Uhličitan nikelnatý

chemická sloučenina

Uhličitan nikelnatý označuje jednu nebo více anorganických sloučenin obsahujících nikl a uhličitanový anion. Z průmyslového hlediska je nejdůležitější zásaditý uhličitan nikelnatý se vzorcem Ni4CO3(OH)6(H2O)4. V laboratoři je možné se setkat s NiCO3 a jeho hexahydrátem. Všechny jsou paramagnetické, mají zelenou barvu a obsahují nikelnaté kationty (Ni+2). Zásaditý uhličitan nikelnatý se používá při získávání niklu z rudy a nebo při galvanickém poniklování.

Uhličitan nikelnatý
Zásaditý uhličitan nikelnatý
Zásaditý uhličitan nikelnatý
Obecné
Systematický názevUhličitan nikelnatý
Sumární vzorecNiCO3
Vzhledzelený prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS3333-67-3
Vlastnosti
Molární hmotnost118,7023 g/mol
Teplota tání205 °C (rozkládá se)
Hustota4,39 g/cm³
Rozpustnost ve vodě0,0093 g/100 ml
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
NFPA 704
0
2
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uhličitan nikelnatý hydrolyzuje při kontaktu s vodnými roztoky kyselin na roztok obsahující [Ni(H2O)6]2+. Uvolňuje se voda a oxid uhličitý.

Žíháním se rozkládá na oxid nikelnatý a oxid uhličitý.

NiCO3 → NiO + CO2

Druh získaného oxidu záleží na druhu prekurzoru. Oxid získaný ze zásaditého uhličitanu nikelnatého je užitečný jako katalyzátor.

Zásaditý uhličitan nikelnatý může být získán reakcí roztoku síranu nikelnatého a uhličitanu sodného.

4 Ni2+ + CO32− + 6 OH + 4 H2O → Ni4CO3(OH)6(H2O)4

Využití

editovat

Využívá se v keramice a jako prekurzor katalyzátorů.

Bezpečnost

editovat

Je nerozpustný ve vodě a je relativně toxický. Způsobuje podráždění při vdechnutí. Zabraňte prodloužené expozici, při delším působení na lidský organismus je karcinogenní a teratogenní.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nickel(II) carbonate na anglické Wikipedii.

  1. a b Nickel carbonate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat