Brodiví a pelikáni

řád ptáků
(přesměrováno z Veslonozí)

Brodiví a pelikáni (Pelecaniformes) je řád středně velkých a velkých vodních ptáků, kteří jsou široce rozšíření po celém světě. Řád Pelecaniformes původně nesl v češtině název veslonozí, avšak po četných výzkumech DNA z počátku 21. století a zahrnutí dalších několika čeledí do toho řádu (ibisovití, volavkovití, člunozobcovití a kladivoušovití) se řád začal označovat v českém jazyce jako „brodiví a pelikáni“.

Jak číst taxoboxBrodiví a pelikáni
alternativní popis obrázku chybí
Pelikán hnědý (Pelecanus occidentalis)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádbrodiví a pelikáni (Pelecaniformes)
Sharpe, 1891
Čeledi

blíže nezařazené druhy:

Některá data mohou pocházet z datové položky.
Terej bílý (Morus bassanus)

CharakteristikaEditovat

Všechny prsty jsou otočeny dopředu a spojeny plovací blánou. Všichni zástupci se živí rybami. Podle způsobu lovu se liší stavba zobáku a míra pneumatizace těla (množství dutých kostí a velikost vzdušných vaků). Většinou hnízdí v koloniích na skalnatých, nebo i plochých pobřežích, ostrovech, na stromech a v rákosinách.

V moderním pojetí je do řádu řazeno celkem 170 druhů, řazených do devíti skupin; tři z nich je možné zastihnout i v Česku (hnízdí tu však pouze kormorán velký).

TaxonomieEditovat

Tradiční systematika řadila do řádu Pelecaniformes šest skupin vodních ptáků – pelikány, kormorány, anhingy, tereje, fregatky a faetony. Ŕád se dříve označoval jako veslonozí.

Nejstarší známé fosilie pelikánovitých ptáků pocházejí z období pozdního eocénu (asi před 40 miliony let) a byly objeveny na území Egypta (druh Eopelecanus aegyptiacus).[1]

Moderní analýzy však ukázaly, že řád veslonohých byl v původním pojetí polyfyletickým seskupením taxonů, z nichž mnohé měly blíže k brodivým (ve starém chápání tohoto řádu), než k ostatním čeledím veslonohých. Na základě těchto výzkumu jsou do řádu nově řazeni zástupci brodivých ptáků mimo čápovitých, naopak faetoni jsou prozatím řazeni do zcela samostatné skupiny mimo ostatní řády. Ostatní čeledi, řazené tradičně mezi veslonohé, tvoří nadále monofyletickou skupinu, s výjimkou pelikánů, kteří jsou blíže příbuzní volavkám. Vztahy jednotlivých skupin řádu ukazuje toto schéma:[2][3]

 Sulidae, terejovití

 Anhingidae, anhingovití

 Phalacrocoracidae, kormoránovití

 Fregatidae, fregatkovití

 Balaeniceps rex, člunozobec africký

 Pelecanidae, pelikánovití

 Scopus umbretta, kladivouš africký

 Threskiornithidae, ibisovití

 Ardeidae, volavkovití

Do českého jazyka se řád Pelecaniformes překládá jako brodiví a pelikáni.[4][5]

Seznam čeledíEditovat

V současném pojetí jsou do řádu brodiví a pelikáni zahrnuty tyto čeledi a druhy:[3]

Čeledi terejovití, anhingovití, kormoránovití, fregatkovití bývají někdy spolu s vyhynulou čeledí Plotopteridae řazeni do zvláštního řádu Suliformes, který je v tomto taxonomickém pojetí považován za sesterskou skupinu ostatních veslonohých.

OdhadyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Joseph J. El Adli, Jeffrey A. Wilson Mantilla, Mohammed Sameh M. Antar & Philip D. Gingerich (2021). The earliest recorded fossil pelican, recovered from the late Eocene of Wadi Al-Hitan, Egypt. Journal of Vertebrate Paleontology Article: e1903910. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2021.1903910
  2. HACKETT, Shannon J., et al. A phylogenomic study of birds reveal their evolutionary history. Science. 2008, roč. 320, čís. 5884, s. 1763-1768. Dostupné online. 
  3. a b http://tolweb.org/Pelecaniformes/57152
  4. České názvosloví a systém ptáků (Avifauna Západopalearktické oblasti) [online]. Česká společnost ornitologická, 2021-2-28 [cit. 2021-05-16]. Dostupné online. 
  5. Text příloh Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů v překladu do českého jazyka [online]. 2012 [cit. 2021-05-18]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat