Termočlánek

zdroj elektrického proudu na principu termoelektrického jevu, používaný zejména jako čidlo teploty

Termočlánek je zdroj elektrického proudu, používaný především jako čidlo teploty. Využívá principu termoelektrického jevu. Může být případně používán také jako spolehlivý zdroj elektrického proudu, ale jeho energetická účinnost a výkon jsou malé.

Skládá se ze dvou kovů zapojených do série se dvěma spoji (kov A – spoj AB – kov B – spoj BA – kov A). Mají-li spoje navzájem různou teplotu, vzniká na každém ze spojů odlišný elektrický potenciál, který je zdrojem proudu.

Využití

editovat

Teplotní čidla

editovat

Samostatné termočlánky jsou užívány jako teplotní čidla pro teploty v řádech stovek stupňů. Citlivost se pohybuje v řádech desítek mikrovoltů na °C.

Termočlánky dělíme dle použitých kovů a maximální teploty. Označení termočlánků vychází z ČSN EN 60584-1 Termoelektrické články – Část 1: Referenční tabulky.

 
Schéma termočlánku typu K (chromel–alumel) ve standardním termočlánkovém měřícím zapojení.
typ teploty
[°C]
citlivost
[μV/°C]
dvojice kovů
min. max.
Typ B 0 1700   Platina-Rhodium
Typ C 0 2300   Wolfram-Rhenium
Typ D 0 2300  8 Wolfram-Rhenium
Typ E −200 950   chromel-konstantan
Typ G 0 2300  
Typ J 0 750 52,3 železo-konstantan
Typ K −200 1250 40,8 chromel-alumel (Cr-Al)
Typ N −270 1300  
Typ R 0 1450   platinarhodium-platina
Typ S 0 1400 6,3
Typ E −250 350
Typ T     43 měď-konstantan

Výroba proudu

editovat

Pro výrobu proudu je výkon jednotlivého termočlánku velice malý. Proto jsou při praktickém použití takové termočlánky sdružovány do baterií.

Významné použití termočlánků je u kosmických sond k vnějším planetám. Je součástí radioizotopového termoelektrického generátoru. Zde se využívá především dlouhodobé spolehlivosti termočlánku.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat