Chvojenec (tvrz)
Chvojenec (též Chvojno) je zaniklá tvrz ze 14. století v obci Chvojenec v okrese Pardubice. Tvrziště je od 3. května 1958 chráněno jako kulturní památka.[1]
| Tvrz Chvojenec | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotika |
| Zánik | 15. století |
| Poslední majitel | Jan ze Šternberka |
| Poloha | |
| Adresa | Chvojenec,  Česko |
| Souřadnice | 50°6′32,86″ s. š., 15°56′5,02″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 14839/6-2091 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Oblast okolo Chvojence kdysi vlastnili čeští králové, kteří zde prováděli kolonizaci území. Poprvé je tvrz Chvojenec zmíněna k 9. dubnu 1336, když ji český král Jan Lucemburský zastavil společně s městečkem Chvojnem a dalšími vesnicemi vyšehradskému proboštovi Bertoldovi z Lipé a dvěma jeho bratrům Janovi a Jindřichovi za 2000 kup grošů.[2][3]
Po pánech z Lipé se chvojenecká tvrz dostala do vlastnictví Jindřicha z Lichtenburka, jenž je připomínán k roku 1340 v souvislosti se směnou u chvojeneckého faráře. Tvrze se po Jindřichovi z Lichtenburka zmocnila holická větev rodu Šternberků, z níž na tvrzi pobýval Jan ze Šternberka v letech 1358–1376. Někteří synové tohoto Jana ze Šternberka přesídlili do nedalekých Holic, přičemž na chvojenecké tvrzi zůstal syn Jan ze Šternberka, který je naposledy zaznamenán k roku 1415. Jako poslední majitel je uváděn jiný Jan ze Šternberka, jemuž tvrz náležela v letech 1450–1465 dohromady se statky v Býšti a Zaječicích. Po jeho smrti byl Chvojenec začleněn do správy holického panství.[2][3] Kvůli této události tvrz patrně zpustla, a proto o ní v druhé polovině 15. století chybí doklady.[3] August Sedláček se však domníval, že tvrz zpustla již během husitských válek.[2]
Popis editovat
Místo, kde dříve tvrz stála, se dnes nazývá Na baště.[3] Tvrziště se nachází nalevo podél silnice III/29821, jež spojuje obce Chvojenec a Rokytno. Z tvrze se zachovaly pouze valy a část příkopů. Tvrz obklopoval trojnásobný vodní příkop a val. Průměr vnějšího valu se mohl rovnat až 150 metrům.[1]
Reference editovat
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-01-17]. Identifikátor záznamu 125250 : Tvrz, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek I. Chrudimsko. Praha: František Šimáček, 1882. 292 s. Dostupné online. Kapitola Hrady a tvrze na panství pardubském, s. 62–63.
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Chvojenec – tvrz, s. 174.