Virgo (detektor)
Virgo je detektor gravitačních vln umístěný v Itálii u města Pisa. Byl postaven v roce 2000. Provozuje jej konsorcium EGO (European Gravitational Observatory)[1], které původně založily Itálie a Francie; později k nim přistoupily ještě Nizozemsko, Španělsko, Polsko a Maďarsko.
| Virgo | |
|---|---|
 | |
 Logo | |
| Pojmenován po | Kupa galaxií v Panně |
| Organizace | European Gravitational Observatory |
| Místo | Cascina |
| Stát | Itálie |
| Souřadnice | 43°37′52,93″ s. š., 10°30′16,45″ v. d. |
| Webová stránka | http://www.virgo-gw.eu/ |
| Commons | VIRGO |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prvním záznamem gravitačních vln byly 14. srpna 2017 vlny označované jako GW170814, které byly vyprodukovány srážkou dvou černých děr. Šlo o první vlny zachycené současně detektory LIGO a Virgo. O tři dny později následovala známější detekce GW170817, při níž byly poprvé zaznamenány vlny způsobené srážkou dvou neutronových hvězd – jevem označovaným jako kilonova.[2]
Charakteristika
editovat
Detektor pracuje stejně jako známější americký detektor LIGO na principu porovnávání dvou identických laserových paprsků v interferometru. Je tvořen dvěma rameny o délce 3 km svírajícími pravý úhel. V nich jsou ve vakuu vyslány dva identické laserové paprsky, které se na konci ramen odrazí od zrcadel a v místě styku se v interferometru porovnají. V nerušeném prostoru by měly být jejich dráhy ideálně stejné a paprsky by tedy měly dorazit ve stejné fázi. Pokud však zařízením projdou gravitační vlny, délky obou ramen se nepatrně změní a paprsky se potkají fázově posunuté. Výsledný paprsek by tak měl mít jinou intenzitu než ve stavu bez gravitačních vln.
Detektor Virgo úzce spolupracuje s dvěma americkými detektory LIGO, protože jen kombinací všech tří měření je možné určit místo na obloze, odkud gravitační vlny přišly.[3]
Historie
editovatV první fázi pozorování detektor Virgo nezachytil žádné gravitační vlny. Proto byl v roce 2011 odstaven a vylepšen: byl vybaven novými zrcadly, byla vylepšena jeho odolnost proti středním zemětřesením a bylo zvýšeno vakuum v prostoru, v němž se paprsek pohybuje. Citlivost detektoru tím vzrostla více než 10×. Do provozu byl uveden pod označením Advanced Virgo koncem roku 2016.[4] [5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Welcome to EGO - VIRGO web site. www.ego-gw.it [online]. [cit. 2020-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-20.
- ↑ SRBA, Jiří. Dalekohledy ESO pozorovaly optický protějšek zdroje gravitačních vln. astro.cz. Česká astronomická společnost, 2017-10-16. Dostupné online [cit. 2017-11-05].
- ↑ The Virgo Collaboration [online]. European Gravitational Observatory, 2017 [cit. 2018-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Advanced Virgo [online]. European Gravitational Observatory, 2017 [cit. 2018-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Petr Kulhánek: LIGO a Virgo v novém kabátě. www.aldebaran.cz [online]. [cit. 2020-05-05]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Virgo na Wikimedia Commons
