Wikipedie

Václav Frolec

český národopisec, folklorista a vysokoškolský pedagog

Václav Frolec (27. září 1934 Ratíškovice – 14. května 1992 Münster) byl český národopisec, folklorista a vysokoškolský pedagog. Mezi jeho hlavní okruhy zájmu patřila materiální lidová kultura, především lidová architektura, lidové zvyky, obyčeje, obřady a slavnosti, vinohradnická kultura, způsob života v karpatské a balkánské oblasti, etnomuzikologie a problémy etnicity. Věnoval se také metodologii a teorii etnografického terénního výzkumu a otázkám definice etnografických fenoménů.

prof. PhDr. Václav Frolec, DrSc.
Narození27. září 1934
Ratíškovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí14. května 1992 (ve věku 57 let)
Münster
NěmeckoNěmecko Německo
Alma materFilozofická fakulta Masarykovy univerzity
Povolánívysokoškolský učitel, etnograf, učitel a redaktor
OceněníHerderova cena
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Václav Frolec se narodil roku 1934 v Ratíškovicích, kde také vychodil obecnou školu. Poté navštěvoval gymnázium ve Velehradě (1946–1949) a Uherském Hradišti (1949–1953). V roce 1953 začal studovat hudební vědu a národopis na Filozofické fakultě brněnské univerzity, od roku 1954 studoval národopis jednooborově. Studia ukončil roku 1958, poté nastoupil do muzea v Hodoníně, kde pracoval dva roky. V roce 1961 se vrátil na Filozofickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita), kde začal vyučovat na katedře etnografie – na tomto pracovišti (dnes Ústav evropské etnologie FF MU) působil až do konce svého života. V roce 1963 získal titul CSc., o čtyři roky později titul PhDr. V roce 1968 se zde také habilitoval, obdržel titul docent slovanské etnografie. V roce 1990 získal titul profesor pro obor evropský národopis, poté v roce 1991 ještě titul DrSc. Václav Frolec zemřel náhle v květnu 1992 v době svého pobytu na universitě v Münsteru.

Vědecká a odborná činnost editovat

Z jeho vědeckých úspěchů jmenujme mimo nesmírný etnografický přínos například oživení česko-bulharských vědeckých styků či rozšíření obzorů české etnografie na Balkán. Lze mu vděčit také například za udržení podoby festivalu ve Strážnici, v němž byl dlouhé roky předsedou programové rady. I přesto, že chtěl tento post několikrát opustit, na naléhání svých kolegů v této pozici setrval, především proto, že jeho protikandidáti byli z řad komunistických prominentů a chtěli Strážnici politizovat. S odvoláním právě na strážnický festival také mohla řada etnografů rozvíjet svobodně své odborné práce, což bylo v normalizačních letech často vzácnou výjimkou. Václav Frolec byl také editorem řady publikací edice Lidová kultura, členem výboru Muzejní a vlastivědné společnosti, hlavním tajemníkem a předsedou československé sekce Mezinárodní komise pro studium lidové kultury v Karpatech a na Balkáně a členem výkonné rady Mezinárodní společnosti pro etnografii a folklor Evropy při UNESCO. Z ocenění jeho pracovního úsilí lze jmenovat cenu J. G. Herdera, kterou obdržel na vídeňské univerzitě v roce 1989 za přínos poznání lidové kultury národů střední, východní a jihovýchodní Evropy, a o rok později Mezinárodní cenu G. Pitre–Salomone–Marino. Je důležité podotknout, že Václav Frolec „nikdy a nikde nevedl nepřekročitelnou hranici mezi kulturou hmotnou a duchovní, neboť obě tyto složky se mu v jeho studiích vzájemně prolínaly. Jevy lidové kultury nezkoumal izolovaně, ale v širokých sociálních a geografických souvislostech“.[1]

Dílo editovat

  • Vinohradnické stavby na Slovácku (1966)
  • Die Volksarchitektur in Westbulgarien im 19. und zu Beginn des 20. Jahrhunderts (1966)
  • Kulturní společenství a interetnické vztahy v lidovém stavitelství v Podunají (1970)
  • Bulharské lidové pohádky (1970)
  • Vinohradnictví: kapitoly z dějinného vývoje od minulosti do současnosti na Moravě a v Čechách (1973)
  • Tradiční vinařství na Moravě: národopisný obraz (1974)
  • Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku (1974)
  • Prostá krása (1984)
  • Vánoce v české kultuře (1989)
  • Jihomoravská družstevní vesnice: etnografická charakteristika (1989)
  • Žarošice: minulost a současnost vesnice v oblasti Žďánického lesa (1986)

Z kolektivních monografií editovat

  • Frolec, Václav – Holý, Dušan – Jeřábek, Richard: Horňácko. Život a kultura lidu na moravsko-slovenském pomezí v oblasti Bílých Karpat. Brno 1966.
  • Frolec, Václav - Vařeka, Josef: Encyklopedie Lidová architektura. Praha: SNTL 1983.
  • Frolec, Václav a kol.: Horní Věstonice. Společenské a kulturní proměny jihomoravské vesnice. Brno 1984.

Významné články editovat

  • Frolec, Václav – Holý, Dušan: Národopis jako historická věda. NA 1, 1964, s. 2–8.
  • Frolec, Václav: K otázce vztahů mezi archeologickými a etnografickými doklady vesnických obydlí. AR 27, 1975, s. 342–345.
  • Frolec, Václav: Etnokartografie a studium výročních obyčejů v karpatsko-balkánské oblasti. NA 13, 1976, s. 35–44.
  • Frolec, Václav: Časové a sociálně významové proměny výročního obyčeje (Na příkladu jízdy králů). SN 27, 1979, s. 419–448.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ VAŘEKA, Josef. Přínos Václava Frolce k poznání lidové hmotné kultury. In: Vědecký odkaz Václava Frolce. Brno: [s.n.], 1995. S. 29.

Literatura editovat

  • BROUČEK S. – JEŘÁBEK, Lidová kultura: Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska, 1. svazek, Praha 2007, s. 55-56.
  • DOROVSKÝ I. - FROLCOVÁ V. - NEKUDA V.(ed.) Vědecký odkaz Václava Frolce, Brno 1995.

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Frolec&oldid=23186210“