Třída Nassau

třída německých bitevních lodí

Třída Nassau byl první postavenou třídou dreadnoughtů německého císařského námořnictva. Jejich stavbou Německé císařství reagovalo na postavení revoluční britské lodi HMS Dreadnought. Třída se skládala z jednotek SMS Nassau, SMS Posen, SMS RheinlandSMS Westfalen.

Třída Nassau
SMS Rheinland
SMS Rheinland
Obecné informace
UživateléVlajka německého císařského námořnictva Německé císařské námořnictvo
Typdreadnought
LoděSMS Nassau
SMS Posen
SMS Rheinland
SMS Westfalen
Zahájení stavby1907
Spuštění na vodu1908
Uvedení do služby1909–1910
Předchůdcetřída Deutschland
Nástupcetřída Helgoland
Technické údaje
Výtlak18 900 t
Délka145 m
Šířka26,9 m
Ponor8,1 m
Pohonparní stroj
3 lodní šrouby
Rychlost20 uzlů
Posádka966
Výzbroj12× 280 mm (6×2)
12× 150 m (12×1)
16× 88 mm (16×1)
6× 450mm torpédomet
Pancířboky 150–300 mm

Hlavní výzbroj tvořilo 12 kusů 280mm kanónů, umístěných v šesti dvoudělových věžích (po jedné na přídi a zádi, dva páry byly uprostřed trupu po stranách nástavby). Naopak britské dreadnoughty standardně nesly 305mm děla. Sekundární výzbroj tvořilo 12 kusů 150mm kanónů v kasematách. Lehkou výzbroj představovalo 16 kusů 88mm kanónů a lodě nesly také šest pevných torpédometů.

Boky lodí chránil kvalitní pancíř o síle 150–300 mm a výšce 4 m. Dělové věže chránil 280mm pancíř a velitelský můstek 300mm pancíř. Tyto lodě, na rozdíl od jejich anglických protějšků, ještě nepoháněly turbíny – byly tudíž mírně pomalejší. Parní stroje poháněly tři lodní šrouby. Rychlost dosahovala 20 uzlů.

Za první světové války lodi operovaly v rámci Hochseeflotte v Severním moři a v menší míře i v Baltském moři. V srpnu 1915 se lodě NassauPosen střetly se starým ruským predreadnoughtem Slava. Všechny čtyři lodě se na přelomu května a června 1916 účastnily bitvy u Jutska, ve které utrpěly jen lehké škody.

WestfalenRheinland participovaly i na německé intervenci ve Finsku, při níž Rheinland najel 11. dubna 1918 u majáku Lagskär jižně od Alandských ostrovů na skály. Vyprostit se jí povedlo až 9. listopadu, po odebrání dělových věží a zásob munice a uhlí. Byla odtažena do Kielu, avšak do služby se již nevrátila.

Po skončení války byly moderní německé bitevní lodi a bitevní křižníky internovány ve Scapa Flow, zatímco lodě tříd NassauHelgoland byly ponechány v Německu. Po incidentu ve Scapa Flow v červnu 1919, ve kterém německou flotilu potopily vlastní posádky, byly lodě třídy Nassau předány vítězům a následně byly sešrotovány.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat