Otevřít hlavní menu

Synagoga v Jihlavě je zaniklá židovská modlitebna postavená v letech 18621863,[1] která stávala na rohu Benešovy ulice a Věžní ulice v centru města. Nyní se zde nachází park Gustava Mahlera.

Synagoga v Jihlavě
Synagoga
Synagoga
Místo
Místo Jihlava, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Základní informace
Kraj Vysočina
Okres Jihlava
Datum posvěcení 1863
Architektonický popis
Sloh Románsko-Maurský
Výstavba 1862
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

 
Zakonzervované základy jihlavské synagogy v parku Gustava Mahlera

První židovská synagoga v Jihlavě stávala uprostřed ulice na severovýchodním rohu dnešní křižovatky Židovské ulice a Mrštíkovy ulice. Její součástí byla i židovská škola. V blízkosti těchto budova se začali usazovat příchozí Židé.[2] Byla postavena v 1. polovině 14. století a fungovala do roku 1426, kdy byli Židé z Jihlavy vyhnáni a synagoga spolu s dalšími objekty zanikla.[3] V místě potom býval špitál a později kaple.[4] V nedávné době se zde objevila provizorní oplocená tržnice,[5] kterou pak nahradila zahrádka nedaleké restaurace.

Židé v Jihlavě jsou znovu zmiňováni až v roce 1837. Na počátku 19. století sloužila jako malá modlitebna místnost v soukromém domě na Panenském předměstí.[6] Nová modlitebna na tzv. Holubníku v dnešní Žižkově ulici čp. 18 vznikla v roce 1756, stála naproti bývalému hotelu Jihlavský dvůr (dnes Dělnický dům).[6] Ovšem ani tyto prostory nestačily. S přibývajícím počtem židovských obyvatel ve městě bylo nutno vybudovat novou synagogu.

Stavba byla zahájena na rohu dnešní Benešovy ulice na místě domu čp. 44 (v té době se jmenovala Nová)[6] a Věžní ulice v roce 1862, dne 9. září 1863 v 16:30 byla jihlavským rabínem PhDr. Joachimem Jakobem Ungerem zasvěcena. Vystavěna byla podle návrhu Eduarda Rathauského a Alexandra Theunera v historizujícím románsko-maurském stylu.[1] Maurský styl patřil v 19. století ve stavbě synagog k velmi oblíbeným a měl symbolizovat jejich orientální původ a odlišovat je od křesťanských kostelů. Náklady na stavbu činily 48 000 zlatých.[6]

Díky hospodářskému rozvoji místní židovské komunity došlo v roce 1896 k rozsáhlé renovaci synagogy. Interiér byl dekoraktivně vymalován a bylo zavedeno plynové osvětlení. Rovněž byly instalovány nové varhany od firmy Bratří Riegerů z Krnova. 3. října 1896 došlo k novému vysvěcení synagogy.[7] V roce 1921 synagogu čekala další velká oprava. Došlo ke zpevnění konstrukce krovu pomocí mohutných táhel, což odlehčilo přetíženým stěnám. Rovněž byla zavedena elektřina a renovovány byly i fasády.[8]

 
Pamětní kámen připomínající synagogu
 
Pamětní deska

Zánik synagogy a další vývojEditovat

Dne 30. března 1939 kolem druhé hodiny ranní byla synagoga vypálena jihlavskými německými nacisty.[9] Jako organizátor byl označen Emanuel Sladek, který byl na konci války jako jeden z mála pachatelů Američany zatčen, předán československým úřadům, postaven před mimořádný lidový soud a v roce 1947 popraven. Jako provizorní modlitebna po zničení synagogy sloužila jedna místnost v nadačním domě, dům byl však zanedlouho předán jako skladiště německé firmě Politzer.[10]

Zbytky bývalé synagogy byly po v roce 1950 srovnány se zemí a zdejší prostor poté dlouhá léta sloužil jako tržiště. Na slavnosti 9. dubna 1992 byla odhalena pamětní deska, která je umístěna na blízkých hradbách. Stalo se tak u příležitosti 50. výročí deportace jihlavských Židů. Desku věnovala jihlavská rodačka Ester Poratová, která žije v Izraeli.[11]

V roce 2008 se začalo s úpravou prostranství, při kterém byly odhaleny základy synagogy. Dnes se zde nachází park Gustava Mahlera se sochou tohoto hudebního skladatele a se zakonzervovanými základy synagogy.[12] Park se v roce 2010 stal Stavbou Vysočiny.[13]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Klenovský, Jaroslav. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Brno: Era, 2001. 480 s. ISBN 80-86517-08-X
  2. JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 12.
  3. www.zanikleobce.cz
  4. http://www.zidovskehrbitovy.cz
  5. Synagogy v Jihlavě. www.starajihlava.cz [online]. [cit. 2017-06-10]. Dostupné online. 
  6. a b c d JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 31–32.
  7. JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 35.
  8. JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 37.
  9. Fiedler, Jiří. Jewish Sights of Bohemia and Moravia. 1. vyd. Praha: Sefer, 1991. 224 s. ISBN 80-900895-0-X
  10. JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 39.
  11. JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 40.
  12. Park Gustava Mahlera
  13. Park Gustava Mahlera je Stavbou Vysočiny: Jihlava. www.jihlava.cz [online]. [cit. 2017-06-10]. Dostupné online. (česky) 

LiteraturaEditovat

  • Renata Pisková a kol., Jihlava. Praha: NLN 2009

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat