Václav František Kocmánek

český barokní spisovatel, básník a kronikář

Václav František Kocmánek (1607, Čáslav1679, Praha) byl český básník, spisovatel a kronikář.

Václav František Kocmánek
Narození 1607
Čáslav
Úmrtí 1679 (ve věku 71–72 let)
Praha
Povolání spisovatel, básník a dramaturg
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Narodil se v rodině vysloužilého císařského vojáka, který se usadil v Čáslavi. V letech 1621–1626 studoval v Uherském Brodě, ale kvůli bojům třicetileté války musel studium přerušit a vrátit se do Čáslavi. V roce 1627 přesídlil do Prahy a zároveň konvertoval ke katolictví, což mu umožnilo pokračovat ve studiích na jezuitské akademii, kde nakonec získal titul bakaláře. Poté působil jako učitel, nejprve v Německém Brodě a poté v Ledči nad Sázavou. V roce 1639 se usadil v Praze, kde již dožil. Učil u sv. Petra na Poříčí, v roce 1644 byl jmenován rektorem kůru u sv. Jindřicha, v roce 1650 získal stejnou pozici u sv. Štěpána. V roce 1640 se výhodně oženil, díky čemuž se stal pražským měšťanem. Kostelu sv. Jindřicha odkázal značné jmění.[1]

DíloEditovat

Ve Strahovské knihovně je uchován rukopis jeho sborníku, který obsahuje 28 básnických či písňových skladeb (např. Lamentatio rusticana nebo Píseň o smrti Albrechta z Valdštejna). Za jeho života nikdy nevyšel.

Významněji se do české literatury zapsal svým dílem dějepisným (např. Sumovní krátké sepsání o hrozné válce, kteráž se léta Páně 1618 v české zemi začala…, či Relací, jak se jest při vzetí Menšího města Pražského a potom dále… při obležení Starého a Nového města dělo).

Dále psal různé hádanky, patrně zejména k výuce. K té byly určeny i jeho příležitostné verše. V jeho díle nalézáme i humoristické skladby (Planctus facetosus et ridiculosus, De rudente chorago) a divadelní hry, z toho dvě mají náboženský charakter (např. Actus pobožný o Narození Syna Božího, pána našeho Ježíše Krista), sedm pak světský - jde o komické hříčky určené patrně k předvádění o masopustu (např. Intermedium kratochvilné o selském hňupu chtějícím žákem býti nebo Intermedium nové o nemravných chrapouních, kterak jeden druhému, totiž dobrý vožralec lepšímu vožralci, svou ženu arcivožralou prodal). Ve všech se objevuje komický typ hloupého sedláka, známý už od Kocmánkových předchůdců.[2] Hry byly veršované. Hráli je patrně zejména studenti. Zdrojem humoru je karikatura, časté jsou rovněž vulgarismy, humor spjatý s vyměšováním či sexem, jak bylo u barokního humoru obvyklé. Kvůli tomu byl autory 19. století zavrhnut a pozapomenut.

Související článkyEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Václav František Kocmánek. temuslamus.cz [online]. [cit. 2020-12-06]. Dostupné online. 
  2. HUČÍN, Ondřej. Kocmánek, Václav František. Česká divadelní encyklopedie [online]. Divadelní ústav, 2007 [cit. 2020-12-6]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat