Szeghalom

město v Maďarsku

Szeghalom [seghalom] je město v Maďarsku v župě Békés. Nachází se asi 42 km severovýchodně od Békéscsaby a je správním městem stejnojmenného okresu. Podle údajů z roku 2018 zde žilo 8 608, a to z 98 % Maďaři a 2 % Romové.

Szeghalom
Budova gymnázia
Budova gymnázia
Szeghalom – znak
znak
Szeghalom – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
ŽupaBékés
OkresSzeghalom
Szeghalom
Szeghalom
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha217,1 km²
Počet obyvatel8 680 (2018)[1]
Hustota zalidnění40 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaMacsári József Attila
Vznik1067
Oficiální webszeghalom.hu
Telefonní předvolba66
PSČ5520
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Evangelický kostel

Název městaEditovat

Název města je složením slov szeg (hřebík) a halom (hromada), znamená trdy hromadu hřebíků.

GeografieEditovat

Nejbližšími městy jsou Dévaványa, Füzesgyarmat, Komádi, Körösladány a Vésztő. Poblíže jsou též obce Csökmő a Kertészsziget.

HistorieEditovat

Sídlo je raně středověkého původu, za datum vzniku bývá s otazníkem uváděn rok 1067. Kolem roku 1200 tudy - podle anonymní kroniky - vedla cesta z Nyírségu přes Szerep a Füzesgyarmat v trase na Oradeu-Mezőtúr. Byl zde přívoz nebo brod přes řeku Körös. V Gesta Hungarorum se v XXVIII. kapitole píše, že „jezdci Tas a Szabolcs, přijeli od Rolské bažiny a chtěli překročit řeku Körös u Szeghalomu“, ale vojáci knížete Mén-Maróta jim v tom zabránili . Po rozdělení diecéze Oradea byla pojmenována arcidiecéze Szeghalom a v roce 1219 se dokonce psala „Szeghalmská oblast“. V roce 1330 rodina Emeraldů vytvořila vlastní panství s vesnicemi Csökmő, Iráz a Bökény. V roce 1405 král Zikmund Lucemburský panství daroval Jánosi Maróthymu, který je vlastnil až do smrti, po něm dcera Anna, provdaná za Ference Csákyho, vrchního náčelníka bihorské župy. Až do roku 1642 většinu Szeghalomu vlastnila hraběcí rodina Csákyů, která z něj před rokem 1511 učinila tržní město a získala právo vybírat mýtné, ačkoliv neudržovali žádné mosty, ale vybudovali pouze násep přes řeku na hranici Csökmő. V roce 1536 byl hraničním přechodem Fás. V 16. - 18. století město čelilo invazím osmanských Turků, kteří kostel, panské sídlo i domy ničili a vypalovali. Samostatnou obcí se Szeghalom stal v roce 1711, v tereziánské době panovala náboženská tolerance a kromě katolického chrámu byl zřízen evangelický kostel a po roce 1790 postavena synagóga. Pro židovskou komunitu Němci za nacistické okupace roku 1944 kolem synagógy zřídili ghetto, odkud byli všichni obyvatelé odesíláni do vyhlazovacích táborů v Auschwitz.

Status města Szeghalom získal v roce 1984.

PamátkyEditovat

  • Katolický kostel
  • Evangelický kostel
  • gymnázium

RodáciEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2018. január 1.. 27. září 2018. Dostupné online. [cit. 2018-09-27]

Externí odkazyEditovat