Otevřít hlavní menu

Věra Capponi

česká psycholožka

BiografieEditovat

V letech 1965–1970 vystudovala psychologii na Filosofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně a v r. 1976 získala tamtéž titul PhDr. První vědecký článek uveřejnila společně se svým učitelem Hugem Širokým v Československé psychologii ještě jako studentka. Zabýval se sebevraždami mladistvých. Ještě za studií přednášela coby asistent na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Poté působila jako klinická psycholožka v Psychiatrické léčebně v Kroměříži a později v nemocnici Znojmo.

Po návratu do Brna působila od roku 1973 v Manželské a předmanželské poradně. V té době se tímto oborem na hlavní pracovní poměr zabývali v Československu čtyři psychologové. Manželskému a předmanželskému rodinnému poradenství a náhradní rodinné péči se věnovala po celý zbytek života. Byla také soudní znalkyní v oboru psychologie.

V roce 1979 jí bylo nabídnuto vedení Krajské manželské a předmanželské poradny v Brně, podmínkou však byl vstup do KSČ. To odmítla, díky tolerantnímu vedení tehdejšího odboru sociálních věcí Krajského národního výboru však jí byla poradna přesto svěřena. Její pracovní zařazení znělo prozatímní, dočasně pověřená vedoucí. Toto „prozatímní“ pověření bylo změněno na trvalé až o 10 let později.

Pod hlavičkou Metodické materiály pro potřeby manželských poraden Jihomoravského kraje vydala desítky překladů zahraniční, ideově oficiálně nepřijatelné literatury z psychologie a sociologie. Texty překládali pod jmény tzv. „pokrývačů“ vesměs psychologové „na indexu“. Cyklostylový samizdat platil Jihomoravský krajský národní výbor. Odpovědným pracovníkům namluvila, že povinnost vydávat tyto materiály ukládá krajským poradnám ministerstvo. Podílela se také na organizaci několika koncertů tehdy zakázaného zpěváka Jaromíra Nohavici. Ten mj. koncertoval i pro pěstouny a jim svěřené děti z Jihomoravského kraje.

Po roce 1989 se stala zakládající členkou Asociace manželských a rodinných poradců, v níž zastávala funkci vícepresidentky.

Od roku 1990 vedla Manželskou a rodinnou poradnu v Brně [1].

DíloEditovat

Odborné texty pro práci psychologůEditovat

  • Příručka k nácviku asertivity. Psychodiagnostické a didaktické testy, Bratislava 1989, spoluautor s Tomášem Novákem (vydáno opakovaně)
  • Programované diskusní skupiny. Psychodiagnostické a didaktické testy, Bratislava 1990, spoluautor s Tomášem Novákem a Miloslavem Kotkem (vydáno opakovaně)
  • Diagnostické metody k posuzování kompatibility manželské dyády.In: Diagnostika a terapie v oblasti manželského popradenství. Praha, MPSV ČR 1979

Knižní populárně vědecké publikace (výběr)Editovat

Časopisecké odborné články (výběr)Editovat

  • Příspěvek k diagnostice kvality manželského soužití. Čs. psychiatrie, 74, 1978, 200-205
  • Využití skupinové psychoterapie v manželském poradenství. Čs. psychiatrie, 73, 1977, 85-89 (spolu s Evou Gbelcovou)
  • Skupinvá práce s lidmi bez partnerských závazků. Čs psychologie, 1983, 2, 152-155 (spolu s Tomášem Novákem)
  • Co brání psychologii v cestě do života. Čs. psychologie, 1985, 460-461 (spolu s Tomášem Novákem)
  • Kursy duševní hygieny a relaxačních technik pro vysokoškoláky. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 1984, 5, 437-462 (spolu s Tomášem Novákem)
  • Sociálně psychologické služby občanům bez partnerských závazků. Čs. psychologie, 1985, 3, 251-255 (spolu s Evou Mádrovou a Tomášem Novákem)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://www.manzelskaporadna-brno.cz/o-nas/ Manželská a rodinná poradna - O nás

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat