Otevřít hlavní menu

Václav Richter

český historik umění

Václav Richter (30. srpna 1900, Třešť[1]7. dubna 1970, Brno) byl český historik a teoretik umění zaměřený na raně středověkou a barokní architekturu, muzejní pracovník a vysokoškolský pedagog.

Profesor Václav Richter
Narození 30. srpna 1900
Třešť
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 7. dubna 1970 (ve věku 69 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Po maturitě na gymnásiu v Pelhřimově studoval v letech 1921–1925 dějiny umění (prof. V. Birnbaum) a prehistorickou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poté pracoval jako volontér v Národním muzeu (1925–1926) a jako odborný asistent u Vojtěcha Birnbauma (1927–1928). Roku 1928 se stal pracovníkem Moravského uměleckoprůmyslového muzea v Brně. V letech 1938–1940 a 1945–1948 byl ředitelem, během války pracoval jako knihovník. Od roku 1946 vedl semináře dějin umění, 1948 jmenován profesorem na nově založené Univerzitě Palackého v Olomouci a v letech 1955–1970 profesorem dějin umění na Masarykově univerzitě v Brně.

OceněníEditovat

  • Řád práce
  • Cena Antonína Matějčka
  • Zlatá pamětní medaile UJEP v Brně

DíloEditovat

Ve svém uměleckohistorickém výzkumu se věnoval především předrománské, románské a barokní architektuře Čech a Moravy. Je považován za zakladatele moderních kritických dějin architektury na Moravě. Jeho práce se dotýká například středověkého urbanismu (studie o vzniku Znojma, Brna, Telče či Olomouce). Důležitým tématem byly pro Richtera české a moravské rotundy. Nejstarší dějiny moravských sídel nově rozčlenil na fázi velkomoravských hradišť, fázi románských trhových tvrzí a fázi plánovitě zakládaných gotických měst. Významně se podílel na pokusech o lokalizaci prvního moravského biskupství, předvídal objevy některých kamenných svatyň z 9. století na Moravě.

Z barokních architektů se zabýval dílem Jana Blažeje Santiniho, J. B. Fischera z Erlachu či Domenica Martinelliho. Nejvýznamnější prací Václava Richtera se dnes jeví rozsáhlá práce o raně středověké Olomouci z roku 1959. Jeho teoretické dílo spojuje dějiny umění s filozofií, pokouší se často o filozofickou interpretaci dějin umění. Jeho blízkým přítelem byl filozof Jan Patočka. Počátkem 60. let byl spoluautorem knihy V. Volavky O moderním umění.[2] a roku 1966 knihy o architektu Bohuslavu Fuchsovi.[3]

Bibliografie (výběr)Editovat

  • K počátkům města Brna, Časopis matice moravské 60, 1936, č. 5, s. 257–314
  • Středověká Telč, Praha 1941
  • Město Třešť a jeho památky, Praha 1943
  • O pojem baroka v architektuře, Olomouc 1944
  • Rájec nad Svitavou. Státní zámek a okolí, Praha 1953 (s T. Bulionovou-Kubátovou, H. Rokytou)
  • Telč. Městská památková rezervace a státní Zámek, Praha 1958, 1976
  • Raněstředověká Olomouc, Praha-Brno, 1959
  • Kroměříž, Praha 1963 (s V. Jůzou, I. Krskem, J. Petrů)
  • Znojmo, Praha 1966 (s B. Samkem, M. Stehlíkem)
  • Umění a svět. Studie z teorie a dějin umění, Praha 2001 (ed. B. samek, Z. Kudělka), ISBN 80-200-0926-4

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Třešť
  2. Volavka Vojtěch, Mráz Bohumír, Richter Václav, O moderním umění, NČVU Praha 1961
  3. Kudělka Zdeněk, Bohuslav Fuchs (text Václav Richter), NČVU Praha 1966

LiteraturaEditovat

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1219–1221, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • M. Togner (ed.) Václav Richter 1900–1970. Sborník příspěvků ze sympozia pořádaného ke 100. výročí narození a 30. výročí úmrtí profesora V. Richtera Katedrou dějin umění FF UP v Olomouci a Seminářem dějin umění MU v Brně 19.5.2000 v Muzeu umění Olomouc, Olomouc 2001
  • S. Petrová, Pokus o zařazení díla Václava Richtera do kontextu českých dějin umění na základě jeho publikovaných prací, diplomová práce FF UP Olomouc 1977

Externí odkazyEditovat