Všedobr horský

Všedobr horský (Peucedanum ostruthium, syn. Imperatoria ostruthium) je vytrvalá, silně po celeru páchnoucí bylina s většinou přímou, dutou lodyhou. Pokud je lodyha chudě větvená, tak pouze v horní části. Dorůstá výšky 0,3 až 1m. Spodní listy jsou řapíkaté, zpravidla dvakrát trojčetné, až 35 cm dlouhé, lístky trojsečné, po okraji pilovité. Horní lodyžní listy jsou přisedlé nafouklými pochvami. Květní okolíky mají až 50 okolíčků s drobnou bílou, někdy až narůžovělou korunou. Kvete od června do srpna. Plody velikosti maximálně 5 mm mají 3 vyniklá žebra s výraznými postranními křídly.[1][2]

Jak číst taxoboxVšedobr horský
alternativní popis obrázku chybí
Všedobr horský (Peucedanum ostruthium)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád miříkotvaré (Apiales)
Čeleď miříkovité (Apiaceae)
Rod všedobr (Imperatoria)
Binomické jméno
Imperatoria ostruthium
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Suché plodenství všedobru horského

SynonymaEditovat

  • všedobr horní
  • Peucedanum ostruthium, Koch 1824
  • Selinum imperatoria, Crantz

RozšířeníEditovat

 
Všedobr horský

Vyskytuje se prakticky v celé Evropě. Velmi pravděpodobně je jeho výskyt hlavně druhotný spojený s umělou kultivací této léčivé rostliny. Původní by mohl být v horách středního Španělska v Pyrenejích a Alpách.[2] V českých zemích byl rozšířen, stejně jako například příbuzná čechřice vonná, pravděpodobně už při německé kolonizaci horských oblastí, kde místy zplaněl. Dnes tak roste především v pohraničních pohořích, zejména v Krušných horách, Krkonoších, Jizerských horách, Orlických horách, Beskydech, ale i ve Žďárských vrších.

Stanoviště a ekologieEditovat

Roste na vlhčích loukách, v příkopech cest, podél potoků, v křovinách i na rumištích v místech zaniklých horských domů a sídel. Rostlina je v ČR často svým rozšířením lokálně vázaná na původně německé osídlení horských poloh.

VýznamEditovat

Oddenek, tzv. Mistrův kořen (všelék, ruka sv. Jana) se používá tradičně v humánní i veterinární medicíně v podobě mastí, zásypů, pilulek i lihových extraktů. Droga má ostrý, aromatický pach a palčivě nahořklou chuť. Ve středověku platil oddenek dokonce jako univerzální lék.[3] V minulosti se využíval též jako rostlina magická.

LiteraturaEditovat

  • Květena České republiky, díl 5 / V. Grulich, B. Slavík (Eds.). Vyd. 1. - Praha : Academia, 1997. - str. 418,419 - ISBN 80-200-0590-0

ReferenceEditovat

  1. IMPERATORIA OSTRUTHIUM L. – všedobr horský / všeliek hojivý | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-06-26]. Dostupné online. 
  2. a b Květena České republiky, díl 5 / V. Grulich, B. Slavík (Eds.). Vyd. 1. - Praha : Academia, 1997. - str. 418,419 - ISBN 80-200-0590-0
  3. http://kvetiny.atlasrostlin.cz/vsedobr-horni

Externí odkazyEditovat