Otevřít hlavní menu

Švédské námořnictvo (švédsky: Marinen) je součást švédských ozbrojených sil.

Švédské námořnictvo
Znak švédského námořnictva
Znak švédského námořnictva
Země Švédsko Švédsko
Vznik 1522
Velikost 11 korvet
5 ponorek
11 minolovek
13 hlídkových člunů
Nadřazené jednotky Švédské ozbrojené síly

HistorieEditovat

 
Vlajka Švédského námořnictva

VznikEditovat

Švédské námořnictvo vzniklo zásluhou krále Gustava I. Vasy v době rozpadu Kalmarské unie (1523). Gustav I. námořnictvo posílil zakoupením nových lodí, z nichž Vasa se dochovala dodnes.

Studená válkaEditovat

Za druhé světové války bylo Švédsko neutrálním státem, což se projevilo i internací plavidel válčících stran (např. Polské ponorky uniknuvší po německo-sovětské invazi do země). Námořnictva Německa a SSSR byla po válce značně oslabena, takže Švédsko na Baltu do po jednu dekádu dominovalo. Po válce tvořily základ námořnictva větší jednotky – moderní lehké křižníky (protiletadlový Gotland a dvojice třídy Tre Kronor), velké torpédoborce (šest třídy Göteborg, čtyři třídy Visby a dva třídy Öland) a ponorky (třídy Delfinen, Neptun, Sjölejonet a U 1) které doplňovaly lehké síly torpédových člunů a minolovek a dále zajišťovala stacionární minová pole. Technologicky se jednalo o poměrně moderní plavidla. V 50. letech však začala rychlá obnova sovětského námořnictva, které se stalo hlavní silou v oblasti. Naopak německá Bundesmarine, zařazená do sil NATO hrozbou být přestala.

 
Torpédoborec třídy Östergötland

Během 50. let síly námořnictva posílily především dva torpédoborce třídy Halland a čtyři poslední švédské třídy Östergötland. Poté země se stavbou velkých lodí přestala. Přijetí nové obranné doktríny na sklonku 50. totiž znamenalo odklon od provozování křižníků a torpédoborců (byly postupně vyřazovány), zachování menšího množství moderních ponorek a naopak rostoucí důraz na lehké síly. Ty reprezentovaly zejména torpédové čluny a od osmdesátých let raketové čluny.

V letech 1957 až 1962 byly dokončovány ponorky třídy Hajen a Draken představující poválečnou generaci ovlivněnou pokročilým německým typem XXI – ponorku U-3503 potopila na sklonku války posádka ve švédských teritoriálních vodách a Švédi ji vyzdvihli a pečlivě prozkoumali.

SoučasnostEditovat

Po skončení studené války a rozpadu Sovětského svazu, hlavního švédského rivala na Baltu, došlo k dalšímu omezování velikosti námořnictva, které je dnes malé, ovšem kompaktní a moderně vyzbrojené. Jeho hlavní síly tvoří moderní raketové korvety a ponorky.

Korveta Gävle se roku 2006 stala první švédskou lodí nasazenou v operaci OSN. Připojila se k ní též korveta Sundsvall. Obě lodi byly součástí mise UNIFILLibanonu.[1]

SloženíEditovat

 
Korveta Nyköping

Korvety

 
Korveta Sundsvall

Ponorky

 
Ponorka Södermanland

Minolovky

Hlídkové lodě

Školní lodě

  • Falken
  • Gladan

Plánované akviziceEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. The Swedish Navy [online]. The Swedish Navy, 2008-09-02 [cit. 2010-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-24. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazyEditovat