Wikipedie

Václav Ertl

český lexikograf, lingvista, literární historik, publicista, překladatel, středoškolský pedagog a vědecký spisovatel

Václav Ertl (13. dubna 1875 Dobříš[1] – 12. února 1929 Praha[2]) byl český filolog, bohemista, překladatel z francouzštiny a středoškolský pedagog.

Václav Ertl
Václav Ertl
Václav Ertl
Narození13. dubna 1875
Dobříš
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. února 1929 (ve věku 53 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánípedagog, překladatel, literární historik, jazykovědec a bohemista
Alma materUniverzita Karlova
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Středoškolská studia ukončil na příbramském gymnáziu v roce 1898, následně vystudoval bohemistiku a romanistiku na Filozofické fakultě UK (státní zkoušky z češtiny a francouzštiny 1902).[3] Souběžně učil na obchodní škole v Kolíně (1898–1899), reálných gymnáziích Praha-Žižkov (suplent 1899–1900) a Náchod (profesor 1900–1904), od roku 1904 až do svého skonu (od 1919 pouze formálně) působil jako profesor pražské reálky v Ječné ulici a dívčího gymnázia Minerva (1904–1918).[3] V letech 1919–1929 zastával funkci ředitele Kanceláře Slovníku jazyka českého,[4] publikoval a od roku 1920 byl odpovědným redaktorem časopisu Naše řeč.[5]

Jeho zásluhy ve vědním oboru jazykověda byly oceněny členstvím v České akademii věd a umění (dopisující člen od 28. června 1917, mimořádným zvolen 16. prosince 1920), mimořádným členem Královské české společnosti nauk se stal 13. ledna 1926.[6]

Dílo editovat

Významným způsobem přispěl k rozvoji vědecké teorie spisovné češtiny, zejména ve stanovení kritérií jazykové správnosti mluvené i psané řeči, ve svých převážně časopisecky publikovaných studiích a statích se zabýval také problémy syntaktickými, morfologickými, lexikálními a významoslovnými. Byl autorem ve své době normativní mluvnice češtiny (Stručná mluvnice česko-slovenská), příruček o dějinách literatury, sestavovatelem čítanek a upravovatelem školních mluvnic Jana Gebauera. Věnoval systematickou pozornost teorii vyučování češtině na středních školách, vydal staročeské literární památky (např. Příhody Václava Vratislava z Mitrovic) a překládal z francouzštiny. Jako lexikograf se výrazně organizačně i autorsky podílel na přípravě vydání Příručního slovníku jazyka českého, který vycházel v letech 1935–1957.

Publikace (výběr) editovat

  • Stručné dějiny literatury české 2 (s J. Vlčkem), 1909
  • Gebauerova Mluvnice česká pro školy střední a ústavy učitelské 1–2, 1914
  • Gebauerova Krátká mluvnice česká, 1916
  • Stručná mluvnice česko-slovenská, 1919, 1924
  • Čítanka pro vyšší třídy škol středních, 1922
  • Gebauerova krátká mluvnice česká pro nižší třídy středních škol, 1928
  • Česká mluvnice s připojenou cvičebnicí a slovníčkem pro obchodní školy (s J. Gebauerem a J. Kaňkou), 1929
  • Časové úvahy o naší mateřštině, 1929

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Dobříš
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých POD Z6 • 1923-1935, s. 101. Dostupné online.
  3. ↑ a b Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky, s. 152.
  4. ↑ Bohemia docta : k historickým kořenům vědy v českých zemích, s. 416.
  5. ↑ Český biografický slovník XX. století I, s. 295.
  6. ↑ Členové České akademie věd a umění 1890–1952, s. 70.

Literatura editovat

  • Bohemia docta : k historickým kořenům vědy v českých zemích / Alena Míšková, Martin Franc, Antonín Kostlán (eds.). Praha: Academia, 2010. 529 s. ISBN 978-80-200-1809-0. S. 415–416. 
  • ČERNÝ, Jiří; HOLEŠ, Jan. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 739 s. ISBN 978-80-7277-369-5. S. 152–154. 
  • ERTL, Václav. Dobrý autor : výbor z jazykovědného díla / ediční příprava a redakce Jan Chromý. Praha : Akropolis, 2011. 271 s. ISBN 978-80-87481-54-7.
  • KUDĚLKA, Milan, a kol. Česká slavistika od počátku 60. let do roku 1918. 1. vyd. Praha: Historický ústav, 1997. 477 s. ISBN 80-85268-69-8. S. 224–225. 
  • KUDĚLKA, Milan, a kol. Československá slavistika v letech 1918–1939. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 469 s. S. 152. 
  • ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 69–70. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 295. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Ertl&oldid=23292448“