Třída Ehrensköld

třída torpédoborců švédského námořnictva

Třída Ehrensköld byla třída torpédoborců švédského námořnictva. Skládala se ze dvou jednotek. Ve službě byly v letech 1927–1963. Roku 1951 byly přestavěny na protiponorkové fregaty. Úspěšná konstrukce se stala vzorem pro několik dalších tříd švédských torédoborců.[1]

Třída Ehrensköld
Ehrensköld (1)
Ehrensköld (1)
Obecné informace
UživatelŠvédské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě2
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Wrangel
Nástupcetřída Klas Horn
Technické údaje
Výtlak974 t (standardní)
1160 t (plný)[1]
Délka91,4 m (max.)
Šířka8,88 m
Ponor3,8 m
Pohon3 kotle, 2 turbíny
Rychlost36 uzlů
Dosah1600 nám. mil při 20 uzlech
Posádka120
Výzbroj3× 120mm kanón (3×1)
2× 40mm kanón (2×1)
6× 533mm torpédomet (2×3)
2 vrhače, 2 skluzavky
20 min

Stavba editovat

Celkem byly v letech 1924–1927 postaveny dvě jednotky této třídy, pojmenované Ehrensköld (1) a Nordenskjöld (2). První postavila loděnice KockumsMalmö a druhý loděnice Götaverken v Göteborgu.[1]

Jednotky třídy Ehrensköld:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud
Ehrensköld (1) Kockums 1924 1926 září 1927 Vyřazen 1963, sešrotován 1974.
Nordenskjöld (2) Götaverken 1924 1926 září 1927 Vyřazen 1963, sešrotován 1964.

Konstrukce editovat

 
Nordenskjöld (2)
 
Nordenskjöld (2)

Hlavňovou výzbroj tvořily tři 120mm kanóny v jednodělových věžích a dva 40mm kanóny (roku 1939 byly nahrazeny čtyřmi 25mm kanóny). Další ofenzivní zbraní byly dva trojhlavňové 533mm torpédomety. K napadání ponorek sloužily dva vrhače a dvě skluzavky hlubinných pum. Nést mohly rovněž 20 námořních min. Pohonný systém tvořily tří kotle Penhöet a dvě turbíny De Laval o výkonu 24 000 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 36 uzlů. Dosah byl 1600 námořních mil při rychlosti 20 uzlů.[1]

Modernizace editovat

V letech 1950–1951 byly oba torpédoborce přestavěny na protiponorkové fregaty. Hlavňová výzbroj byla zredukována na jeden 120mm kanón, čtyři 40mm kanóny a jeden 20mm kanón. Torpédomety byly sejmuty. Dále bylo neseno osm vrhačů. Rychlost klesla na 30 uzlů.[2][1]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d e f EHRENSKÖLD destroyers (1927) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 178. 

Literatura editovat

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 

Externí odkazy editovat