Otevřít hlavní menu

Turbová

kulturní památka České republiky na území obce Praha

Turbová je původně barokní viniční usedlost z druhé poloviny 18. století. Nachází se v Praze v Košířích, v Jinonické ulici poblíž křižovatky s Vrchlického ulicí. Původně patřila ke Smíchovu a měla čp. 151, po změně katastrálních hranic dostala košířské popisné číslo 1066.[1] Dispozice byla nově řešena koncem 19. století. Obytná vilová budova čp. 1066 u hlavní brány má novobarokní průčelí s mansardou, v pravé části stojí malá věž se zkoseným nárožím. Zahradní budova čp. 731 je menší stavba uprostřed terasovité zahrady. Tento původně barokní objekt byl přestavěn koncem 19. století. Podél ulice stojí hospodářské objekty s eklektickým průčelím a vysokým půdním prostorem. Usedlost se zahradou je obehnána cihelnou zdí s bránou. Rozsáhlá zahrada i přes vysokou míru devastace disponuje vzácnými solitéry starých stromů.[2] Od roku 1958 je Turbová prohlášena kulturní památkou ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb.[2]

Usedlost Turbová
Usedlost Turbová
Usedlost Turbová
Základní informace
Sloh baroko
Výstavba 1897
Stavebník František Xaver Turba
Současný majitel soukromý vlastník
Další majitelé Turbové
Poloha
Adresa Praha, ČeskoČesko Česko
Ulice Jinonická
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 40361/1-1398 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Usedlost Turbová, čp. 1066
Hospodářská budova, čp. 731 s letopočtem 1897
Zahrada usedlosti

HistorieEditovat

Prvním známým majitelem byl podle tereziánského katastru František Ignác Textor. Usedlosti dal jméno až pozdější majitel František Xaver Turba, který ji v 18. století koupil a přestavěl na barokní statek. Z 18. století pochází i zahradní pavilonek se sochou Venuše. V 19. století byla jedna z budov přestavěna na novobarokní vilu a k Turbové byla připojena sousední vinice Kuliška.

Na počátku 20. století usedlost vlastnil smíchovský starosta Josef Linhart, který původní usedlost zboural a postavil na jejím místě novobarokní vilu s věží a mansardovou střechou.

V období první republiky se na Turbové usadila rodina Jindřicha Šafařoviče, který se oženil s dcerou majitele. Známý právník a prvorepublikový senátor sem vnesl pravý společenský lesk, který pohasl až na konci 50. let 20. stol. Turbovou poctila svou návštevou řada vynikajících osobností kulturního a politického života. Mezi pravidelné hosty patřil kancléř prezidenta Beneše Jaromír Smutný, literární kritik Arne Novák, lékař a univerzitní profesor Jaroslav Jedlička, cestovatelé Josef Kořenský a Enrique Stanko Vráz, herečka Růžena Nasková a samozřejmě Šafařovičův bratr Jaroslav, ředitel Národního divadla a pravý gantelman. Intimně pohádková atmosféra vily se zahradou každému z hostí bezpečně učarovala a podlehl jí i nejslavnější obyvatel Turbové malíř a loutkář Jiří Trnka. Žil zde v letech 1939–1958 a vytvořil zde v ateliéru svá stěžejní díla, z nichž patrně nejslavnějším je Zahrada. K příběhu o skupině pěti chlapců a kocourovi ho inspirovala právě poetická zahrada na Turbovce. Přímo zde se také točily exteriéry loutkového filmu Císařův slavík.

 
Stav vily v roce 2011

Později ve vile bydlel operní pěvec, člen Národního divadla, libretista a překladatel Dr. Rudolf Vonásek. Poslední majitelka Marta Šafařovičová, která byla za komunistického režimu perzekvována, byla přestěhována do zahradního domku bez přívodu vody a plynu, zatímco do vily byli nastěhováni noví nájemci. Okolnostmi byla roku 1976 donucena vilu prodat obvodnímu úřadu. Měla zde být zřízena mateřská škola. Rekonstrukce však nikdy neproběhla a objekt byl předán SSM. V hospodářských budovách vyrábělo družstvo Moděva stany.

SoučasnostEditovat

Po sametové revoluci byla Turbová navrácena potomkovi původních majitelů, který ji obratem odprodal soukromé společnosti (1992). V roce 2008 usedlost koupila právnická osoba. Nyní areál chátrá. Sloužil squaterům či k hudebním akcím, od roku 2009 je zajištěn ostrahou.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Usedlost Turbová Archivováno 6. 10. 2012 na Wayback Machine, odbor památkové péče MHMP, 2. 4. 2010
  2. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-30]. Identifikátor záznamu 152422 : venkovská usedlost - předměstská, Turbová. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

LiteraturaEditovat

  • LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 307 - 308.
  • TRNKA, Jiří. Zahrada. 1. vyd. Ilustroval Jiří Trnka. Praha: SNDK, 1962 109 s.
  • zh. Turbová (č.p. 1066). In: Malé dějiny Smíchova a Košíř [online]. 10. července 2007 v 0:19 [cit. 8. 10. 2016]. Dostupné z: http://smichov.blog.cz/0707/turbova-c-p-1066

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat