Václav Hora

český právník, profesor a děkan

Václav Hora (9. září 1873 Kozojedy[1]17. ledna 1959 Praha) byl český právník, odborník na civilní proces. Byl profesorem Právnické fakulty UK a dvakrát jejím děkanem.

prof. JUDr. Václav Hora
Děkan Právnické fakulty UK
Ve funkci:
1919 – 1920
PředchůdceFrantišek Vavřínek
NástupceJan Kapras
Ve funkci:
1936 – 1937
PředchůdceFrantišek Vavřínek
NástupceJan Kapras

Narození9. září 1873
Kozojedy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. ledna 1959 (ve věku 85 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Profeseprávník, soudce, vysokoškolský učitel, učitel a akademik
NáboženstvíČeskobratrská církev evangelická
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Narodil se do rodiny malorolníka. Po maturitě v Plzni roku 1892 studoval práva na české právnické fakultě v Praze a na univerzitě v Lipsku. Promován doktorem práv byl roku 1898. Po ukončení studií působil v justici, nejdříve jako soudní adjunkt v Novém Boru, po habilitaci v oboru civilního soudního řízení roku 1907 přešel do Prahy k vrchnímu zemskému soudu a roku 1910 byl jmenován soudcem. Už o rok později ale soudnictví opustil, neboť byl jmenován mimořádným a v roce 1916 řádným profesorem procesního práva občanského.[2] V roce 1901 se oženil s Marií, rozenou Wegerovou (* 1881), s níž měl syna Jiřího a další dvě děti.[zdroj?]

Po vzniku Československa se na ministerstvu unifikací podílel na sjednocování občanskoprávních procesních předpisů, pracoval též v oblasti organizace československých soudů a působil u československo-maďarského rozhodčího soudu.[2] Byl řádným členem České akademie věd a umění i Šafaříkovy akademie v Bratislavě.[3] V letech 1919–1920 a 1936–1937 byl také děkanem Právnické fakulty Univerzity Karlovy.[4] V roce 1926 si postavil Řevnicích u Prahy vilu, kam často s manželkou jezdil a kde byl členem místního okrašlovacího spolku.[5] Roku 1939 odešel na odpočinek a do Řevnic se úplně přestěhovali. Po válce se načas na fakultu vrátil, únor 1948 ale znamenal definitivní konec činnosti na univerzitě, ačkoli ještě v roce 1953 byl jmenován akademikem a doktorem právních věd.[2]

Profesor Hora se zabýval občanským právem procesním, zvláště úpravou exekucí a odvolacího řízení. Věnoval se též sjednocení československého právního řádu či otázkám soudcovské nezávislosti. Jeho spis o odvolání z roku 1915 získal Cenu Josefa Hlávky[6] a jeho třídílné Československé civilní právo procesní z let 1922–1924 se dočkalo dalších dvou vydání a znovu vyšlo v roce 2010. Psal také často do časopisu Právník nebo Sborníku věd právních a státních.

  • Procesní úkony dle práva rakouského. Praha 1907
  • Odvolání podle rakouského civilního řádu soudního. Praha 1915
  • Exekuce na nemovitosti a exekuce zajišťovací. Praha 1919
  • Civilní řád soudní na Slovensku. Bratislava 1922
  • Československé civilní právo procesní I.-III. Praha 1922–1924; 1926–1927; 1932–1934; reprint J. Spáčil, Praha: Wolters Kluwer 2010
  • Civilní řád soudní a jurisdikční norma. Praha 1922, 1926, 1931, 1934
  • Exekuce na nemovitosti. Praha 1924
  • Soustava exekučního práva se zřetelem ke Slovensku a Podkarpatské Rusi. Praha 1930
  • Řády konkursní, vyrovnávací a odpůrčí. Praha 1931
  • Soudní řízení nesporné. Praha 1931
  • Exekuční právo. Praha 1938
  • Učebnice civilního práva procesního. Praha 1947

Reference

editovat
  1. Matriční záznam o narození a křtu. Farnost Kozojedy [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2018-12-16]. Dostupné online. 
  2. a b c OEHM, Jaroslav. Václav Hora. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 244–246.
  3. Ottův slovník naučný, heslo Hora, Václav.
  4. Hora, Prof. Judr., Václav [online]. Nadace Langhans Praha [cit. 2016-03-01]. Dostupné online. 
  5. Řevnice na starých pohlednicích – 55. Horova vila. Ruch. 2008, čís. 7, s. 11. Dostupné online. 
  6. Ottův slovník naučný nové doby, heslo Hora, Václav.

Externí odkazy

editovat