Třída LST(3)

třída tankových výsadkových lodí britského královského námořnictva

Třída LST(3) byla třída tankových výsadkových lodí britského královského námořnictva z éry druhé světové války. Celkem bylo postaveno 61 výsadkových lodí této třídy. Ve službě byly od roku 1945. Zahraničními uživateleli třídy se později stala Austrálie, Indie, Nizozemsko a Řecko.[1]

Třída LST(3)
HMS LST-3035
HMS LST-3035
Obecné informace
UživateléRoyal Navy
Australské královské námořnictvo
Indické námořnictvo
Nizozemské královské námořnictvo
Řecké námořnictvo
Typtanková výsadková loď
Lodě61
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Boxer
Nástupcetřída Round Table
Technické údaje
Výtlak2300 t (standardní)
4980 t (plný)[1]
Délka105,9 m
Šířka16,8 m
Ponor3,79 m (max.)
Pohon3 kotle, 2 parní stroje
2 lodní šrouby
5500 hp
Rychlost13,5 uzlu
Dosah8000 nám. mil při 11 uzlech
Posádka111
Výzbroj4× 40mm kanón (2×2)
6× 20mm kanón (2×2, 2×1)
Ostatní5× LCA, 1× LCT(6), až 20 tanků, 170 vojáků

StavbaEditovat

 
HMS LST-3519

Velká Británie vyvinula za druhé světové války koncept tankových výsadkových lodí a ověřila jej přestavěných tankerech třídy Maracaibo a malé sérii třídy Boxer (LST(1), či LST Mk.1). Velkosériová produkce byla následně přenesena do amerických loděnic, které postavily více než 1000 tankových výsadkových lodí tříd LST-1, LST-491 a LST-542, které byly souhrnně označeny LST(2), či LST Mk.2. Tohoto typu specializovaných výsadkových lodí byl přesto stálý nedostatek, a proto Britové objednaly stavbu série tankových výsadkových lodí LST(3) v britských a kanadských loděnicích. Objednáno bylo 82 jednotek této třídy. Jejich stavba byla zahájena v letech 1944–1945. Dokončeno bylo celkem 61 jednotek této třídy. Do služby byly přijaty roku 1945. Dalších šest jednotek bylo dokončeno v podobě obchodních lodí a stavba 15 kusů byla zrušena (z toho čtyři před zaožením kýlu).[1]

KonstrukceEditovat

 
Tank Centurion opouští plavidlo HMS Puncher (L3036)

Výsadek plavidlo opouštěl pomocí příďové rampy. Přepravováno bylo až dvacet 25tunových tanků a 170 vojáků. Výzbroj tvořily čtyři 40mm kanóny a šest 20mm kanónů. Pohonný systém tvořily tři kotle a dva parní stroje o výkonu 5500 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 13,5 uzlu. Dosah byl 8000 námořních mil při rychlosti 11 uzlů.[1]

Zahraniční uživateléEditovat

  • Austrálie  Austrálie – Australské královské námořnictvo roku 1946 získalo šest jednotek této třídy (LST-3008, LST-3014, LST-3017, LST-3022, LST-3035 a LST-3501). Vyřazeny byly do roku 1955.[2]
  • Indie  Indie – Indické námořnictvo roku 1949 získalo plavidlo Magar (L11, ex LST-3011, Avenger). Vyřazeno 1988.[3]
  • Nizozemsko  Nizozemsko – Nizozemské námořnictvo v letech 1945-1947 provozovalo výsadkovou loď LST-3010.
  • Řecko  Řecko – Řecké námořnictvo roku 1947 získalo šest výsadkových lodí této třídy, pojmenovaných Aliakmon (ex LST-3001), Axios (ex LST-3007), Alfeios (ex LST-3020), Strymon (ex LST-3502), Achelaos (ex LST-3503), Pyneos (ex LST-3506). Vyřazeny byly do roku 1968.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d "LST(3)"-type tank landing ships (1944 - 1946) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. LST3008 tank landing ships (1945/1946) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. MAGAR tank landing ship (1945/1951) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ALIAKMON tank landing ships (1944-1945/1947) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. (česky)