LIGO
LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) je vědecké zařízení v USA, které 14. září 2015 jako první přímo detekovalo gravitační vlny. Bylo postaveno v roce 2002. Pracuje na principu porovnávání dvou identických laserových paprsků v interferometru. Jeho vylepšená verze dokončená v roce 2015 je označována jako aLIGO (Advanced LIGO).
| LIGO | |
|---|---|
 Severní rameno zařízení LIGO ve státě Washington | |
| Alternativní názvy | LIGO |
| Organizace | LIGO Scientific Collaboration |
| Místo | Washington, Livingston a Hanford |
| Stát | Spojené státy americké |
| Souřadnice | 46°27′18,5″ s. š., 119°24′27,6″ z. d. |
| První světlo | 23. srpna 2002 |
| Webová stránka | https://www.ligo.caltech.edu/ |
| Commons | LIGO |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charakteristika
editovatProjekt LIGO sestává ze dvou stejných detektorů nacházejících se v amerických státech Washington a Louisiana. Jejich velká vzdálenost (3 000 km) zabraňuje tomu, aby byly rušeny stejným šumem okolí, například zemětřesením.[1]
Každý detektor je tvořen dvěma rameny o délce 4 km svírajícími pravý úhel. V nich jsou ve vakuu vyslány dva identické laserové paprsky,[2] které se na konci ramen odrazí od zrcadel a v místě styku se v interferometru porovnají. V nerušeném prostoru by měly být jejich dráhy ideálně stejné a paprsky by tedy měly dorazit ve stejné fázi.[3] Pokud však zařízením projde gravitační vlna, délky ramen se nepatrně změní a paprsky se potkají fázově posunuté. Výsledný paprsek by tak měl mít jinou intenzitu než ve stavu bez gravitačních vln.
Zařízení je po modernizaci schopné změřit změnu vzdáleností s přesností 10−18 metru (tedy přibližně tisíckrát menší, než je velikost protonu nebo neutronu).[3] Aby bylo možné detekovat gravitační vlny, musí být zařízení schopno eliminovat rušení, která mohou způsobovat mnohem větší změny rozměrů jednotlivých ramen, především různé otřesy a vibrace.
.svg)
Na výzkumu pomocí detektoru LIGO spolupracují vědci z mnoha univerzit jako MIT nebo Caltech. Projekt financovala nadace National Science Foundation. Byl vybudován za sumu 620 milionů amerických dolarů, čímž se jedná o nejnákladnější projekt této nadace.
Pozorování
editovatBěhem pozorování v letech 2002 až 2010 nebylo prokázáno, že by byly gravitační vlny detekovány. Poté byly detektory nahrazeny vylepšenými, třikrát citlivějšími (vyměněny byly lasery i zrcadla).[4]. Zařízení bylo pod označením Advanced LIGO spuštěno v září 2015.[4] Přibližně do roku 2021 by se měla citlivost přístroje zvýšit ještě o jeden řád a měl by podle teoretických předpovědí zachytit až několik desítek událostí ročně.[4]
V únoru 2016 bylo oznámeno, že zařízení gravitační vlny zaznamenalo.[3] Stalo se tak 14. září 2015 (GW150914), v době, kdy byl experiment ve fázi posledních zkoušek (oficiálně sběr vědeckých dat začal až o tři dny později).[3] Zachycené gravitační vlny vznikly při srážce dvou černých děr, jejichž hmotnost se pohybovala kolem 30 a 35 Sluncí.
V době prvního běhu detektoru aLIGO (září 2015 až leden 2016) byly detekovány ještě další tři události.[5] V červnu 2016 byla publikována analýza pozorování události z 26. prosince 2015 (GW151226), při které splynuly černé díry o hmotnostech 14,2 a 7,5 Sluncí.[6] V červnu 2017 byla oznámena třetí detekce z ledna 2017 (GW170104).[7]
Spolupráce
editovatDetektory Ligo úzce spolupracují s obdobným evropským detektorem Virgo, protože jen kombinací všech tří měření je možné určit místo na obloze, odkud gravitační vlny přišly.[8] Prvním jejich společným záznamem byly 14. srpna 2017 vlny označované jako GW170814, které byly vyprodukovány srážkou dvou černých děr. O tři dny později následovala známější detekce GW170817, při níž byly poprvé zaznamenány vlny způsobené srážkou dvou neutronových hvězd – jevem označovaným jako kilonova.[9]
Budoucnost
editovatJe navržena třetí generace gravitačního detektoru nazvaná Cosmic Explorer. Délka ramen by měla mít 40 km.
Reference
editovat- ↑ Zásadní zlom ve studiu vesmíru. Vědci poprvé zachytili gravitační vlny [online]. Česká televize, 2016-02-11 [cit. 2016-02-12]. Dostupné online.
- ↑ WEBB, Stephen. Kde tedy všichni jsou?. Překlad Michael Prouza, Martin Šolc, Eva Šlaufová. 1. vyd. Svazek 21. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2007. 352 s. (Fénix). ISBN 978-80-7185-877-5. Kapitola 16. řešení: Vysílají, ale my nevíme, jak naslouchat, s. 117.
- ↑ a b c d LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Čtvrtek navždy změnil náš pohled na vesmír. Vědci zachytili gravitační vlny. Technet.cz [online]. 2016-02-11 [cit. 2016-02-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Mezi fyziky kolují fantastické zvěsti. Zachytili jsme gravitační vlny?. Technet.cz [online]. 2016-01-15 [cit. 2016-01-17]. Dostupné online.
- ↑ http://www.nytimes.com/2016/02/12/science/ligo-gravitational-waves-black-holes-einstein.html – Gravitational Waves Detected, Confirming Einstein’s Theory
- ↑ WAGNER, Vladimír. Tak už je tu další případ detekce gravitačních vln. OSEL.cz [online]. 2016-06-16 [cit. 2016-07-03]. Dostupné online.
- ↑ http://sciencemag.cz/gravitacni-vlny-potreti/ - Gravitační vlny potřetí
- ↑ The Virgo Collaboration [online]. European Gravitational Observatory, 2017 [cit. 2018-01-01]. Dostupné online.
- ↑ SRBA, Jiří. Dalekohledy ESO pozorovaly optický protějšek zdroje gravitačních vln. astro.cz. Česká astronomická společnost, 2017-10-16. Dostupné online [cit. 2017-11-05].
Obrázky, zvuky či videa k tématu LIGO na Wikimedia Commons
V tomto článku byl použit překlad textu z článku LIGO na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
editovat
Slovníkové heslo LIGO ve Wikislovníku
