Univerzitní kampus Bohunice
Univerzitní kampus Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích (zkr. UKB) je rozlehlý moderní komplex budov zbudovaný pro výukovou a vědecko-výzkumnou práci studentů a pracovníků lékařské fakulty, přírodovědecké fakulty a fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity.[1] Součástí kampusu se taktéž stal Středoevropský technologický institut CEITEC a Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí RECETOX.[2][3] Dále v kampusu sídlí Institut biostatistiky a analýz a Centrum jazykového vzdělávání.[4] Univerzitní kampus těsně sousedí s bohunickým areálem Fakultní nemocnice Brno, budovou Moravského zemského archivu a obchodním centrem Campus Square.[5][6]
Univerzitní kampus Brno-Bohunice | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | Bohunice, Česko |
Souřadnice | 49°10′37,56″ s. š., 16°34′14,16″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
UKB je největší stavební projekt v oblasti vysokého školství ve střední Evropě. Na ploše 42 hektarů postupně vyrostlo moderní vzdělávací a výzkumně-vývojové centrum pro pět tisíc studentů a přibližně tisíc zaměstnanců.[7] Za jeho návrhem stojí brněnská architektonická kancelář A PLUS.[8][9]
Historie
editovatPo zřízení Masarykovy univerzity v roce 1919 byly zvažovány pro stavbu kampusu lokality Žlutý kopec a Kraví hora. V roce 1921 byla vypsána veřejná soutěž pro zastavovací plán Žlutého kopce, nicméně porota o rok později nedoporučila uvažované zastavění pro náročnost realizace a celkovou nedostupnost lokality. Zájem se následně přesunul ke svahu Kraví hory a v roce 1923 byla vypsána soutěž na zastavovací plán tzv. Akademické čtvrti v ose ulice Veveří, jejímž cílem bylo prokázat existenci dostatečného prostoru pro výstavbu kampusu společně se zbytkem České technické univerzity. Soutěž proběhla v roce 1925 a nebyla při ní udělena první cena, pouze druhá, jejíž obdržitel byl pověřen vypracováním plánů současné budovy Právnické fakulty. [10]
Výstavba byla rozdělena na dvě etapy, přičemž samotné zahájení bylo komplikováno jednáním s vlastníky pozemků. Základní stavební kámen byl položen v roce 1928 za účasti T. G. Masaryka. V roce 1933 byla stavba první budovy dokončena. Ve stejném roce, během další soutěže, člen poroty zpochybnil vhodnost vybraného místa a zároveň navrhl nové místo v oblasti Králova Pole a Žabovřesk. Kvůli světové hospodářské krizi a zmíněným zpochybněním byla stavba odložena.[10]
V roce 1945 byla dohodnuta výstavba klinické zemské nemocnice v Brně-Bohunicích. Toto rozhodnutí mělo zásadní dopad na následnou představu o umístění kampusu, přestože stavba FN Bohunice byla zahájena po odkladech až v roce 1969. Perspektivní plán rozvoje univerzity předpokládal, že stavba univerzitního kampusu proběhne současně se stavbou nemocnice. Avšak teprve v roce 1975 proběhla urbanisticko-architektonická soutěž pro výstavbu areálu a vítězný kolektiv byl pověřen rozborem souboru staveb a vypracováním plánu první budovy, přičemž stavba nikdy nebyla realizována.[10]
V období 1990–1992, po proběhnuvších změnách ve společnosti, byl původní plán výstavby ze 70 ha redukován na polovinu a byly zahájeny nové rozhovory o stavbě prostor pro Lékařskou a přírodovědeckou fakultu s výhledem zahájení stavby v roce 2000. Konečné zadání bylo rozšířeno o sportoviště a budovy Fakulty sportovních studií. V roce 1998 bylo 20 ha areálu, k nimž měla právo užívání Fakultní nemocnice Bohunice, bezplatně převedeno do vlastnictví Masarykovy univerzity, přičemž dalších 15 ha bylo směněno s Pozemkovým fondem ČR ve prospěch MU. V roce 2000 úspěšně proběhla architektonická soutěž na celý kampus, kterou vyhrál projekt autorů Jaromíra Černého, Karla Tuzy a Petra Uhlíře ze společnosti A PLUS[11], na kterou se o čtyři roky později navázalo zahájením výstavby.[10]
Stavba
editovatNa ploše areálu kampusu o rozloze 42 200 m² vyrostlo zázemí pro obory Lékařské fakulty, Přírodovědecké fakulty a Fakulty sportovních studií. Při stavbě areálu bylo použito 10 000 tun oceli, 85 000 tun betonu a 3 000 kilometrů kabelů. Celkové náklady na stavbu kampusu činily v roce 2010 5,159 miliardy korun (z toho sama Masarykova univerzita se na nákladech podílela asi 34,4 %[12]). Projekt, za kterým stojí brněnská architektonická kancelář A PLUS[13], byl financován ze státního rozpočtu, úvěru Evropské investiční banky, zdrojů Masarykovy univerzity a také z prostředků města Brna. [14] Stavba byla realizována v letech 2004–2010, přičemž dostavba kampusu stále probíhá (2015).[15] Kampusu byl udělen titul Stavba roku 2011.[16]
Řešení projektu
editovatSoutěž pro výstavbu kampusu byla realizována v roce 2000. Vítězný návrh počítal s vytvořením inspirativního prostředí s nepřetržitým provozem pro moderní univerzitu. Návrh rozdělil prostor do školské a komerční části. Navrhoval vybudování univerzitního náměstí, pěší diagonály a spojovací osy výukové části.[10] Finální provedení zachovalo pouze spojovací osu pavilonů v podobě širokých koridorů vedoucích kampusem.
Mimo samotný kampus pak bylo autory celého komplexu myšleno i na širší funkční propojení, především pro studenty. Areál je tak napojen na nákupní střediska a na zóny bydlení. Projektanti z atelieru A PLUS se snažili navrhnout plnohodnotné město.[17]
Průběh výstavby
editovatVýstavba se skládala z rekonstrukce budov nynějšího Morfologického centra, stavby Integrovaných laboratoří biomedicínských technologií ILBIT, stavby Akademického výukového a výzkumného areálu (AVVA) a následné dostavby vědeckých center CEITEC, CESEB a RECETOX. Výstavba AVVA se skládala z modré, žluté, zelené a červené etapy.[18]
- 2000 – zajištění financování projektu zásluhou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.[19]
- 2001 – vyhlášení mezinárodní urbanisticko-architektonické soutěže na výstavbu kampusu.[19]
- 2002 – zahájení rekonstrukce Morfologického centra. Dokončena byla v roce 2004
- 2004 – zahájení stavby Integrované laboratoře biomedicínských technologií (ILBIT). Budovy byly uvedeny do provozu v roce 2005.
- 2005 – zahájení výstavby Modré etapy Univerzitního kampusu, obsahující pavilony LF a Přf, společně s knihovnou univerzitního kampusu (KUK) a Energocentrem, které se nachází ve válcích nesoucích lávku přes ulici Kamenice. Další lávky propojily UKB s FN Bohunice a Morfologickým centrem. Dále byla zahájena výstavba Červené etapy, jejímž obsahem bylo doplnění kanalizace, veřejných komunikací, cyklostezek a parkovacích ploch. Modrá i Červená etapa byly dokončeny v roce 2007. Modrá etapa získala spolu s budovou Moravského zemského archivu první cenu v soutěži Stavba Jihomoravského kraje 2007.[20]
- 2007 – zahájení Žluté etapy, která přispěla výstavbou sportovních hal a byla dokončena v roce 2009.
- červenec 2008 – zahájení výstavby Zelené etapy. Obsahovala zbývající pavilony LF, vybrané pavilony PřF, výukové centrum, děkanát a aulu.
- leden 2010 – ukončení výstavby Zelené etapy Univerzitního kampusu.
- 23. září 2010 – slavnostní otevření části kampusu.[21][22]
- 2012 – dostavba budov Středoevropského technologického institutu (CEITEC)
- 2014 – slavnostní otevření stavby CEITEC
- 2018 — zahájení stavby simulačního centra MU[23]
- 2020 — zahájení provozu simulačního centra[24]
- 2023 — zahájení stavby BioPharma Hubu[25]
Problémy po výstavbě
editovatNěkolik měsíců po slavnostním otevření kampusu Masarykova univerzita reklamovala nedostatky v rozvodech vody.[26] V roce 2013 byla vyhlášena veřejná zakázka na sanaci vnitřního rozvodu vody pavilonů Modré a Zelené etapy v UKB.[27] Ještě téhož roku proběhla výměna pozinkovaných trubek za nerezové varianty ve dvou pavilonech.[28] Následovala sanace rozvodů vody, rozdělená do tří etap.[29][30] Finální, třetí fáze sanace vnitřního rozvodu vody byla dokončena v roce 2014, kdy byla potvrzena zdravotní nezávadnost vody v pavilonech Modré a Zelené etapy.[31][32]
Naposledy řešeným problémem byla hromadná výměna všech zámků na skřínkách v koridorech. Původní koncept anonymního vlastnictví klíčů od skříněk založeném na dobrovolnosti vedl k hromadění většího počtu kusů skříněk u jednotlivců. Následně si studenti stěžovali na nedostatek volných míst. Pro vyřešení situace byla zavedena soutěž o skříňku s její vazbou na identifikační číslo studenta.[33]
Budovy
editovatKampus se v nynější podobě (2015) skládá ze dvou celků, spojených lávkou. Budova B22, v níž se nachází hlavní vstup s recepcí a aulou, je přímo propojena přemostěním s protějším komerčním centrem, tvořeným nákupním centrem Campus Square. Lávka nese označení koridor CS. Propojení větší části kampusu obstarávají široké koridory UKB jih, blíže k Fakultní nemocnici Bohunice, a koridor UKB střed. Na koridor UKB jih se napojují jednotlivé ústavy lékařské fakulty (LF) společně s děkanátem LF, zázemím Přírodovědecké fakulty (PřF), Společným výukovým centrem a Knihovnou univerzitního kampusu (KUK). Na konci koridoru UKB jih se nachází Pracoviště organické chemie PřF a Pavilon biomodelů. [34]
Paralelně s koridorem UKB jih probíhá koridor UKB střed, který propojuje množství přírodovědeckých ústavů, Integrované laboratoře biomedicinských technologií (ILBIT) a lávkou se napojuje na zrekonstruované Morfologické centrum. Důležitým uzlovým bodem je kolmice tvořená Biochemickým ústavem. Tento ústav, budova A16, je spojený lávkou s Fakultní nemocnicí Bohunice. Kolmice započatá Biochemickým ústavem pokračuje Knihovnou univerzitního kampusu, společnými výukovými laboratořemi PřF a lávkou přes silnici Kamenice, která se dál napojuje na biologický pavilon projektu CESEB a tak se spojuje kolmo s třetím vybudovaným koridorem, zvaným koridor UKB sever. Kolmice je zakončená budovou Středoevropského technologického institutu CEITEC. [34] Lávka na této kolmici přemosťuje ulici Kamenice.
Koridor UKB sever začíná na děkanátu Fakulty sportovních studií a propojuje sportovní haly, pavilony CESEB, CEITEC a Inkubátor biomedicínských technologií INBIT se zbytkem kampusu.[34]
V říjnu 2014 pak byla dostavěna budova Biology Park[35], nabízející laboratorní i konferenční prostory. Stala se Stavbou Jihomoravského kraje 2015.[36]
Galerie uměleckých děl
editovatV kampusu je umístěno množství velké množství uměleckých děl, mezi jiným například bronzová plastika T. G. Masaryka, vytvořená Vincencem Makovským.[14] Mezi jeho další počiny, nacházející se v kampusu, patří busty Edwarda Babáka a Jana Evangelisty Purkyně.[37] Zatímco busta bývalého prezidenta Masaryka se nachází uvnitř budovy B22, před Aulou, většina ostatních uměleckých děl je rozmístěna po venkovní části areálu. Místo instalace některých děl bylo v průběhu času změněno, například abstraktní plastika Nakloněné kruhy byla přesunuta od hlavního vchodu na méně viditelné místo.
Přehled uměleckých děl v univerzitním kampusu Bohunice:
-
Pavel Tasovský: Stébla
-
Krištof Kintera: Red is coming
-
Vincenc Makovský: busta TGM
-
Otto Herbert Hajek: Reliefplastik
-
Aleš Veselý: Doteky a distance
-
Vladimír Preclík: Rozkvět vzdělanosti
-
Lukáš Rittstein: Osvícení a Silná barva
-
Jozef Jankovič: Rovnováha
-
Dalibor Chatrný: Hnízdo
-
Zdeněk Palcr: bronzová stéla
-
Michal Gabriel: Tři postavy
-
Vratislav Karel Novák: Nakloněné kruhy
- Olbram Zoubek: skulptura O Evě a skulptura O Marii
- Vincenc Makovský: busta Jan Evangelista Purkyně
- Věra Kotlárová: obraz Stvoření II
- Dalibor Chatrný: dva obrazy bez názvu[38]
Organizace a samospráva
editovatSpráva Univerzitního kampusu Bohunice sídlí v budově děkanátu LF (B17) s výjimkou zástupců knihovny sídlících v budově B9. Organizační struktura je rozlišena na šest prvků. V čele ředitelství stojí v současnosti Ing. Pavel Brančík.[39] Dále jsou rozlišovány Útvar bezpečnosti a ostrahy, Centrum informačních technologií, Knihovna univerzitního kampusu, Oddělení facility managementu a Správa budov.[40][41][42]
Doprava a dostupnost
editovatOsou areálu UKB je ulice Kamenice, dalšími blízkými ulicemi jsou Netroufalky a Studentská. Areál je dostupný z Pražské radiály (ul. Bítešská, silnice I/23), která je přivaděčem z dálnice D1 (exit 190 Brno-západ). Veřejná hromadná doprava je zajišťována tramvajovými, trolejbusovými, městskými autobusovými a příměstskými autobusovými linkami Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Poblíž hlavního vstupu do komplexu UKB v budově B22 v ulici Netroufalky se nachází autobusová a trolejbusová zastávka Univerzitní kampus, v blízkém okolí také autobusové zastávky Kamenice a Studentská. V ulici Netroufalky se v nevelké vzdálenosti od kampusu nachází dopravní uzel Nemocnice Bohunice, v němž je od roku 2022 ukončena tramvajová trať.[9]
Pro zlepšení dostupnosti je v plánu výstavba lanové dráhy z Pisárek nebo trolejbusové trati po ulici Vinohrady (přes Červený kopec), která by zároveň obsloužila plánovanou výstavbu na Červeném kopci.[43]
Akce probíhající na kampusu
editovatBohunický areál poskytl přístřeší početným osvětovým akcím. V roce 2015 se poprvé otevřel návštěvníkům na Noci vědců.[44] Dále se od svého otevření zapojil do hostování Dětské univerzity Masarykovy univerzity MjUNI pro děti od 9 do 14 let.[45], Bioskopu, pravidelně pořádané akce na ústavu biologie, který si klade za cíl přiblížit dětem všeho věku biologickou doménu.[46] V rámci projektu Dotkni se vědy, interaktivní expozice, byly některé ústavy přístupny školám a veřejnosti k nahlédnutí.[47]
Reference
editovat- ↑ Univerzitní kampus Bohunice [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Slavnostní otevření CEITEC Masarykova univerzita [online]. [cit. 2015-11-09]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí – propagační brožura 2012 [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17.
- ↑ Areál - Univerzitní kampus Bohunice, Kamenice 753/5, Bohunice, Brno [online]. [cit. 2015-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Moravský zemský archiv oslnil [online]. [cit. 2015-11-09]. Dostupné online.
- ↑ VERONIKA, Skalova. OBRAZEM: Bohunicím se otevře Campus square. IDNES [online]. 19.11.2008 [cit. 8.11.2015]. Dostupné online.
- ↑ Czech Republic: Largest university campus opens its doors in Brno-Bohunice [online]. [cit. 2015-11-09]. Dostupné online.
- ↑ Univerzitní kampus Masarykovy univerzity - A PLUS. A PLUS. Dostupné online [cit. 2016-11-22].
- ↑ a b PERINGEROVÁ, Gabriela. Před dvaceti lety zahájila MUNI stavbu kampusu. em.muni.cz [online]. 2024-11-22 [cit. 2024-11-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e UNIVERZITNÍ KAMPUS BOHUNICE URBANISTICKO-ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ KAMPUSU [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ https://www.muni.cz/media/docs/918/Kampus_broz_CZ_web.pdf
- ↑ Masarykova univerzita otevřela univerzitní kampus. iBrno - zpravodajský portál města Brna. Dostupné online [cit. 2016-11-23].
- ↑ A PLUS | česká architektonická společnost. A PLUS [online]. [cit. 2016-11-22]. Dostupné online.
- ↑ a b TOMANDL, Jan. Masarykova univerzita dokončila kampus, stál pět miliard [online]. 24.09.2010 [cit. 2013-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Realizace výstavby kampusu [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-30.
- ↑ Univerzitní kampus Masarykovy univerzity v Brně - Bohunicích, školská část [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Kampus bude žít 24 hodin denně, tvrdí projektanti. iDNES.cz [online]. 2010-08-05 [cit. 2016-11-23]. Dostupné online.
- ↑ Realizace výstavby kampusu [online]. [cit. 2015-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-30.
- ↑ a b PULEC, Jiří; HUDCOVÁ, Pavla. Příběhy z dějin Masarykovy univerzity. [s.l.]: Masarykova univerzita, 2009. S. 18–19.
- ↑ Kal. Slavnostní otevření budov tzv. Modré etapy v areálu univerzitního kampusu [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2013-09-14 [cit. 2016-09-16]. Dostupné online.
- ↑ Slavnostní otevření Univerzitního kampusu Bohunice
- ↑ Kampus Masarykovy univerzity je dokončen [online]. [cit. 2015-09-23]. Dostupné online.
- ↑ V kampusu začala stavba Simulačního pracoviště Lékařské fakulty MU
- ↑ MARUŠÁKOVÁ, Ema. Simulační centrum Masarykovy univerzity změní výuku mediků i zubařů. Universitas, magazín vysokých škol [online]. 2020-10-13 [cit. 2023-06-10]. Dostupné online.
- ↑ POŽÁR, Ondřej. Masarykova univerzita má stavební povolení na stavbu BioPharma Hubu v kampusu. Brňan [online]. 2023-05-31 [cit. 2023-06-10]. Dostupné online.
- ↑ Univerzita řeší zapáchající vodu v kampusu. Reklamuje potrubí [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Zakázka - Sanace vnitřního rozvodu vody pavilonů Modré a Zelené etapy v UKB [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08.
- ↑ Výměna potrubí z pozinkovaných trubek v pavilonech A5 a A13 [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08.
- ↑ Ukončení 1. etapy sanace vnitřního rozvodu vody v pavilonech Modré a Zelené etapy výstavby UKB [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Ukončení 2. etapy sanace vnitřního rozvodu vody v pavilonech Modré a Zelené etapy výstavby UKB [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Ukončení 3. etapy sanace vnitřního rozvodu vody v pavilonech Modré a Zelené etapy výstavby UKB [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17.
- ↑ Kampus slaví páté narozeniny. S čistou vodou, ale bez tramvají [online]. [cit. 2015-11-24]. Dostupné online.
- ↑ Výměna zámků ve skříňkách [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08.
- ↑ a b c MASARYKOVA UNIVERZITA UNIVERZITNÍ KAMPUS BOHUNICE [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.
- ↑ BIOLOGY PARK BRNO - A PLUS. A PLUS. Dostupné online [cit. 2016-11-30].
- ↑ OCENĚNÍ - A PLUS. A PLUS. Dostupné online [cit. 2016-11-30].
- ↑ Díla UKB [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Díla UKB. citováno 12. října 2016.
- ↑ Zaměstnanci [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Centrum informačních technologií Správy Univerzitního kampusu Bohunice [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Organizační struktura [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Knihovní rada [online]. [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Tramvajová trať na Kamechy: stavba začne v příštím roce [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Brno – Masarykova univerzita, Program Noc vědců – 25.9.2015: [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-10.
- ↑ Dětská univerzita Masarykovy univerzity - MjUNI [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ O projektu [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Dotkni se vědy, nabádá Masarykova univerzita [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Univerzitní kampus Brno-Bohunice na Wikimedia Commons
- Architektonická kancelář A PLUS