Třída Helgoland

třída německých bitevních lodí

Třída Helgoland byl druhou postavenou třídou dreadnoughtů německého císařského námořnictva. Lodě měly stejné uspořádání dělových věží jako předchozí třída Nassau, nesly však již silnější 305mm kanóny. Vizuálně se daly odlišit díky třem komínům, namísto dvou u třídy Nassau. Byly jejich výrazným vylepšením.

Třída Helgoland
SMS Helgoland
SMS Helgoland
Obecné informace
Uživatelé Vlajka německého císařského námořnictva Německé císařské námořnictvo
Typ dreadnought
Lodě SMS Helgoland
SMS Oldenburg
SMS Ostfriesland
SMS Thüringen
Předchůdce třída Nassau
Nástupce třída Kaiser
Technické údaje
Výtlak 22 800 t
Délka 166,5 m
Šířka 28,5 m
Ponor 8,2 m
Pohon parní stroj
3 lodní šrouby
Rychlost 21 uzlů
Posádka 1106
Výzbroj 12× 305 mm (6×2)
14× 150 m (14×1)
14× 88 mm (14×1)
6× 450mm torpédomet
Pancíř paluba 75 mm
boky až 300 mm
velitelský můstek 300 mm
dělové věže 280 mm

Všechny čtyři lodě byly nasazeny za první světové války. Zejména v bitvě v Rižském zálivu v roce 1915 a v bitvě u Jutska v roce 1916. Za války nebyla žádná ztracena, po válce byly všechny předány vítězným mocnostem.

Ostfreisland získalo americké námořnictvo, přičemž Billy Mitchell loď v roce 1921 použil k demonstraci možností letectva v boji proti bitevním lodím. Loď se mu podařilo potopit Ostfreisland leteckým útokem. Helgoland získala Velká Británie a Oldenburg Japonsko, přičemž obě lodi byly v roce 1921 sešrotovány. Thüringen byl předán Francii, která ho používala jako cvičný cíl.

Související článkyEditovat

PramenyEditovat

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. (česky) 
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Helgoland na Wikimedia Commons