Tetřeví hora (Krušné hory)
Tetřeví hora je plochý vrchol v Krušných horách, ležící 5 km západo-severozápadně od Božího Daru a 2 km severovýchodně od Ryžovny. Vrchol je zalesněný převážně smrkovým lesem s rozsáhlými pasekami.
| Tetřeví hora | |
|---|---|
 Nádrž Myslivny na jižním úbočí Tetřeví hory | |
| Vrchol | 1007 m n. m. |
| Prominence | 32 m ↓ sedlo nad nádrží Myslivny |
| Izolace | 1,1 km → Nad Ryžovnou |
| Seznamy | Tisícovky v Česku #370 Hory a kopce Krušných hor #18 |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Krušné hory / Klínovecká hornatina / Jáchymovská hornatina / Božídarská hornatina |
| Souřadnice | 50°25′18″ s. š., 12°51′2″ v. d. |
  Tetřeví hora | |
| Povodí | Ohře |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okolí editovat
Jižní svah Tetřeví hory je poměrně mírný. Společným sedlem se sousední horou Nad Ryžovnou vede silnice mezi Božím Darem a Horní Blatnou, kterou kopíruje Blatenský vodní příkop postavený v letech 1540 až 1544, který přivádí vodu z Božídarského rašeliniště přes Ryžovnu a Horní Blatnou do Blatenského potoka.
Severní svah naopak strmě padá do údolí Zlatého potoka a tvoří Přírodní park Zlatý kopec. Zlatý Kopec je i jméno malé vesnice, nyní části Božího Daru. V 16. století šlo o významné středisko dolování cínových a v menší míře i železných, měděných a stříbrných rud. Od 16. století se zde těžily i rudy zinku a v polovině 20. století i uranu. Náplavy Zlatého potoka poskytly v minulosti i pár zrnek zlata a odtud zřejmě pochází i jeho název.
Přístup editovat
Na vrchol nevede žádná značená cesta. Nejlépe přístupný je ze silnice mezi Božím Darem a Ryžovnou, ze které u vodní nádrže Myslivny odbočuje na sever cyklostezka č. 2002. Ta po 500 m odbočuje prudce na západ a po dalších 1000 m dosahuje nejvyššího místa. Odtud je vrchol vzdálen asi 400 m severně, ve vzrostlém lese.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tetřeví hora na Wikimedia Commons - Tetřeví hora na Tisicovky.cz
- Přírodní park Zlatý kopec na Krusnohorsky.cz
