Veselé pod Rabštejnem (železniční zastávka)
Veselé pod Rabštejnem je železniční zastávka v severozápadní části obce Veselé v okrese Děčín. Zastávka leží v kilometru 21,103 neelektrizované jednokolejné železniční trati Děčín–Rumburk mezi stanicemi Markvartice a Česká Kamenice.[2] Zastávka leží v nadmořské výšce 300 metrů.[1]
| Veselé pod Rabštejnem | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Obec | Veselé pod Rabštejnem |
| Souřadnice | 50°47′39,93″ s. š., 14°21′46,21″ v. d. |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 563197[1] |
| Trať | Děčín–Rumburk |
| Nadmořská výška | 300[1] m n. m. |
| Dopravní koleje | 1 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 1 (1)[1] |
| Služby ve stanici |   |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Stanice byla uvedena do provozu v roce 1869 pod názvem Rabstein. V období 1918–1938 a 1945–1961 nesla název Rabštejn, pak Veselé pod Rabštejnem.[1][3] Z nádraží vedly koleje do místní textilky, která však v třicátých letech 20. století zkrachovala. V období druhé světové války vedly koleje do podzemní továrny, ve které se vyráběly součástky k letadlům. Po válce byla v prostorách umístěny nedotknutelné zásoby pohonných hmot pro Československou armádu. Po roce 1989 byla sklady zrušeny a koleje sneseny. Význam stanice klesal a budovy chátraly.[4] Nakonec byla zbořena výpravní budova, výtopna i zděný sklad s rampou. Na fotografiích[5][6] jsou dobové snímky stanice.
Popis zastávky editovat
V roce 2013 měla zastávka zvýšené jednostranné sypané nástupiště o délce 100 metrů.[7] V roce 2023 je v zastávce nástupiště o délce 80 m, nástupní hrana je ve výšce 200 mm nad temenem kolejnice. Cestující jsou informováni o jízdách vlaků pomocí rozhlasu, který ovládá výpravčí ze stanice Česká Kamenice.[2]
Výpravní budova editovat
Železniční společnost Česká severní dráha v roce 1869 nechala postavit typizovanou přízemní výpravní budovu s prvky romantické architektury podle plánu inženýra Josefa Pavlovského. Jednalo se o stavbu na třídílném půdorysu. K trojosému střednímu rizalitu byla připojena jednoosá křídla. V roce 1891 byla budova zvětšena o patrovou nadstavbu.[3] Budova byla v roce 2008 zbořena[8] a místo ní je přístřešek.[9]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e Veselé pod Rabštejnem (zast). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2023-09-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Staniční řád železniční stanice Markvartice. Ústí nad Labem: Správa železnic, 2023.
- ↑ a b KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží, Architektura a stavební vývoj. Svazek III. Litoměřice: [s.n.], 2009. 188 s. ISBN 978-80-86765-12-9. S. 114 a 152.
- ↑ BERAN, Pavel. Veselé pod Rabštejnem-nádraží (Freudenberg). www.zanikleobce.cz [online]. 2006-27-02 [cit. 2023-09-03]. Dostupné online.
- ↑ BERAN, Pavel. Veselé pod Rabštejnem-nádraží (Freudenberg). www.zanikleobce.cz [online]. 2006-27-02 [cit. 2023-09-03]. Z prava: výpravní budova, sklad rampou a okraj výtopny. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-19.
- ↑ BERAN, Pavel. Výtopna. http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=260412 [online]. 2006-27-02 [cit. 2023-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-09-02.
- ↑ ELLA Regio - vlaky.net. S. 89. www.vlaky.net [online]. 2013-12-15 [cit. 2023-09-03]. S. 89. Dostupné online.
- ↑ nádraží Veselé pod Rabštejnem. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2023-09-03]. Dostupné online.
- ↑ WAGUTA, Hubert. Veselé pod Rabštejnem (zast). www.atlasdrah.net [online]. 2019-09-26 [cit. 2023-09-03]. Dostupné online.
