Věnec (hradiště)

hradiště v Česku

Věnec je pravěké hradiště na stejnojmenném vrchu dva kilometry jihovýchodně od Zálezelokrese Prachatice. Postaveno bylo v pozdní době halštatské až časné době laténské. Pozůstatky hradiště jsou chráněny jako kulturní památka.[1]

Věnec
Vrch Věnec s hradištěm od Hradčan
Vrch Věnec s hradištěm od Hradčan
Poloha
Adresavrch VěnecZálezel, Zálezly, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Věnec
Věnec
Další informace
Rejstříkové číslo památky27853/3-3630 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První zmínka o hradišti pochází z roku 1840 a nachází se v díle Johanna Gottfrieda Sommera.[2] Ve druhé polovině devatenáctého století lokalitu zkoumal Jan Nepomuk Woldřich a J. V. Želízko,[3] ale většina informací pochází z archeologického výzkumu, který zde v letech 1919–1920 provedl Bedřich Dubský. Ten odkryl kulturní vrstvu se zlomky keramiky a drobných kovových předmětů, včetně části bronzového opasku z 6. až 5. stol. př. n. l.[4] Na jejich základě se předpokládá, že opevnění hradiště bylo postaveno v pozdní době halštatské až časné době laténské, ale místo bylo využíváno i na sklonku doby laténské.[2] Už v době kamenné však na Věnci bývalo výšinné sídliště.[3]

Funkce hradiště je nejistá. Malá množství nalezených předmětů svědčí pouze o jeho příležitostném využívání a poloha v řídce osídlené oblasti nenasvědčuje obrannému významu. Vzhledem k délce opevnění by se hradiště navíc jen těžko bránilo. Podle různých hypotéz tak mohlo ohrazené místo sloužit ke kultovním účelům nebo jako obchodní, reprezentační či sjednocující centrum.[2] Jiné zdroje uvádějí, že zde bylo trvalé osídlení a že zde sídlili Keltové.[4]

Stavební podobaEditovat

Hradiště se nachází v Šumavském podhůří[5] na vrcholové části vrchu Věnec s nadmořskou výškou 765 metrů. Jeho rozloha je asi osm hektarů a délka obvodového opevnění dosahuje asi 1530 metrů. Dominantou je 270 metrů dlouhý pás přerývané skalní stěny na severní straně vrchu, jejíž kolmá výška se pohybuje od deseti do patnácti metrů. Vymezuje severní stranu akropole, jejíž obvodový val je na zbývajících stranách až deset metrů vysoký a 280 metrů dlouhý.[2] Jiné zdroje uvádějí, že výška kamenného valu je max. 4 až 5 metrů a že hradiště na severní straně vymezuje skalní stěna, která je vysoká 10 až 15 metrů. Akropole se rozkládá na ploše cca 0,5 ha.[4] Vstup do akropole se nachází na jižní straně. Klešťovitá brána popisovaná v některých publikacích není v terénu patrná a dochovaná podoba vstupu je výsledkem novověkých úprav usnadňujících svážení dřeva. V prostoru akropole bylo v novověku vybudováno turistické zázemí (ohniště, lavičky, opěrné zídky) a přírodní pramen při úpravách získal podobu studny.[2]

Vnější val, který vymezuje jihozápadní část hradiště, je na západní straně v délce asi 160 metrů zdvojený. Odděluje také rozsáhlou východní a severní část, jejíž val byl částečně poškozen při lesnických pracích. Podoba původní hradby je nejasná, ale je pravděpodobné, že její těleso tvořil val z nasucho kladených kamenů, zpevněný na vnější straně lícovanou zdí. Rozsah valu se mění podle reliéfu: v lépe přístupných místech je val mohutnější.[2]

PřístupEditovat

Hradiště je volně přístupné. Vnějším opevněním vede modře značená turistická trasaHradčan k železniční zastávce Lčovice na trati Strakonice–Volary. Přímo na vrchol Věnce s akropolí vede odbočka z červeně značené turistické trasy ze Zálezel do Budilova.[6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-06-04]. Identifikátor záznamu 139119 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště Věnec, laténské, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Zálezly u Čkyně, s. 449–453. 
  3. a b ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Zálezly, s. 353–354. 
  4. a b c SLABINA, Miloslav. Keltové na Šumavě : za tajemstvím Obřího hradu. Vimperk: Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, 2007. 41 s. ISBN 80-7036-179-4, ISBN 978-80-7036-179-5. OCLC 85162583 S. 30–31. 
  5. CENIA. Katastrální mapy a geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  6. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • PARKMAN, Marek. Hradiště Věnec a Keltové [online]. O. s. Chance in nature, Local Action Group, 2009 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  • Zálezly u Čkyně, okr. Prachatice, Jihočeský kraj [online]. Archeologický ústav AV ČR [cit. 2020-06-04]. Dostupné online.