Teorie plánovaného chování
Teorie plánovaného chování (Theory of planned behavior - TPB) je teoretický model, který umožňuje předpovídat, jak se jednotlivci budou chovat.
TPB se zakládá na 5 faktorech: postoj (attitudes), subjektivní norma (subjective norm), vnímaná kontrola (percieved behavioral control), záměr (intention) a skutečné chování (actual behavior).[1] Postoje, subjektivní normy a vnímaná kontrola chování společně ovlivňují záměry a záměry ovlivňují jednání.
Tato teorie je založena na tom, že podstata lidského chování je ve smysluplném jednání, kdy lidé berou v úvahu dostupné informace a zvažují důsledky své činnosti. Říká tedy, že aby si jedinec vytvořil určitý postoj, musí do hry vstoupit nějaké znalosti které mu pomůžou zformovat si důsledky jednání i nečinnosti a přesvědčení o tom, že dané jednání zvládne. Současně jsou pro něj důležité i názory, postoje a jednání osob blízkých.
Vývoj editovat
Teorie plánovaného chování se v roce 1985 vyvinula z teorie odůvodněného jednání (Theory of reasoned action - TRA).[2] Podle ní lidé mají tendenci chovat se tak, aby získali pozitivní reakce od osob jim blízkých jako jsou přátelé, vrstevníci a rodina. TPB přidáním faktoru vnímané kontroly chování představuje rozšíření modelu i pro typy chování nařízeného nebo vynuceného.
Vnímaná kontrola chování se vyvinula z teorie Self Efficacy, která se zabývá motivací jednotlivce.[3]
Klíčové komponenty editovat
Chování = pozorovatelná reakce jedince v dané situaci s ohledem na daný cíl
Postoj = názor jedince na chování, jeho posouzení a vnímaní konkrétního chování jako žádoucí nebo nežádoucí
Subjektivní norma = individuální vnímání konkrétního chování, které je ovlivněno úsudkem blízkých osob (např. rodičů, přátel, učitelů)[4]
Vnímaná kontrola = jak snadné/obtížné je cíle dosáhnout
Záměr = úmysl; konkrétní vyjádření toho, co chcete, aby se stalo; čím příznivější je názor jedince (postoj) a ostatních v jeho okolí (subjektivní norma) na dané chování a čím vyšší nad ním má kontrolu (vnímaná kontrola), tím je větší záměr toto chování uskutečnit [5]
Aplikace teorie editovat
Studie aplikující teorii plánovaného chování se nejdříve zabývaly především pozitivními aspekty chování zahrnující například hubnutí[6], návštěvnost bohoslužeb[7] nebo docházku na univerzitní přednášky[8], později i negativním chováním.
Výsledky studií ukazují, že TPB je model schopný předpovídat budoucí chování, a to jak z pozitivního, tak i negativního aspektu.[1] Tuto predikci je možné uskutečnit na základě měření postojů, subjektivní normy a vnímané kontroly, které společně vyústí v sílu záměru se dané činnosti účastnit nebo neúčastnit.[5]
Zdraví editovat
TPB se používá ve zdravotních vzdělávacích kampaních. Protidrogové kampaně často poskytují údaje o procentu lidí, kteří se zapojují do rizikového chování, jako je kouření nebo užívání drog, aby změnili jejich subjektivní normu.[3]
Příkladem může být výzkum reakce kuřáků na zprávu, že Light cigarety jsou stejně nebezpečné jako běžné cigarety. Účelem této studie bylo zkoumat reakce kuřáků na vědecky správné informace o rizicích kouření light cigaret. Analýza za použití TPB ukázala, že zpráva vedla ke zvýšení záměru přestat kouřit.[9]
Další studie aplikující TPB zkoumala např. motivaci konzumace alkoholu a celkové množství vypitých alkoholických nápojů u vysokoškolských studentů v den fotbalového zápasu.[10]
Kontraproduktivní chování editovat
V rámci studie Předvídání nečestného jednání[1], byl vyšetřen soubor univerzitních studentů a jejich tendence podvádět při testu, krást a lhát za účelem vyhnout se úkolu. Analýza ukázala, že TPB předpovídala záměry s vysokou mírou přesnosti, ale v predikci skutečného chování byla středně úspěšná.[5]
Environmentální výchova editovat
TPB může být v environmentální výchově aplikována například formou projektu nebo zaměřením na důležitost porozumění a výběru referenčních osob pro danou cílovou skupinu, to může být zajištěno třeba prací s rodiči nebo uplatněním komunitního přístupu. Výuka tak neprobíhá pouze předáváním informací, ale zahrnuje i akční část, aby podporovala získávání akčních kompetencí. Tím dojde k požadované změně chování.[11]
Aplikace teorie v České republice editovat
Výsledky studie týkající se názorů českých spotřebitelů na organické potraviny a jejich záměr takové zboží kupovat[12] ukázaly na to, že TPB je schopna předvídat míru záměru českých spotřebitelů nakupovat biopotraviny.[5]
Kritické hodnocení editovat
Silnou stránkou TPB je, že bere v úvahu vliv vrstevníků a rodiny (subjektivní normy), který je významný jak na začátku chování, tak na jeho udržování.[3]
Naopak mezi slabé stránky patří to, že nezohledňuje roli emocí, jako je smutek, frustrace… které mohou hrát důležitou roli při ovlivňování chování.[3]
Reference editovat
- ↑ a b c BECK, Lisa; AJZEN, Icek. Predicting dishonest actions using the theory of planned behavior. Journal of Research in Personality. 1991-09-01, roč. 25, čís. 3, s. 285–301. Dostupné online [cit. 2022-12-28]. ISSN 0092-6566. DOI 10.1016/0092-6566(91)90021-H. (anglicky)
- ↑ AJZEN, Icek. From Intentions to Actions: A Theory of Planned Behavior. Příprava vydání Julius Kuhl, Jürgen Beckmann. Berlin, Heidelberg: Springer Dostupné online. ISBN 978-3-642-69746-3. DOI 10.1007/978-3-642-69746-3_2. S. 11–39. (anglicky) DOI: 10.1007/978-3-642-69746-3_2.
- ↑ a b c d BROOKES, Elisabeth. The Theory of Planned Behavior. www.simplypsychology.org [online]. 2021-07-22 [cit. 2022-12-28]. Dostupné online.
- ↑ AMJAD, Naumana; WOOD, Alex M. Identifying and changing the normative beliefs about aggression which lead young Muslim adults to join extremist anti-Semitic groups in Pakistan. Aggressive Behavior. 2009-11, roč. 35, čís. 6, s. 514–519. Dostupné online [cit. 2022-12-28]. DOI 10.1002/ab.20325. (anglicky)
- ↑ a b c d PŘÍHODOVÁ, Tereza; PREISS, Marek. The theory of planned behavior and its applicability in research. Psychologie a její kontexty. 2020, roč. 10, čís. 1. Dostupné online [cit. 2022-12-28]. ISSN 1803-9278. DOI 10.15452/psyx.2019.10.0003.
- ↑ SCHIFTER, Deborah E.; AJZEN, Icek. Intention, perceived control, and weight loss: An application of the theory of planned behavior.. Journal of Personality and Social Psychology. 1985, roč. 49, čís. 3, s. 843–851. Dostupné online [cit. 2022-12-28]. ISSN 1939-1315. DOI 10.1037/0022-3514.49.3.843. (anglicky)
- ↑ KING, George William. An analysis of attitudinal and normative variables as predictors of intentions and behavior. Speech Monographs. 1975-08-01, roč. 42, čís. 3, s. 237–244. Dostupné online [cit. 2022-12-28]. ISSN 0038-7169. DOI 10.1080/03637757509375899.
- ↑ HARRISON, Wayne; THOMPSON, Vaida D.; RODGERS, Joseph L. Robustness and Sufficiency of the Theory of Reasoned Action in Longitudinal Prediction. Basic and Applied Social Psychology. 1985-03-01, roč. 6, čís. 1, s. 25–40. Dostupné online [cit. 2022-12-28]. ISSN 0197-3533. DOI 10.1207/s15324834basp0601_3.
- ↑ KOZLOWSKI, Lynn, et al. Smoker reactions to a “radio message” that Light cigarettes are as dangerous as Regular cigarettes. Nicotine & Tobacco Research, Volume 1, Issue 1 [online]. academic.oup.com, 1999-03-01 [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. DOI 10.1080/14622299050011171.
- ↑ GLASSMAN, Tavis; BRAUN, Robert E.; DODD, Virginia. Using the Theory of Planned Behavior to Explain the Drinking Motivations of Social, High-Risk, and Extreme Drinkers on Game Day. Journal of Community Health. 2010-04-01, roč. 35, čís. 2, s. 172–181. Dostupné online [cit. 2022-12-28]. ISSN 1573-3610. DOI 10.1007/s10900-009-9205-1. (anglicky)
- ↑ VALKOUNOVÁ, Tereza. Efektivita environmentální výchovy a osvěty. Český portál ekopsychologie [online]. 2009-04-29 [cit. 2022-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-31.
- ↑ ZAGATA, Lukas. Consumers’ beliefs and behavioural intentions towards organic food. Evidence from the Czech Republic. Appetite. 2012-08-01, roč. 59, čís. 1, s. 81–89. Dostupné online [cit. 2022-12-28]. ISSN 0195-6663. DOI 10.1016/j.appet.2012.03.023. (anglicky)