Wikipedie

Tour de France 1995

cyklistický závod

82. ročník etapového cyklistického závodu Tour de France se konal mezi 1. a 23. červencem 1995. Vítězem se stal popáté v řadě Španěl Miguel Indurain, pro nějž to bylo poslední vítězství na Tour. Závod byl poznamenán smrtí italského závodníka Fabia Casartelliho během 15. etapy při sjezdu z Col de Portet d’Aspet.

Francie Tour de France 1995
Tour de France 1995
Francie Tour de France 1995
Datum1. - 23. červenec
StartSaint-Brieuc
CílPaříž
Počet etap20 + prolog
Celková délka3635 km
Celkový čas vítěze92h 44’59”
Konečné pořadí
Celkový vítězŠpanělsko Miguel Indurain (ESP)
DruhýŠvýcarsko Alex Zülle (SUI)
TřetíDánsko Bjarne Riis (DEN)
Trikoty
Vítěz bodovací soutěžeFrancie Laurent Jalabert (FRA)
Nejlepší vrchařFrancie Richard Virenque (FRA)
Nejlepší mladý jezdecItálie Marco Pantani (ITA)
Nejlepší týmONCE
Nejaktivnější jezdecKolumbie Hernán Buenahora (COL)
← 1994
1996 →

Vítězem bodovací soutěže se stal Laurent Jalabert, jenž později téhož roku vyhrál Vueltu a España 1995, vrchařskou soutěž podruhé za sebou vyhrál Richard Virenque. Nejlepším mladým jezdcem se stal Ital Marco Pantani, který Tour vyhrál o 3 roky později.[1]

Týmy editovat

Na Tour přijelo 21 týmů, každý s 9 jezdci. Týmy byly vybrány ve dvou kolech. V květnu 1995 bylo oznámeno prvních 15 týmů, v červnu organizátoři udělili 5 divokých karet. Krátce před startem závodu se tým Le Groupement rozhodl pro neúčast v závodu kvůli zranění jejich lídra Luca Leblanca a finančním problémům. Jejich místo bylo uděleno týmu Aki–Gipiemme, vzhledem k tomu, že to byl první tým na rezervní listině. Nakonec se organizátoři rozhodli pozvat ještě jeden tým, a to kombinovaný tým složený z jezdců Teamu Telekom a ZG Mobili. V tomto týmu bylo 6 jezdců z Teamu Telekom a 3 jezdci z týmu ZG Mobili.

Týmy, které se zúčastnily závodu, byly:

Kvalifikované týmy editovat

Pozvané týmy editovat

  • Brescialat–Fago
  • Kelme–Sureña
  • Lampre–Panaria
  • Polti–Granaloro–Santini
  • Team Telekom/ZG Mobili–Selle Italia
  • TVM–Polis Direct

Trasa a etapy editovat

Trasa, etapy a jejich vítězové
Etapa Datum Trasa Vzdálenost Typ Vítěz
P 1. července Saint-Brieuc 7,3 km (4,5 mi)   Individuální časovka   Jacky Durand (FRA)
1 2. července Dinan - Lannion 233,5 km (145,1 mi)   Rovinatá etapa   Fabio Baldato (ITA)
2 3. července Perros-Guirec - Vitre 235,5 km (146,3 mi)   Rovinatá etapa   Mario Cipollini (ITA)
3 4. července Mayenne - Alençon 67,0 km (41,6 mi)   Týmová časovka Gewiss-Ballan
4 5. července Alençon - Le Havre 162,0 km (100,7 mi)   Rovinatá etapa   Mario Cipollini (ITA)
5 6. července Fécamp - Dunkirk 261,0 km (162,2 mi)   Rovinatá etapa   Jeroen Blijlevens (NED)
6 7. července Dunkirk -Charleroi (Belgie) 202,0 km (125,5 mi)   Rovinatá etapa   Erik Zabel (GER)
7 8. července Charleroi (Belgie) - Liège (Belgie) 203,0 km (126,1 mi)   Kopcovitá etapa   Johan Bruyneel (BEL)
8 9. července Huy (Belgie) - Seraing (Belgie) 54,0 km (33,6 mi)   Individuální časovka   Miguel Indurain (ESP)
10. července Le Grand-Bornand Den odpočinku
9 11. července Le Grand-Bornand - La Plagne 160,0 km (99,4 mi)   Horská etapa   Alex Zülle (SUI)
10 12. července La Plagne - Alpe-d'Huez 162,5 km (101,0 mi)   Horská etapa   Marco Pantani (ITA)
11 13. července Le Bourg-d'Oisans - Saint-Étienne 199,0 km (123,7 mi)   Kopcovitá etapa   Maximilian Sciandri (GBR)
12 14. července Saint-Étienne - Mende 222,5 km (138,3 mi)   Kopcovitá etapa   Laurent Jalabert (FRA)
13 15. července Mende - Revel 245,0 km (152,2 mi)   Rovinatá etapa   Sergej Utchakov (UKR)
14 16. července Saint-Orens-de-Gameville - Guzet-Neige 164,0 km (101,9 mi)   Horská etapa   Marco Pantani (ITA)
17. července Saint-Girons Den odpočinku
15 18 July Saint-Girons - Cauterets 206,0 km (128,0 mi)   Horská etapa   Richard Virenque (FRA)
16 19. července Tarbes - Pau 149,0 km (92,6 mi)   Horská etapa —
17 20. července Pau - Bordeaux 246,0 km (152,9 mi)   Rovinatá etapa   Erik Zabel (GER)
18 21. července Montpon-Ménestérol - Limoges 166,5 km (103,5 mi)   Rovinatá etapa   Lance Armstrong (USA)
19 22. července Lac de Vassivière - Lac de Vassivière 46,5 km (28,9 mi)   Individuální časovka   Miguel Indurain (ESP)
20 23. července Sainte-Geneviève-des-Bois - Paris (Champs-Élysées) 155,0 km (96,3 mi)   Rovinatá etapa   Džamolidin Abdužaparov (UZB)
Celková vzdálenost 3 635 km (2 259 mi)[2]

Shrnutí závodu editovat

 
Miguel Indurain (zobrazen na Tour de France 1993), celkový vítěz závodu

První jezdci na trati odjeli prolog ve slunečném počasí, ale později začalo pršet, a závodníci, kteří startovali později, museli jet po kluzkých cestách. Chris Boardman, velký favorit prologu a outsider celkového pořadí, spadnul během své jízdy, a následně byl sražen týmovým autem. Kvůli tomu musel odstoupit ze závodu. Vítězem prologu se stal Jacky Durand, jeden z brzkých startujících.

Durand zůstal ve vedení do třetí etapy, ve které se před něj dostal Laurent Jalabert kvůli časovým bonusům získaným na sprinterských prémiích. Jalabert zůstal ve žluté 2 etapy, a vedení ztratil po pádu ve 4. etapě. Ivan Gotti, jezdec týmu Gewiss, který vyhrál týmovou časovku ve 3. etapě, se stal novým vedoucím závodníkem.

V sedmé etapě přišel nečekaný Indurainův útok, který zamíchal celkovým pořadím. Indurain zaútočil v kopcovitých Ardenách, a pouze Johan Bruyneel byl schopen se ho udržet. Indurain pracoval celou dobu na čele skupiny a utvořil náskok skoro jedné minuty, zatímco Bruyneel se pouze vezl, ale v závěrečném sprintu předjel Induraina a stal se novým lídrem závodu.

Indurain byl v tento moment druhý celkově, a po vítězství v časovce v 8. etapě se stal novým lídrem závodu. Jeho nejbližším rivalem byl Bjarne Riis, jenž na něj ztrácel 23 sekund, další závodníci byli až 2 minuty za Riisem.

Peloton se v 9. etapě dostal do vysokých hor. Alex Zülle zaútočil, a utvořil si výhodu několika minut. Indurain ho klidně pronásledoval až do posledního stoupání, ve kterém ujel ostatním. Zülle vyhrál etapu a dostal se na druhé místo v celkovém pořadí, zatímco Indurain získal cenné minuty na své soupeře.

Desátá etapa byla znovu ve vysokých horách. Marco Pantani, v ten moment už neschopen bojovat o vítězství, vyhrál etapu; Indurain, Zülle a Riis dokončili společně.

12. etapa nebyla původně považována za důležitou pro jezdce na celkové pořadí. Vše se ovšem změnilo po útoku Laurenta Jalaberta na začátku etapy. Jalabert, týmový kolega Zülleho, byl šestý v celkovém pořadí, více než devět minut za Indurainem. K Jalabertovi se připojili další tři jezdci, z nichž byli dva jeho týmoví kolegové. Jedním z nich byl Melchior Mauri na osmém místě a také mohl ohrozit Indurainovu pozici. Týmoví parťáci dobře spolupracovali a ve chvíli, kdy měli náskok okolo 10 minut, se Jalabert stal virtuálním lídrem závodu. V ten moment začal Indurainův tým Banesto a Riisův tým Gewiss spolupracovat na snížení náskoku vedoucí skupiny. Náskok se jim podařilo snížit na 6 minut, což znamenalo Jalabertův posun na čtvrté místo v celkovém pořadí. Tým ONCE nyní měl tři jezdce v první pětce: Zülleho na druhém místě, Jalaberta na čtvrtém and Mauriho na pátém místě.

Ve 14. etapě se závod dostal do Pyrenejí. Pantani znovu ukázal své schopnosti v horách a vyhrál etapu. Další favorité zůstali víceméně spolu, takže se celkové pořadí nijak zásadně nezměnilo.

V 15. etapě již na začátku zaútočil Richard Virenque. Na všech 6 vrcholů na trase se dostal první a vyhrál etapu. Několik cyklistů za ním mělo nehodu při sjezdu z Portet d'Aspet, mezi nimiž byl i Fabio Casartelli. Casartelli hlavou zasáhl betonovou zábranu ve vysoké rychlosti bez toho, aniž by měl na hlavě helmu, a v nemocnici byl prohlášen za mrtvého.

Z respektu vůči Casartellimu byla šestnáctá etapa odjeta v nezávodním duchu. Casartelliho týmovým kolegům z týmu Motorola bylo umožněno překřížit cílovou pásku jako první. Lance Armstrong, týmový kolega Casartelliho, vyhrál 18. etapu. Armstrong věnoval své vítězství Casartellimu. Indurain měl stále pohodlný náskok a ten ještě zvýšil vítězstvím v poslední časovce toho ročníku. Stal se tak popáté v řadě celkovým vítězem Tour de France.

Průběžné výsledky editovat

Průběžné výsledky po etapách[3][4]
Etapa Vítěz Celková klasifikace
  		Bodovací soutěže
  		Vrchařská soutěž
  		Mladý jezdec Soutěž týmů Aktivita
Cena Klasifikace
P Jacky Durand Jacky Durand Jacky Durand Arsenio Gonzalez Gabriele Colombo Castorama neuděleno
1 Fabio Baldato Fabio Baldato François Simon Erik Dekker Erik Dekker
2 Mario Cipollini Laurent Jalabert Džamolidin Abdužaparov Dirk Baldinger Eric Vanderaerden
3 Gewiss-Ballan Gabriele Colombo Gewiss-Ballan neuděleno
4 Mario Cipollini Ivan Gotti Mario Cipollini Jevgenij Berzin Francisco Cabello
5 Jeroen Blijlevens Dmitrij Konyšev Rolf Järmann Rolf Järmann
6 Erik Zabel Bjarne Riis Džamolidin Abdužaparov Herman Frison
7 Johan Bruyneel Johan Bruyneel Laurent Jalabert Richard Virenque Miguel Indurain Miguel Indurain
8 Miguel Indurain Miguel Indurain neuděleno
9 Alex Zülle Marco Pantani ONCE Alex Zülle Alex Zülle
10 Marco Pantani Laurent Brochard
11 Max Sciandri Hernán Buenahora
12 Laurent Jalabert Laurent Jalabert Laurent Jalabert
13 Sergej Ovčakov Serguei Ovčakov
14 Marco Pantani Marco Pantani
15 Richard Virenque Richard Virenque Hernán Buenahora
16 — neuděleno
17 Erik Zabel Thierry Marie
18 Lance Armstrong Lance Armstrong
19 Miguel Indurain neuděleno
20 Džamolidin Abdužaparov Sergej Ušakov
Konečné pořadí 1995 Celková klasifikace
 
  Miguel Indurain 		Bodovací soutěže
 
  Laurent Jalabert 		Vrchařská soutěž
 
  Richard Virenque 		Mladý jezdec
 
  Marco Pantani 		Soutěž týmů
 
  ONCE 		Nejaktivnější jezdec
 
  Hernán Buenahora


  • Thierry Laurent nosil v 1. etapě zelený trikot.
  • 16. etapa byla anulována po úmrtí Fabia Casartelliho během 15. etapy. Peloton jel etapu pomalu a umožnil Casartelliho týmovým kolegům, kteří jeli bok po boku, aby dojeli jako první do cíle.

Konečné pořadí editovat

Legenda
  Označuje vítěze celkové klasifikace.   Označuje vítěze bodovací klasifikace.
  Označuje vítěze horské klasifikace.

Celkové pořadí editovat

Konečné pořadí (1–10)[5]
Pořadí Jezdec Tým Čas
1   Miguel Indurain (ESP)   Banesto 92h 44' 59"
2   Alex Zülle (SUI) ONCE + 4' 35"
3   Bjarne Riis (DEN) Gewiss-Ballan + 6' 47"
4   Laurent Jalabert (FRA)   ONCE + 8' 24"
5   Ivan Gotti (ITA) Gewiss-Ballan + 11' 33"
6   Melchor Mauri (ESP) ONCE + 15' 20"
7   Fernando Escartin (ESP) Mapei-GB-Latexco + 15' 49"
8   Tony Rominger (SUI) Mapei-GB-Latexco + 16' 46"
9   Richard Virenque (FRA)   Festina-Lotus + 17' 31"
10   Hernán Buenahora (COL) Kelme-Sureña + 18' 50"

Bodovací soutěž editovat

Konečné pořadí (1–10)[6][7]
Pořadí Jezdec Tým Body
1   Laurent Jalabert (FRA)   ONCE 333
2   Džamolidin Abdužaparov (UZB) Team Jumbo-Visma 271
3   Miguel Indurain (ESP)   Banesto 180
4   Bjarne Riis (DEN) Gewiss-Ballan 175
5   Erik Zabel (GER) Team Telekom/ZG Mobili-Selle Italia 168
6   Giovanni Lombardi (ITA) Polti-Granarolo-Santini 144
7   Bo Hamburger (DEN) TVM-Polis Direct 103
8   Maximilian Sciandri (GBR) MG Maglificio-Technogym 102
9   Andrea Ferrigato (ITA) Team Telekom/ZG Mobili-Selle Italia 97
10   Andrei Tchmil (UKR) Lotto-Isoglass 95

Vrchařská soutěž editovat

Konečné pořadí (1–10)[6][7]
Pořadí Jezdec Tým Body
1   Richard Virenque (FRA)   Festina-Lotus 438
2   Claudio Chiappucci (ITA) Carrera Jeans-Tassoni 214
3   Alex Zülle (SUI) ONCE 205
4   Miguel Indurain (ESP)   Banesto 198
5   Hernán Buenahora (COL) Kelme-Sureña 177
6   Marco Pantani (ITA) Carrera Jeans-Tassoni 142
7   Laurent Dufaux (SUI) Festina-Lotus 132
8   Fernando Escartin (ESP) Mapei-GB-Latexco 121
9   Laurent Brochard (FRA) Festina-Lotus 104
10   Federico Muñoz (COL) Kelme-Sureña 101

Soutěž jezdců do 25 let editovat

Konečné pořadí (1–10)[6]
Pořadí Jezdec Tým Čas
1   Marco Pantani (ITA) Carrera Jeans–Tassoni 93h 11' 19"
2   Bo Hamburger (DEN) TVM–Polis Direct + 8' 29"
3   Beat Zberg (SUI) Carrera Jeans–Tassoni + 40' 48"
4   Lance Armstrong (USA) Motorola + 1h 01' 46"
5   Georg Totschnig (AUT) Polti–Granarolo–Santini + 1h 03' 27"
6   Andrea Peron (ITA) Motorola + 1h 15' 58"
7   Gabriele Colombo (ITA) Gewiss–Ballan + 1h 30' 54"
8   Didier Rous (FRA) Carrera Jeans–Tassoni + 1h 41' 19"
9   Erik Dekker (NED) Novell–Decca–Colnago + 2h 12' 08"
10   Marco Milesi (ITA) Brescialat–Fago + 2h 27' 50"

Soutěž týmů editovat

Konečné pořadí (1–10)[6][7]
Pořadí Tým Čas
1 ONCE 278h 29' 35"
2 Gewiss–Ballan + 13' 23"
3 Mapei–GB–Latexco + 55' 53"
4 Festina–Lotus + 1h 17' 05"
5 Carrera Jeans–Tassoni + 1h 23' 31"
6 Banesto + 1h 54' 11"
7 Kelme–Sureña + 2h 01' 09"
8 Castorama + 3h 03' 39"
9 Motorola + 3h 17' 31"
10 Brescialat–Fago + 3h 28' 02"

Soutěž bojovnosti editovat

Konečné pořadí (1–3)[6]
Pořadí Jezdec Tým Body
1   Hernán Buenahora (COL) Kelme-Sureña 36
2   Richard Virenque (FRA)   Festina-Lotus 30
3   Laurent Jalabert (FRA)   ONCE 30

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1995 Tour de France na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Oficiální stránky Tour de France: https://www.letour.fr/en/history
  2. ↑ Augendre 2016, s. 110.
  3. ↑ Tour de France 1995 – Leaders overview [online]. [cit. 2019-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 February 2019. 
  4. ↑ VAN DEN AKKER, Pieter. Informatie over de Tour de France van 1995 [online]. [cit. 2019-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 March 2019. (nizozemsky) 
  5. ↑ Tour de France 1995 – Le Classement général [online]. Amaury Sport Organisation [cit. 2020-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 June 1998. (francouzsky) 
  6. ↑ a b c d e 82ème Tour de France 1995 [online]. [cit. 2020-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2019. (francouzsky) 
  7. ↑ a b c CULOT, Jacques. Le rouleur au lac et le sprinter auxh Champs (19e et 20e étapes). archives.lesoir.be. Le Soir, 24 July 1995, s. 19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 March 2016. (francouzsky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tour_de_France_1995&oldid=23730589“