Vřetenuška obecná

druh hmyzu
(přesměrováno z Vřetenuška tužebníková)

Vřetenuška obecná (Zygaena filipendulae (Linné, 1758)), někdy také vřetenuška tužebníková, je drobný motýlčeledi vřetenuškovitých. Do této čeledi patří řada podobných druhů, které se navzájem odlišují především počtem a také uspořádáním červených skvrn. Patří mezi noční motýly s denní aktivitou.

Jak číst taxoboxVřetenuška tužebníková
alternativní popis obrázku chybí
Vřetenuška tužebníková
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
PodtřídaPterygota
Řádmotýli (Lepidoptera)
PodřádGlossata
Čeleďvřetenuškovití (Zygaenidae)
Podčeleďvřetenušky (Zygaeninae)
Rodvřetenuška (Zygaena)
Binomické jméno
Zygaena filipendulae
(Linné, 1758)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vzhled editovat

Tento motýl má délku přibližně 18 mm, rozpětí křídel je 38 mm. Přední křídla jsou leskle černá s šesti párově uspořádanými červenými skvrnami, které někdy splývají. Zadní křídla jsou intenzivně červená s černým lemem. Nápadné zbarvení působí jako varování před jedem, který je schopna vylučovat. Tvar kyjovitě ztloustlých tykadel dal vřetenuškám jméno.

Housenky jsou zelené s černými a žlutými skvrnami. Mají na sobě porost řídkých chlupů.[1][2]

 
housenka vřetenušky tužebníkové

Výskyt editovat

Geograficky je rozšířena v Evropě a Přední Asii, zasahuje až do Skandinávie. V areálu rozšíření vytváří mnoho lokálních forem.[3] Preferuje luční biotopy. Jedná se o nejhojnější druh rodu vřetenuškovití. Imago lze pozorovat od června do srpna.[1]

Chování editovat

 
Motýl
 
Kukla
 

Způsob života editovat

V klidu motýl usedá např. na květ, tykadla natáhne dopředu a křídla složí do střechovitého tvaru. Často sedí více jedinců na jednom květu a pomalu společně přelétávají na další. Je aktivní ve dne.[1]

Vylučují jedovatý sekret, který obsahuje kyanovodík a histamin. Tento sekret je vylučován žlázami za hlavou. Díky tomu je např. pro ptáky nejen nechutná, ale také jedovatá. To jí spolu s výstražným zbarvením poskytuje vhodnou ochranu před predátory.[4]

Rozmnožování editovat

Motýl klade žlutá, oválná vajíčka v řadách na rub listů živných rostlin. Přezimuje housenka, která si přede sírově žlutý, pergamenovitý zámotek vřetenovitého tvaru na stéble trávy.[1]

Potrava editovat

Housenky vřetenušky obecné se živí listy bobovitých rostlin, nejčastěji na štírovníku růžkatém a čičorečce pestré.[3]. Imago saje šťávy hlavně na bodlácích, pcháčích, lopuchu, dobromysli a chrpách.[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d e STICHMANN, Wilfried, KREZTSCHMAR, Erich. Svět zvířat kolem nás : Průvodce evropskou zvířenou. Thea Větrovská. [s.l.] : [s.n.], 1996. 446 s. ISBN 80-85805-62-6. str. 324
  2. FELIX, Jiří, HÍSEK, Květoslav. Naší přírodou krok za krokem : Zvířata. [s.l.] : [s.n.], 1995. 239 s. ISBN 80-00-00264-7. str. 80
  3. a b HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů. 1. vyd. Praha: SZN ve spolupráci s SPN, 1985. S. 352. 
  4. Archivovaná kopie. www.rendy.eu [online]. [cit. 2007-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28. 

Externí odkazy editovat