Otevřít hlavní menu

Židovský hřbitov v Jihlavě leží na jihu města v ulici U Cvičiště, severně od ústředního jihlavského hřbitova v Žižkově ulici. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Židovský hřbitov v Jihlavě
Židovský hřbitov v Jihlavě
Židovský hřbitov v Jihlavě
Lokalita
Stát Česko Česká republika
Kraj Vysočina
Okres Jihlava
Obec Jihlava
Zeměpisné souřadnice
Specifikace
Výstavba 1867 nebo 1869
Světitel rabín dr. Unger
Datum posvěcení 8. prosince 1904
Odkazy
Oficiální web https://cemeteries.zob.cz/jihlava
Kód památky 11298/7-8687 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na ploše 8879 m2 se do dnešních dní dochovalo přes 1100 novodobých náhrobních kamenů (macev). [2]

HistorieEditovat

K založení židovského hřbitova na západním předměstí Jihlavy v ulici U Cvičiště došlo buď v roce 1867,[3] nebo v roce 1869.[2] Náklady na pořízení pozemku činily 7000 zlatých.[3] V roce 1903 byla prostá budova márnice u vstupu přestavěna na velkou obřadní síň v novorománském slohu podle projektu stavebního rady Wilhelma Stiassného. V roce 1904 byla stavba dokončena včetně dvou křídel hřbitovní zdi, která uzavírala celý hřbitov z východní strany. 8. prosince 1904 síň vysvětil jihlavský rabín dr. Unger.[4]
V roce 1939 byl hřbitov před požárem jihlavské synagogy zničen – výtržníci povalili většinu náhrobků a vypálili obřadní síň.[5]
V letech 19681969 došlo k úpravě a zkrácení hřbitova a ke stavbě malé obřadní síně. V letech 1992 a 1993 byl vstup osazen kovovou vstupní bránou se židovskou symbolikou. Do průčelí byla zasazena kovová pamětní deska. V dalších letech došlo k postavení a očištění pomníků. V roce 1997 tu byl odhalen pomník obětem holokaustu.[6] Mezi zde pohřbené patří i rodiče a sourozenci hudebního skladatele Gustava Mahlera. [7]

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-07-20]. Identifikátor záznamu 120365 : Židovský hřbitov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b Klenovský, Jaroslav. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Brno: Era, 2001. 480 s. ISBN 80-86517-08-X
  3. a b JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 31–32.
  4. JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 35.
  5. JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 39.
  6. JAROŠ, Zdeněk. Z nejstarší historie Židů na Jihlavsku. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky: Židé v dějinách Jihlavska. Jihlava: Muzeum Vysočiny v Jihlavě; Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 40.
  7. holocaust.cz [cit. 2012-03-03]. Dostupné online. 

OdkazyEditovat