Třída Raimondo Montecuccoli

Třída Raimondo Montecuccoli
	Raimondo Montecuccoli
Obecné informace
Uživatelé	Regia Marina; Italské námořnictvo
Typ	lehký křižník
Lodě	2
Osud	1 potopen; 1 vyřazen
Předchůdce	třída Luigi Cadorna
Nástupce	třída Duca d'Aosta
Technické údaje Raimondo Montecuccoli
Výtlak	7405 t (standardní); 8853 t (plný)
Délka	182,2 m
Šířka	16,6 m
Ponor	6 m
Pohon	2 turbínová soustrojí, 6 kotlů; 2 lodní šrouby; 106 000 hp
Rychlost	37 uzlů
Dosah	4122 nám. mil při 18 uzlech
Posádka	588
Výzbroj	8× 152mm kanón (4×2); 6× 100mm kanón (3×2); 8× 37mm kanón (4×2); 8× 13,2mm kulomet (4×2); 4× 533mm torpédomet (2×2)
Pancíř	60mm boky; 30mm paluba; 70mm věže
Letadla	1× katapult; 2× hydroplán

Třída Raimondo Montecuccoli byla třída lehkých křižníků italského královského námořnictva. Jednalo se o třetí skupinu rozsáhlé třídy Condottieri. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1935–1964. Oba křižníky byly nasazeny ve druhé světové válce. Jeden byl ve válce zničen a druhý po válce převzalo obnovené italské námořnictvo, které jej provozovalo jako cvičnou loď.

Stavba

Oproti předcházejícím dvěma skupinám třídy Condottieri (třídy Di Giussano a Luigi Cadorna) měly tyto křižníky významně zesílené pancéřování, což se projevilo nárůstem výtlaku o přibližně 2000 t. Nový byl můstek a typ přídě, katapult byl přesunut mezi komíny a do prostoru za druhým komínem byly přesunuty 100mm kanóny. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Jejich stavba byla zahájena v roce 1931, v roce 1934 byly spuštěny na vodu a roku 1935 byly zařazeny do služby.^[2]

Jednotky třídy Raimondo Montecuccoli:

Jméno	Loděnice	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Poznámka
Raimondo Montecuccoli	Ansaldo, Janov	1931	2. srpna 1934	30. června 1935	Od roku 1949 cvičná loď. Vyřazen 1964.
Muzio Attendolo	CRDA, Terst	1931	9. září 1934	30. června 1935	Ztratil příď po zásahu torpédem britské ponorky HMS Unbroken (P42). Dne 4. prosince 1942 byl, během oprav v Neapoly, těžce poškozen spojeneckým náletem, později byl sešrotován.

Konstrukce

Nákres třídy

Výzbroj představovalo osm 152mm kanónů ve dvoudělových věžích, šest 100mm kanónů, osm 37mm kanónů, osm 13,2mm kulometů a čtyři 533mm torpédomety. Křižníky byly vybaveny jedním katapultem a až dvěma hydroplány. Pohonný systém tvořilo šest kotlů a dvě sestavy turbín o výkonu 106 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 37 uzlů. Dosah byl 4122 námořních mil při rychlosti 18 uzlů.^[1]

Modifikace

V roce 1943 byly odstraněny kulomety a torpédomety, naopak výzbroj posílilo dvanáct 20mm kanónů.^[2]

Křižník Raimondo Montecuccoli byl po válce upraven na cvičnou loď. Byla demontována druhá dělová věž se 152mm kanóny a jedna se 100mm kanóny, naopak přibylo osm 40mm kanónů a čtyři 20mm kanóny. Instalovány byly americké radary. Demontovány byly rovněž dva kotle, výkon pohonného systému klesl na 75 000 hp a nejvyšší rychlost se snížila na 29 uzlů.^[3]

Operační nasazení

Muzio Attendolo se zničenou přídí

Raimondo Montecuccoli (C552) během poválečné služby. Za pozornost stojí demontovaná druhá dělová věž.

Raimondo Montecuccoli a Muzio Attendolo bojovaly v červenci 1940 v bitvě u Punta Stilo. Muzio Attendolo poté bojoval v prosinci 1941 v první bitvě u Syrty a dlouhodobé vyřazení z boje pro něj znamenala spojenecká Operace Pedestal v srpnu 1942. Během ní křižník 13. srpna 1942zasáhlo torpédo vypuštěné britskou ponorkou třídy U HMS Unbroken a způsobilo odlomení celé přídě (oprava trvala přibližně tři měsíce).

Raimondo Montecuccoli byl nasazen proti britské Operaci Harpoon. Dne 4. prosince 1942 oba křižníky v Neapoly vážně poškodilo spojenecké letectvo. Zatímco Muzio Attendolo do konce války opraven a byl po ní sešrotován, Raimondo Montecuccoli se vrátil do služby jen několik týdnů před italskou kapitulací a po ní ho čekala internace.

Raimondo Montecuccoli byl po válce vrácen Itálii a v letech 1947–1949 byl přestavěn na cvičnou loď. Obnovené italské námořnictvo křižník vyřadilo roku 1964.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b "Condottieri 3rd group" type light cruisers (1935) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 130 s. ISBN 80-206-0357-3.
↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 142.

Literatura

BRESCIA, Maurizio. Mussolini's Navy: A Reference Guide To The Regia Marina 1930–1945. Barnsley: Seaforth Publishing, 2012. ISBN 978-1-84832-115-1. Kapitola Montecuccoli class – first and second group, s. 90 až 95. (anglicky)
PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3.
PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Raimondo Montecuccoli na Wikimedia Commons

[ref1-1] "Condottieri 3rd group" type light cruisers (1935) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. (anglicky)

[ref2-2] PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 130 s. ISBN 80-206-0357-3.

[ref3-3] PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 142.

[1]

[2]

[3]