Typ 206

třída německých ponorek

Typ 206 je třída diesel-elektrických ponorek vyvinutých pro německé námořnictvo firmou Howaldtswerke-Deutsche Werft (HDW) jako vylepšení předchozích ponorek typu 205. Jedná se o třídu malých pobřežních ponorek, určených primárně k operacím proti lodím Varšavské smlouvy v mělkých vodách Baltského moře. Postaveno jich bylo 18 kusů a další tři kusy tohoto typu si nechal postavit Izrael jako třídu Gal. Z politických důvodů však stavbu realizovala britská loděnice Vickers.

Typ 206
Ponorka typu 206
Ponorka typu 206
Obecné informace
UživateléIndonéské námořnictvo
Kolumbijské námořnictvo
Německé námořnictvo
Typponorka
Lodě18
Osudaktivní (2024)
Předchůdcetyp 205
Nástupcetyp 212A
Technické údaje Typ 206
Výtlak456 t (na hladině)
498 t (pod hladinou)
Délka48,6 m
Šířka4,6 m
Ponor4,5 m
Pohon2 diesely, 1 elektromotor
Rychlost10 uzlů (na hladině)
17,5 uzlů (pod hladinou)
Posádka22
Výzbroj8× 533mm torpédomet
Technické údaje Typ 206A
Posádka23

Celkem 12 jednotek typu 206 bylo v 90. letech modernizováno a označeno typ 206A. Zejména dostaly modernější sonar a elektroniku. Po roce 2000 se počet operačních člunů snížil na šest. Všechny zbylé lodě byly vyřazeny v červnu 2010. Původně měly sloužit až do roku 2016, ale o jejich osudu rozhodly škrty v rozpočtu námořnictva. Dvě z vyřazených ponorek získalo kolumbijské námořnictvo.

U17 (S196) byla první německá ponorka v amerických vodách od dob druhé světové války a zároveň první ponorka, která vplula do přístavu Baltimore od roku 1916.[1]

Celkem bylo postaveno 18 jednotek této třídy. Deset postavila loděnice Rheinstahl-NordseewerkeEmdenu a osm loděnice HDW v Kielu.

Jednotky typu 206:[2]

Jméno Loděnice Zahájení stavby Spuštěna Dodání Status
U13 (S192) HDW 1969 28. září 1971 19. dubna 1973 Vyřazena 1997. Získalo ji indonéské námořnictvo jako Nagarangsang (403). Vyřazena.
U14 (S193) Rheinstahl-Nordseewerke 1970 1. února 1972 19. dubna 1973 Vyřazena 1997. Získalo ji indonéské námořnictvo jako Nagabanda (404). Vyřazena.
U15 (S194) HDW 1970 15. června 1972 17. dubna 1974 Vyřazena 2010.
U16 (S195) Rheinstahl-Nordseewerke 1971 29. srpna 1972 9. listopadu 1973 Vyřazena 2011.
U17 (S196) HDW 1970 10. října 1972 28. listopadu 1973 Vyřazena 2010. Ponorku získalo Automobilové a technické muzeum Sinsheim. Její přeprava do muzea byla zahájena v červenci 2024.[1]
U18 (S197) Rheinstahl-Nordseewerke 1971 31. října 1972 19. prosince 1973 Vyřazena 2011.
U19 (S198) HDW 1971 15. prosince 1972 9. listopadu 1973 Vyřazena 1998. Získalo ji indonéské námořnictvo jako Bramastra (405). Vyřazena.
U20 (S199) Rheinstahl-Nordseewerke 1972 16. ledna 1973 24. května 1974 Vyřazena 1996. Získalo ji indonéské námořnictvo jako Aluguro (407). Vyřazena.
U21 (S170) HDW 1971 9. března 1973 16. srpna 1974 Vyřazena 1998. Získalo ji indonéské námořnictvo jako Cundamani (406). Vyřazena.
U22 (S171) Rheinstahl-Nordseewerke 1972 27. března 1973 26. července 1974 Vyřazena 2008.
U23 (S172) Rheinstahl-Nordseewerke 1972 22. května 1973 2. května 1975 Vyřazena 2011. Převedena do Kolumbie jako Intrépido (SS-23). Aktivní.
U24 (S173) Rheinstahl-Nordseewerke 1972 26. června 1973 16. října 1974 Vyřazena 2011. Převedena do Kolumbie jako Indomable (SS-24). Aktivní.
U25 (S174) HDW 1971 23. května 1973 14. června 1974 Vyřazena 2008.
U26 (S175) Rheinstahl-Nordseewerke 1972 20. listopadu 1973 13. března 1975 Vyřazena 2005.
U27 (S176) HDW 1972 21. srpna 1973 16. října 1974 Vyřazena 1996.
U28 (S177) Rheinstahl-Nordseewerke 1972 22. ledna 1974 18. června 1974 Vyřazena 2004.
U29 (S178) HDW 1972 5. listopadu 1973 27. listopadu 1974 Vyřazena 2006.
U30 (S179) Rheinstahl-Nordseewerke 1973 26. března 1974 13. března 1975 Vyřazena 2007.

Konstrukce

editovat
 
Ponorky U15 (S194) a U17 (S196)

Ponorky mají vynikající manévrovací schopnosti a jsou obtížně zjistitelné. Mají osm 533mm torpédometů se zásobou osmi torpéd či 24 min. Ponorky typu 206 jsou diesel-elektrické koncepce. Pohonný systém tvoří dva diesely MTU 12V 493, každý o výkonu 440 kW a jeden elektromotor Siemens-Schuckert o výkonu 1100 kW. Nejvyšší rychlost je 10 uzlů na hladině a 17,5 uzlů pod hladinou.

Zahraniční uživatelé

editovat
Indonésie  Indonésie
Kolumbie  Kolumbie
  • Kolumbijské námořnictvo – V srpnu 2012 kolumbijské námořnictvo zakoupilo vyřazené německé ponorky U23 a U24 typu 206A. Německá loděnice ThyssenKrupp Marine Systems v Kielu následně obě ponorky modernizovala.[4] Ponorky byly 27. listopadu 2015 přivezeny do kolumbijského přístavu Cartagena. Prezident Juan Manuel Santos je pokřtil jako Intrepido (SS-23, ex U23) a Indomable (SS-24, ex 24).[5] Do služby byly přijaty 28. srpna 2012.[6]

Reference

editovat
  1. a b U-Boat U-17 embarks on final journey to Technik-Museum Sinsheim [online]. Stars and Stripes, 2024-06-24 [cit. 2024-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. U13 coastal submarines (U13) (1973-1975) [online]. Navypedia.org [cit. 2024-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 120. 
  4. Colombian Navy Acquires Two Subs From Germany [online]. Navaltoday.com, rev. 2015-11-12 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Columbian President Christens Two Submarines [online]. Navaltoday.com, rev. 2015-12-11 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. INTRÉPIDO submarines (1974-1975/2012) [online]. Navypedia.org [cit. 2024-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat