Otevřít hlavní menu

Třezalka čtyřkřídlá (Hypericum tetrapterum) je bylina charakteristická úzce čtyřkřídlou lodyhou, jako třezalka je známá pro své farmaceutické a léčebné využití, ale na rozdíl od nejznámější třezalky tečkované (hypericum perforatum) má především menší siličné žlázky, proto není tolik farmaceuticky a i v lidovém léčitelství využívána. Je také náročnější na půdu, tudíž ji nenalezneme tak často jak již zmíněnou třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum).

Jak číst taxoboxTřezalka čtyřkřídlá
alternativní popis obrázku chybí
Třezalka čtyřkřídlá
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheophyta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď třezalkovité (Hypericaceae)
Rod třezalka (Hypericum)
Binomické jméno
Hypericum tetrapterum
Fr., 1828
Synonyma
  • Hypericum acutum
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

PopisEditovat

Velikost třezalky čtyřkřídlé je 20–80 cm. Její lodyha je přímá, jednoduchá s typicky silně výraznými lištami, ty jsou u báze červenohnědě naběhlé. Tato lysá bylina s četnými výběžky má poloobjímavé listy, které jsou většinou široce eleptické. Na sobě mají hustě tečkované siličné nádržky. Dále nalezneme na okrajích a špičce černé tečkovité žlázky. Hlavní větve květenství jsou řídké a koncové vidlany hustě směstnané. Velikost květů je v průměru 10–15 mm. Kališní lístky jsou úzce kopinaté, korunní pak vejčité, tvarově mírně asymetrické. Zbarvení je světle žluté a ve špičce žláznatě tečkované. Plod je tobolka s řídce se vyskytujícími lištami.

RozšířeníEditovat

Třezalka čtyřkřídlá je rozšířená v Evropě, hlavně ve Střední Evropě a Středomoří, tam ji ale rozhodně nenajdeme ve vyšších oblastech. Dále její hranice určují jižní Švédsko, ruský Černigov, dokonce i západní Afrika.

EkologieEditovat

Tato třezalka k ideálním podmínkám potřebuje být ve vlhké a živinami bohaté půdě. Zejména obývá mokré louky, rašeliniště, lesní mokřady a také se vyskytuje podél potoků. Typické pro ni je, že kvete od června do srpna.

Užívaná částEditovat

Nať (Herba hyperici) a květ (Flos hyperici)

Sběr a úpravaEditovat

Nať se sbírá v době květů, tedy v době července a srpna. Celá rostlina musí být olistěná. Svazuje se v kytice a rozvětvuje se ve stínu na provaze nebo na tyčích a bez obracení se rychle suší. Umělá teplota při sušení nemá přesáhnout 35 stupňů Celsia. Tzv. droga z této rostliny je bez pachu a má trpce nahořklou chuť. Nemají v ní být plody. Květy se často zabarvují a hnědnou. Je nutno ji občas prohlížet, eventuálně přesušit. (Naše rostliny v lékařství, Korbelář, Endris, Avinecum zdravotnické nakladatelství Praha,1981,šesté vydání viz Literatura)

Účinné látky a působeníEditovat

Jako účinné látky jsou hlavně silice, flavonové glykosidy, důležitá barviva,katechinové třísloviny a látky doprovodného charakteru. Obsah a vzájemný poměr barviv kolísá podle lokality. Bylina působí příznivě na látkovou výměnu a na vylučování žluči, zlepšuje krevní oběh a zmírňuje dráždění. Vyznačuje se i mírným sedativním efektem. Má také hojivý a protizánětlivý účinek.

UžitíEditovat

Vnitřně v nálevu jako sedativum, antiflogistikum a mírné diuretikum, podává se při potížích trávicí soustavy s nedostatečnou činností žaludku, jater, žlučníku, při dráždivosti, neklidném spánku a při nemocech ledvin. Zevně slouží jako adstringens nejčastěji v oleji, dobře hojí popáleniny i kůži spálenou sluncem, těžce se hojící rány a hemeroidy. Třezalkový olej se připraví macerací 100g čerstvě rozřezané kvetoucí natě ve 250g lněného oleje nebo oleje olivového, popřípadě slunečnicového. Láhev s olejem a drogou se vystaví na 14 dní na slunce. V té době je nutno občas protřepat. (Naše rostliny v lékařství, Korbelář, Endris, Avinecum zdravotnické nakladatelství Praha,1981,šesté vydání viz Literatura)

ZajímavostiEditovat

U třezalky po rozemletí čerstvých listů a květů se uvolňuje červené barvivo („krev svatého Jana“), z toho vzniklo mnoho pověr o zázračném účinku třezalky, které se říkalo bylina sv. Jana.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Naše rostliny v lékařství, MUDr.Jaroslav Korbelář, CSC., Zdeněk Endris, ilustroval: Jindřich Krejča,Vydání šesté- Avinecum zdravotnické nakladatelství Praha, 1981,735 21-08/31, 08-001-85
  • Atlas léčivých rostlin, doc.RNDr. Václav Jirásek, CSc., RNDr. PhMr.František Starý, CSc., ilustroval: František Severa, první vydání-Státní Pedagogické Nakladatelství v Praze, 1986,č.6-82-33/1, 14-578-86
  • Zdraví z boží lékárny, Maria Treben, nakl. Dona- České Budějovice,Ennsthaler Verlag, Steyr, vydání třetí,2003- ISBN 80-7322-039-3, ISBN-originál: 3-85068-090-8

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat