Ulrichovo náměstí
Ulrichovo náměstí je náměstí nacházející se na Gočárově třídě v Hradci Králové. Podobně jako blízké Masarykovo, je i Ulrichovo jedním z významných hradeckých náměstí. Nese jméno po Františku Ulrichovi, dlouholetém starostovi města.
| Ulrichovo náměstí | |
|---|---|
 | |
| Umístění | |
| Stát |  Česko |
| Město | Hradec Králové |
| Poloha | 50°12′39,23″ s. š., 15°49′16,1″ v. d. |
| Napojené ulice | Gočárova třída, Mánesova, Jeronýmova |
| Historie | |
| Starší názvy | Ulrichovo náměstí (1925–1953), Gottwaldovo náměstí (1953–1990) |
| Další údaje | |
| Typ | náměstí |
| Délka | 145 m |
| Šířka | 45 m |
| Kód ulice | 127515 |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Náměstí bylo vyprojektováno Josefem Gočárem v roce 1924. Realizace se dočkalo po roce 1926.[1]
Popis a významné stavby
editovatNáměstí je obdélníkového půdorysu, kterému dominuje budova bývalého ředitelství státních drah (později sídlo okresního národního výboru[1], dnes sídlo krajské policie) po celé jižní straně a palác Steinského-Sehnoutky (dnes ČSOB) na straně severní. Plocha náměstí je pokrytá kamennými deskami s ostrůvky zeleně. Na západní straně prostranství oživuje fontána.[2]
Budova ředitelství ČSD byla postavena podle projektu Josefa Gočára v letech 1928–1932. Nacházejí se v ní jedny ze dvou páternosterů ve městě, druhý se nachází na Poliklinice II na Slezském předměstí.[3]
Protilehlý reprezentační palác na severní straně byl vystavěn v letech 1928–1929 dle návrhu architekta Otakara Novotného. Od roku 1958 je budova chráněna jako kulturní památka.[4]
Na západní straně náměstí se nachází budova paláce pojišťovny Fénix (1928), na níž je umístěna pamětní deska Jana Bedrny.[5]
Mezi léty 1973 a 1990 stál na východní straně pomník Klementa Gottwalda, po kterém bylo náměstí od roku 1953 až do odstranění pomníku pojmenováno.
Kameny zmizelých
editovatDne 2. října 2024 byly na Ulrichově náměstí čp. 762 umístěny první Kameny zmizelých v Hradci Králové. Jsou věnovány rodině lékaře Emila Hermana, který se svou manželkou Margit a dcerou Věrou přežil nacistickou perzekuci a společně se dočkali osvobození v Budapešti.[6]
Fotogalerie
editovat-
Bývalé ředitelství ČSD -
Palác Steinského-Sehnoutky -
Ředitelství ČSD – detail -
Reliéf na Steinského paláci -
Západní část – vypnutá fontána -
Pohled na jihovýchodní část -
-
Palác pojišťovny Fénix -
Pamětní deska Jana Bedrny -
Celkový pohled na náměstí ve 30. letech 20. století
.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b POCHE, Emanuel; A KOL. Umělecké památky Čech 1 (A/J). Praha: Academia, 1977.
- ↑ POKORNY. Ulrichovo náměstí — Hradeckým krajem. www.hradeckymkrajem.cz [online]. [cit. 2020-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-20.
- ↑ Archiweb - Ředitelství ČSD v Hradci Králové. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2020-03-31]. Dostupné online.
- ↑ Steinského palác - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-31]. Dostupné online.
- ↑ Palác pojišťovny Fénix | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2025-04-04]. Dostupné online.
- ↑ TŮMOVÁ, Štěpánka; ZÁLESKÝ, Petr. Kameny zmizelých má rodina právníka i lékaře, v Hradci je odhalili poprvé. iDNES.cz [online]. 2024-10-02 [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ulrichovo náměstí na Wikimedia Commons
