašaljovským rajónem, na jiho-západě s Homelským rajónem, v jiho-východě s Dobrušským rajónem Homelské oblasti, na východě s Krasnogorským a Novozybkovským rajóny v Brjanské oblasti Ruské federace.

Území je rovinaté. Průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi 120 až 150 m nad mořem, nejvyšší bod měří 188,9 m a leží nedaleko obce Staroje Zakružža. V rajónu se nachází rašelina, jíl a křída. Průměrná lednová teplota je minus 7 °C, v červenci 18,6 °C. Úhrn srážek za rok je 580 mm. Vegetačního období trvá 193 dnů.

Rajón má dobře rozvinutou síť řek spojených s povodím Černého moře. Hlavní řekou je Sož s přítoky Beseď, Němanka, Lipa, Stonka. Řeka Beseď odvádí z Pereljoŭky, Staŭbunki a Vjazdzerni. Řeky a potoky, jezera, kanály a jímky zabírají 2 409 ha.

Lesy pokrývají 76 419 ha (34 % území rajónu), dominují jehličnany, bříza a olše. Bažiny zabírají 7,8 % území. Orná půda zabírá 32 844 ha. Celkem 35 720 ha je kontaminováno radionuklidy po černobylské katastrofě, kvůli čemuž bylo v zrušeno 8 obecních rad (selsovetů) a 1 městská rada, 8 hospodářství a také bylo přesídleno celkem 59 osad.

V roce 1978 byla na území rajónu za účelem ochrany volně rostoucích rostlin vytvořena Vetkaŭská biologická rezervace.

Administrativní děleníEditovat

Rajón se administrativně dělí do 11 selsovětů (Vjalikanjamkoŭský, Danilavický, Malanjamkoŭský, Nehljubský, Prysňanský, Raducký, Staŭbunský, Svjacilavický, Chalčanský (4 vesničky, 4 vesnice), Šarscinský (4 vesničky, 2 vesnice) a Janoŭský selsovět (2 vesničky, 3 vesnice).

DemografieEditovat

Populace rajónu má na 18 766 obyvatel, z v městských oblastech žije na 8 200 lidí. Celkem je v rajóně 140 osad, z toho je z nich 81 osídlených.

DopravaEditovat

Rajónem prochází rychlostní silnice HomelVětka — Svjacilavičy — hranice Ruské federace, R124 Větka — Dobruš, R30 Větka — Čačersk.

Významní rodáciEditovat

  • Aljaksandr Ničyparavič Aksjonaŭ — předseda Sovětu ministrů BSSR, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec SSSR v Polsku, ministr SSSR, předseda Státního výboru SSSR pro televizi a rozhlas. Narodil se v obci Kuntorovka.
  • Aljeksandr Grigor'jevič Badjerko (1901 — 1986) – sovětský vojenský vůdce, plukovník (1942).
  • Nina Ljeonovna Snježkova — místopředsedkyně Sovětu ministrů BSSR.
  • Fjodor Ivanovič Privalov — (* 1957 ve vesnici Poběda) — doktor zemědělských věd, generální ředitel vědeckého centra Národní akademie věd Běloruska pro zemědělství.

Externí odkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ветковский район na ruské Wikipedii.