Třída Ibuki (1942)

nedokončená třída japonských těžkých křižníků

Třída Ibuki (伊吹型 Ibuki gata) byla rozestavěná třída těžkých křižníků japonského císařského námořnictva, označovaná též jako „křižníky A“ (巡洋艦高 džunjókan kó) a projektovaná podle projektu C-46.[10] Vycházela z těžkých křižníků třídy Mogami (konkrétně poslední dvojice Suzuja a Kumano), ze kterých převzala přibližnou siluetu a uspořádání hlavní baterie, a třídy Tone, ze které převzala pohonný systém.[11] Rozestavěny byly dvě jednotky této třídy. Ani jedna nebyla dokončena. Prototypová jednotka Ibuki měla být dokončena jako lehká letadlová loď, ale nepodařilo se ji dokončit. Druhá jednotka byla sešrotována brzy po založení kýlu.

Třída Ibuki
Ibuki 22. října 1946 v Sasebu čeká na sešrotování
Ibuki 22. října 1946 v Sasebu čeká na sešrotování
Obecné informace
UživateléJaponské císařské námořnictvo
Typtěžký křižník
Lodě2
Zahájení stavby1942
Spuštění na vodu1943
Osudzrušeny, sešrotovány
Předchůdcetřída Tone
Technické údaje pro těžký křižník
Výtlak12 220 T standardní
11 440 t lehký
13 890 t projektovaný zkouškový
14 828 t plný[1]
Délka187,80 m mezi svislicemi
198,30 m na vodorysce při zkouškovém výtlaku
200,60 m celkem[1]
Šířka20,20 m max. pod vodoryskou
19,12 m na vodorysce při zkouškovém výtlaku
19,20 m na protiletadlové palubě[1]
Ponor6,04 m při zkouškovém výtlaku[1]
Pohon8 kotlů Ro-gó Kanpon šiki
4 sestavy parních impulsních turbín Kanpon
152 000 k na hřídeli (~ 111 795,8 kW[p 1]) při 340 ot/min
4 lodní šrouby o průměru 3,90 m[2]
Palivo2163 t topného oleje[3]
Rychlost< 35 uzlů[p 2] (~ 64,8 km/h)
Dosah6300 nám. mil při 18 uzlech[3] (~ 11 667,6 km při 33,3 km/h)
Posádka876 celkem (54 důstojníků + 822 mužstvo)[3]
Výzbroj10× 203,2 mm/50 kanón typu 3. roku (5×II)
127 mm/40 kanón typu 89 (4×II)
25 mm/60 kanón typu 96 (4×II)
13mm kulomet typu 93 (2×II)
16× 610mm torpédomet typu 92 model 1 (4×IV)
24 torpéd typu 93[1]
Pancíř30 až 100 mm boky kotelen a strojoven
30 až 140 mm boky muničních skladů
35 až 60 mm střední paluba nad kotelnami a strojovnami
40 mm dolní paluba nad muničními sklady
105 mm přepážka mezi dolní a střední palubou u přechodu kotelna/strojovna – muniční sklady
95 až 140 mm vnější přepážky muničních skladů pod dolní palubou
30 až 100 mm kormidelna[4]
50 až 100 mm velitelská věž
25 až 100 mm barbety[5]
25,4 mm dělové věže[6]
celkem přibližně 2088 t pancíře[1]
Technické údaje pro letadlovou loď
Výtlak14 800 t projektovaný zkouškový[7]
Délka187,80 m mezi svislicemi
198,35 m na vodorysce při zkouškovém výtlaku
200,60 m trup celkem
205,0 m letová paluba[7]
Šířka21,20 m max. pod vodoryskou
20,76 m na vodorysce při zkouškovém výtlaku
23,0 m letová paluba[7]
Ponor6,31 m[7]
Pohon4 kotle Ro-gó Kanpon šiki
2 sestavy parních impulsních turbín Kanpon
72 000 k na hřídeli (~ 52 955,9 kW[p 1]) při 340 ot/min[8]
Palivo3060 t topného oleje
133 t leteckého benzínu[7]
Rychlost29 uzlů[7]
Dosah7500 nám. mil při 18 uzlech[7] (~ 13 890 km při 33,3 km/h)
Posádka1015 celkem[7]
Výzbroj76,2 mm/60 kanón typu 98 (2×II)
48× 25 mm/60 kanón typu 96 (16×III)
120mm 28-hlavňový raketomet[7]
Pancířaž 140mm boky
až 135mm paluba[9]
Letadla27[7]

StavbaEditovat

Stavba dvou křižníků této třídy byla objednána v rámci programu z roku 1941. Prototypovou jednotku Ibuki stavěla loděnice v Kure. Po spuštění křižníku na vodu bylo rozhodnuto dokončit jej jako lehkou letadlovou loď.[12] Přestavbu prováděla loděnice v Sasebo. Práce byly přerušeny v březnu 1945. Plavidlo tehdy bylo hotovo z 80 %.[9]

Druhý křižník stavěla loděnice Micubiši v Nagasaki. Stavba byla zrušena nedlouho po založení kýlu.[12]

Jednotky třídy Ibuki:

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Poznámka
Ibuki
(伊吹)
Kure 24. dubna 1942 21. května 1943 Dokončována jako letadlová loď. Stavba zrušena v březnu 1945. Sešrotována 1947.
č. 301
(第301号艦)
Nagasaki 1. ledna 1942 Stavba zrušena, loď sešrotována.

KonstrukceEditovat

Těžký křižníkEditovat

 
Rozebírání nedokončené letadlové lodě Ibuki v suchém doku č. 7 v Sasebu[10]

Plánovanou výzbroj tvořilo deset 203mm kanónů ve dvoudělových věžích, které doplňovalo osm 127mm kanónů a šestnáct 610mm torpédometů. Pohonný systém měl mít výkon 152 000 hp. Nejvyšší rychlost měla být 35 uzlů.[12]

Letadlová loďEditovat

Plavidlo mělo hladkopalubové uspořádání. Hangár byl s letovou palubou spojen dvěma výtahy. Neseno bylo až 27 letadel. Plánovanou výzbroj tvořily čtyři 76mm kanóny, čtyřicet osm 25mm kanónů a čtyři protiletadlové raketomety. Pohonný systém tvořily čtyři kotle a parní turbíny o výkonu 72 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Plánovaná nejvyšší rychlost dosahovala 29 uzlů.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. a b Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nebyl přehodnocen výkon japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě
  2. Lacroix & Wells projektovanou rychlost u projektu C-46 neuvádí, pouze v sekci pohon (str. 825, kde bývá jindy uvedena) je uvedeno, že pohon měl být téměř identický (až na průměr lodních šroubů) jako u třídy Tone. Jelikož projektovaný 2/3 zkouškový výtlak projektu C-46 byl větší, než u projektu C-38 (třída Tone), který měl projektovanou rychlost 35 uzlů, lze očekávat, že rychlost by byla nižší, než těch 35 uzlů.

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. (anglicky) 
  2. Lacroix & Wells, str. 824 a 825
  3. a b c Lacroix & Wells, str. 826
  4. Lacroix & Wells, str. 542
  5. Lacroix & Wells, str. 452, 456 a 542
  6. Lacroix & Wells, str. 95
  7. a b c d e f g h i j Lacroix & Wells, obr. 10.15A na str. 544
  8. Lacroix & Wells, obr. 10.15A na str. 544 + str. 824 a 825
  9. a b IBUKI light aircraft carrier [online]. Navypedia.org [cit. 2020-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b Lacroix & Wells, str. 541
  11. Lacroix & Wells, str. 541, 549 a 820 až 825
  12. a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 301 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky) 

LiteraturaEditovat

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky) 
  • LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat