Otevřít hlavní menu

Václav Hůla

český politik, ekonom a inženýr

Václav Hůla (21.září 1925 Skryje1. dubna 1983 Praha[1][2]) byl český a československý ekonom, politik Komunistické strany Československa, poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace a ministr vlád ČSSR v 60.–80. letech.

Ing. Václav Hůla

poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1971 – 1976
Ve funkci:
1976 – 1981
Ve funkci:
1981 – 1983

ministr bez portfeje
Ve funkci:
1968 – 1968

Ministr - předs. Stát. cenového úřadu
Ve funkci:
1968 – 1968
Nástupce Jiří Typolt

místopř. 3. vlády O. Černíka a 1., 2. , 3. a 4. vlády L. Štrougala
Ve funkci:
1969 – 1983

Ministr - předs. Stát. plánovací komise
Ve funkci:
1969 – 1981
Předchůdce František Vlasák
Stranická příslušnost
Členství KSČ

Narození 21. července 1925
Skryje
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 1. dubna 1983
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater VŠ obchodní Praha
Profese politik, ekonom a inženýr
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

BiografieEditovat

Absolvoval Hospodářskou školu v Berouně, v letech 19451948 studoval Vysokou školu obchodní v Praze a získal titul inženýra. Po únorovém převratu v roce 1948 patřil mezi komunistické aktivisty, kteří na této škole prováděli čistky mezi studenty a byl předsedou Akčního výboru Národní fronty na této škole. V roce 1946 (podle jiného zdroje roku 1945) vstoupil do KSČ. V letech 19481950 byl referentem a v letech 19511953 vedoucím oddělení národního hospodářství v Kanceláři prezidenta republiky za prezidentství Klementa Gottwalda. Vedl tým ekonomů, který za pomoci sovětských poradců připravoval peněžní reformu v roce 1953.[3] V letech 19531965 pak byl vedoucím oddělení předsednictva vlády.[4][5]

Během pražského jara se politicky výrazněji neangažoval. Jeho politická kariéra vyvrcholila za normalizace.[5] V letech 19661968 byl členem ekonomické komise ÚV KSČ, od listopadu 1968 do září 1969 tajemníkem Byra pro řízení stranické práce KSČ v českých zemích a v letech 1969–1971 předsedou ekonomické komise Byra pro řízení stranické práce KSČ v českých zemích. K 26. září 1969 byl kooptován za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V této funkci ho potom potvrdil XIV. sjezd KSČ, XV. sjezd KSČ a XVI. sjezd KSČ. V období leden 1970 až červenec 1975 byl také kandidátem předsednictva ÚV KSČ a od července do své smrti v dubnu 1983 členem předsednictva ÚV KSČ.[6][5]

Zastával četné státní a vládní funkce. V roce 1968 byl nejprve ministrem bez portfejeprvní vládě Oldřicha Černíka, v níž od dubna 1968 zastával portfolio ministra pověřeného řízením Státního cenového úřadu. V třetí vládě Oldřicha Černíka, první vládě Lubomíra Štrougala, druhé vládě Lubomíra Štrougala, třetí vládě Lubomíra Štrougala a čtvrté vládě Lubomíra Štrougala zastával post jejího místopředsedy a zároveň ministra – předsedy Státní plánovací komise (ve čtvrté vládě Lubomíra Štrougala už jen jako místopředseda vlády). V letech 1969–1970 byl navíc předsedou Hospodářské rady vlády ČSSR, v letech 1971–1981 předsedou Rady ekonomického výzkumu ČSSR. Od roku 1974 zastával post předsedy československé části Mezivládní československo-sovětské komise pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci.[6]

Patřil mezi hlavní činitele v oblasti hospodářské politiky normalizačního Československa. V listopadu 1975 měl například hlavní referát na zasedání ÚV KSČ o ekonomických úkolech na rok 1976. Podobně byl hlavním řečníkem na zasedání ÚV KSČ v prosinci 1977, prosinci 1978 a prosinci 1979.[7][8] V ekonomické oblasti patřil k představitelům konzervativního komunistického stylu, třebaže odmítal rigidní metody řízení. Trval ovšem na nutnosti centrálního plánování. Podle údajů k roku 1972 měl manželku, rovněž vystudovanou ekonomku, dceru a syna (v té době studujícího na škole). V roli člena vlády necestoval mimo země socialistického bloku (s výjimkou Finska).[5]

Dlouhodobě zasedal v zákonodárných sborech. Ve volbách roku 1971 zasedl do Sněmovny lidu (volební obvod č. 66 – Most, Severočeský kraj). Mandát obhájil ve volbách v roce 1976 (obvod Most-jih) a volbách v roce 1981 (obvod Most–Chomutov). Ve Federálním shromáždění setrval do své smrti roku 1983. Pak ho nahradil František Šádek.[9][10][11][12]

V roce 1973 mu byl udělen Řád Vítězného února, v roce 1975 Řád republiky.[6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Václav Hůla [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  2. Hůla Václav [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2012-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  3. Archivovaná kopie [online]. pametnaroda.cz [cit. 2013-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-22. 
  4. Vaclav Hula [online]. munzinger.de [cit. 2012-04-09]. Dostupné online. (německy) 
  5. a b c d BOX-FOLDER-REPORT: 21-4-115 TITLE: The Czechoslovak Party Leadership DATE: 1972-8-28 [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  7. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 552, 555, 557, 558. (česky) 
  8. Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. Prosinec 1971, roč. 52., čís. 284, s. 3. Dostupné online. 
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  10. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  11. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  12. Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 93/1971 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-04-09]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat